+

Daniel Dvořák

výtvarník scény

Akademický architekt Daniel Dvořák je synem profesora Františka Dvořáka, vynikajícího českého historika umění a nadšeného popularizátora tohoto oboru. Rodinné geny se projevily, syn vystudoval nejprve Střední umělecko průmyslovou školu v Praze, a poté architekturu a scénografii u jedné z čelných osobností světové scénografie, tvůrce Laterny magiky, profesora Josefa Svobody na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Své vzdělání si posléze prohloubil na vídeňské Akademii der bildende Kűnste
u profesora L. Egga a studijním pobytem ve Spojených státech.

V sezoně 1983/84 působil v tehdejším Státním divadle Oldřicha Stibora v Olomouci, v sezoně 1986/87 v tehdejším Státním divadle v Brně. Z jeho  tehdejšího brněnského působení připomeňme inscenace Čapkova Loupežníka a Janáčkovy Káti Kabanové.

V roce 1988 zakládá spolu s režisérem Jiřím Nekvasilem v Praze experimentální Operu furore, v níž poskytuje příležitost řadě mladých umělců a usilovně se snaží přivést na česká operní jeviště způsob práce souznějící se současnými světovými trendy. Opera furore přinesla Danielu Dvořákovi velké možnosti rozšířit okruh svých všestranných tvůrčích aktivit, Dvořák se postupně výrazně prosazuje nejen jako scénograf, ale rovněž jako scenárista, libretista, organizátor a manažer.

Z inscenací Opery furore jmenujme alespoň projekty Houslemi do železa a Andy Warhol. V těchto a dalších inscenacích narazil na nepochopení a odpor  části české bytostně konzervativní kritiky, což se mnohokráte opakovalo i v budoucnosti.

V roce 1990 byl opět s Jiřím Nekvasilem pověřen řízením Komorní opery Praha, kterou reorganizovali na Operu Mozart, Výrazně se podílel na projektu The Best of Mozart. Z dalších jejich produkcí se zmiňme alespoň o projektu Figaro! Figaro! Play Magic  Flute, Golem či La Clemenza di Tito. Dvě posledně jmenované a některé další inscenace byly uvedeny ve Stavovském divadle.

Zájmem o Mozartovu tvorbu je prostoupena celá jeho tvůrčí kariéra. Stal se spoluzakladatelem Národního divadla marionet a je spoluautorem marionetové verze Mozartova Dona Giovanniho, nejúspěšnější  divadelní inscenace v celé historii českého divadla. Počet repríz, kterých toto představení dosáhlo doma i v zahraničí, jde do tisíců.

V roce 1998 je ministrem kultury jmenován do funkce ředitele Státní opery Praha. V tomto divadle začal od svého nástupu budovat  jeho profilaci, která spojovala ty nejlepší tradice, jež provázely  dějiny  této budovy.  Usiluje o současnou interpretaci opery, která v sobě zahrnuje jak prosazování progresivních prvků do realizace klasických děl, tak prostor  pro současnou mnohdy velmi odvážnou tvorbu.

Období, kdy toto divadlo bylo domovem německého operního souboru, připomenul například  uvedením díla jejího někdejšího šéfa Alexandra Zemlinského Es war einmal. Hold tvůrcům mimořádného období Velké opery 5. května a jmenovitě svému vysokoškolskému učiteli vzdal  uvedením Pucciniho Toscy v rekonstruované výpravě Josefa Svobody.

Ze soustavné pozornosti, kterou věnoval v době svého působení ve Státní opeře současné a experimentální tvorbě, vzpomeňme alespoň světovou premiéru opery Emila Františka Buriana Bubu z Montparnassu, operu Emila Viklického Faidra, operu Fyzikové na námět světoznámé hry Friedricha Dűrrenmatta  anebo první české uvedení opery současného žijícího klasika Philippa Glasse Pád domu Usherů. Ve Státní opeře vytvořil také řadu pozoruhodných scénických řešení klasických oper (Trubadúr, Čarostřelec, neprávem zapomenutá opera Karla Weisse Polský žid a další).

