Historie

Jeden z prvních činů nově jmenovaného uměleckého šéfa baletu Národního divadla  Brno, Iva Váni Psoty, bylo v roce 1929 otevření baletní školy. Sám v ní vyučoval, brzy přizval sestru Ljubu a tehdy již svou mladinkou jevištní partnerku Miru Figarovou. Vedla ho k tomu zkušenost z rodného Přerova, kde jeho matka vedla vlastní baletní školu, a pak nutnost hledat, školit a zajistit divadlu novou generaci tanečníků. Podobnou výchovnou praxi poznal později v cizině, kde – zejména v Jižní Americe – rovněž stál u zrodu několika baletních škol.

Nová baletní škola byla umístěna v sále v suterénu divadla Na hradbách. Místnost to byla tak nízká, že když tanečník zvedl partnerku do vysoké pózy, měla hlavu až u stropu. Později se škola přestěhovala k paní Hladké, která vyučovala rytmiku a užívala sál v pátém poschodí budovy na dnešním Moravském náměstí, kde se nacházelo vydavatelství brněnských deníků. V roce 1941 Psota emigroval a školu vedla jeho sestra Ljubov Kvasnicová-Psotová. Po skončení 2. světové války se krátce vyučovalo v Černých Polích a po obnově budovy na Dvořákově ulici číslo 11 získala baletní škola trvalé působiště na jednom z baletních sálů ve 3. poschodí renovované budovy, kde zůstává i dnes.

Od založení školy až do roku 1967 vedl školu vždy umělecký šéf baletu. Pak rozhodnuto o změně: vedoucí školy jmenována Olga Mikulicová. Po ní převzala roku 1988 funkci Marta Bursáková (roz. Cvejnová), od sezony  2005/2006 vede školu Vanda Skopalová.

Eugenie Dufková