Apartmá v hotelu Plaza: v hlavní roli hotelový pokoj a manželská láska

autor: Kateřina Lahodová, zdroj: kulturissimo.cz, rubrika: divadlo

Mahenova činohra uvedla těsně před Vánoci poslední činoherní premiéru tohoto roku, komedii Neila Simona Apartmá v hotelu Plaza. Se souborem ji pohostinsky nastudovala režisérka Lucie Málková, které je společně se Simonem jasné, že univerzální recept na manželství neexistuje a že díky tomu jsou partnerské vztahy bohatým materiálem k vystavění nejen divadelní komedie.
 
Simon svůj dramatický text, který byl poprvé uveden na Broadwayi roku 1968, sestavil ze tří dějově samostatných povídek, spojených hned několika společnými jmenovateli. Prvním z nich je dějiště, pokoj v newyorském hotelu Plaza a druhým jedno z nejčastějších témat - partnerský vztah, láska, muž vs. žena, manželství… Simon vytvořil z  jednotlivých povídek retrográdní oblouk, který poskládal sestupně, počínaje životem prověřeným manželským párem, který se potýká s nevěrou, přes setkání po letech s láskou ze střední školy, až po předsvatební hysterii rodičů nevěsty. Lucie Málková a dramaturg Matěj Samec tuto dramaturgickou volbu zachovali, čímž spolu se Simonem hned na počátku hry demonstrují nejpravděpodobnější výsledek dlouhodobého partnerského soužití – rozpad/rozvod/rozchod. S o to výraznější tragikomikou vyznívají další dva příběhy, které divák sleduje již s předchozí „zkušeností“ rozkladu manželství.

 Málková zmíněného společného jmenovatele, hotelový pokoj, nejen že fyzicky zhmotnila za pomoci scénografky Marie Blažkové, ale zpřítomnila na jevišti i samotného ducha legendárního hotelu v postavě hotelového pikolíka (Václav Hanzl). Hanzl se v každém příběhu v pokoji zjevuje jako zázrakem a stejně tak ho i opouští, například skokem z otevřeného okna. Tímto motivem režisérka mírně narušila charakter Simonovy komedie, jen škoda, že Hanzlovy kousky působily spíše jako prvoplánové gagy pro rozesmání publika, než jako koření dochucující pokrm. Z divadelní iluze Málková vystupuje i dalším motivem, který se objevuje ve všech třech dějstvích a spočívá v procházení, nebo v obcházení neviditelné jevištní zdi.

Tyto motivy fungují jako jeden z důkazů pečlivé režijní práce. A protože je Simonův text založen především na dialozích mezi mužem a ženou, což vyžaduje od režie velice citlivý přístup a jistou dávku zkušenosti, i zde je nutné avizovat, že se Málková s těmito vztahovými misanscénami popasovala velice dobře; zvlášť ve druhém dějství si spolu se Zuzanou Ščerbovou s prostorem, s gestikou a mimikou daly záležet na každé scéně.

 Inscenace má jednak řazením scén a jednak jejich režijním uchopením vzestupný charakter. U Martina Slámy a Dity Kaplanové jako prvního manželského páru je znát, že je Málková se Simonem drží na uzdě. Sláma od počátku hraje workoholika, metrosexuála a nevěrníka jako suchara, bez smyslu pro humor. Nutný protiklad k němu vytváří Kaplanová, která se svou postavou balancuje na hraně mezi sarkastickou zkušenou ženou s životním nadhledem a mezi strachující se manželkou, která chce za každou cenu zůstat se svým mužem. Nicméně svým „sadendem“ připomíná první dějství spíš tragicky laděnou hru.

Ve druhé části se objevuje Petr Bláha coby bohatá producentská celebrita a Zuzana Ščerbová v roli jeho první lásky, která jej přichází po letech navštívit. Je zřejmé, že pozvání není vyřčeno bez postranních úmyslů. Bláha příliš nenaléhá, spoléhá na svou auru žádaného muže a sentiment klíčící v jeho bývalé partnerce. Se svým hvězdným outfitem a náznakem herecké manýry je Bláha dokonalým ztělesněním donchuána. Ščerbová se pak jako mladá vdaná paní se závazky rozkošně a až dětinsky brání jeho svodům.

Třetí částí inscenace graduje a jde především o herecký koncert Terezy Groszmannové a Jana Grygara. V rolích rodičů musí řešit situaci, kdy jejich dcera (Jana Štvrtecká) odmítá vyjít z koupelny v hotelovém pokoji a provdat se. Oba herci nenápadně popouštějí uzdu svému temperamentu; Grygar „po židovsku“, Groszmannová „po mateřsku“, až ona uzda povolí úplně a oba jsou nakonec totálně zdevastovaní jak fyzicky, tak psychicky. 

S hudbou, svatebními retro projekcemi, a hlavně s hereckým nasazením členů souboru zinscenovala Málková Simonovu komedii velice pečlivě, se znatelnou invencí v práci s herci. Apartmá v hotelu Plaza byla režisérčina první práce, kterou zrealizovala pro Národní divadlo Brno. Doufejme, že ne poslední.

Národní divadlo Brno – Neil Simon: Apartmá v hotelu Plaza. Překlad Ivo T. Pavlů, režie Lucie Málková, dramaturgie Matěj Samec, výprava Marie Blažková. Hrají Dita Kaplanová, Martin Sláma, Václav Hanzl, Jan Štvrtecká, Petr Bláha, Zuzana Ščerbová, Tereza Groszmannová a Jan Grygar. Psáno ze dne 15. 12. 2012.