V létě 2002 jmenoval ministr kultury Pavel Dostál Daniela Dvořáka ředitelem Národního divadla Praha. Dynamický styl řízení organizace přenáší Dvořák okamžitě i do naší Zlaté kapičky.  Představení se konají na netradičních místech (např. divadlo Bouda). Ke spolupráci zve mnohé zahraniční osobnosti, stejně jako nadějné mladé české tvůrce. Jako scénograf vytvořil v době svého ředitelování v ND Praha řadu vynikajících výprav, například ke Smetanově Prodané nevěstě a Tajemství, k Janáčkovým Výletům pana Broučka, k Řeckým pašijím Bohuslava Martinů anebo k baletu Coppélia skladatele Lea
Délibese.

Všestranné aktivity Daniela Dvořáka se projevily také v řadě dalších počinů. Jako výtvarník spolupracoval v té době s mnohými českými divadly (Ostrava, Brno, České Budějovice), stejně jako se zahraničními. Připomeňme si alespoň Lišku Bystroušku v proslulém Teatro ColónBuenos Aires, Dona GiovannihoHamburku anebo operu skladatele Petra Krasy, která byla uvedena v době okupace v Terezíně, BrundibárKammeroper Wien. Je častým hostem v řadě renomovaných evropských divadel, především v Německu, Itálii a Francii.

S řadou jeho prací jsme se mohli seznámit v televizi. Byla to například scénografie pro hudební televizní film Odysseův návrat či účast na projektu uvedení opery Josefa Berga Evropská turistika v České televizi.

V roce 1999 byla jeho scénografie oceněna udělením  Ceny Alfreda Radoka.

V roce 2002 byl francouzskou vládou jmenován Rytířem řádu umění a literatury. Tento řád se uděluje od roku 1957 a prezident Charles de Gaulle jej v roce 1963 při reorganizaci systému francouzských řádů a vyznamenání zařadil do skupiny nejvýznamnějších francouzských řádů. Je udělován za zásluhy v oblasti tvorby a propagace francouzského umění a literatury.

K 1. červenci 2007 byl Daniel Dvořák jmenován do funkce ředitele Národního divadla Brno. Své brněnské působení zahájil, jak je u něj obvyklé, velkou tvůrčí a organizační aktivitou. Podílel se jako spoluautor na mimořádně úspěšném předvánočním projektu Česká mše vánoční. Byl autorem scény k Plachého inscenaci Královna Margot. V téže době vytvořil
scénu k pozoruhodné inscenaci hry Felixe Mitterera V jámě lvové pro Městské divadlo Brno. Má výrazný podíl na projektu a realizaci náročného operního titulu
MAI 68.

V průběhu dalších sezon vytvořil velkolepé scénické řešení k inscenaci Tajemství zlatého draka, je  mimo jiné autorem scény k Juliettě Bohuslava Martinů a k inscenaci Verdiho Macbetha, Pucciniho opery Madama Butterfly a Albertovy Nížíny v Janáčkově opeře, Shakespearových her Antonius a Kleopatra a Richard III. či projektů Zdenka Plachého Con Amore a Zaslíbení v Mahenově činohře anebo Fridovy opery Deník Anne Frankové  a inscenace Hvězda stříbrného plátna v Redutě.

Z řady jeho dalších četných scénografických aktivit na našich a zahraničních scénách jmenujme alespoň novou pražskou inscenaci   muzikálu Dracula, Pucciniho Bohému  a muzikál Monty Python´s Spamalot v  Divadle J. K. Tyla v Plzni, velmi úspěšné představení Dvořákovy Rusalky na scéně Deutsche Oper am Rhein v německém Düsseldorfu. scénografii  k Verdiho opeře Rigoletto v opeře v Mexiku, Bergovu LuluMěstském divadle v Münsteru, Evžena OněginaRegensburgu, Massenetovu operu Don Quijote ve Státní opeře Praha anebo scénické řešení Mozartova Diona Giovanniho
v italském městě Lucca.

Velký úspěch slaví Morávkova divadelní adaptace známého filmu Světáci, k níž vytvořil Daniel Dvořák scénu, jež měla premiéru v únoru 2011. S vladimírem Morávkem spolupracoval také na jeho inscenaci Kohoutovy verze CyranaDivadle na Vinohradech a spolu s ním chystá  další dvě inscenace, a sice na domácí scéně Dvořákovu Rusalku a v Divadle na Vinohradech Shafferova Amadea.  Spolu se svým dlouholetým spolupracovníkem režisérem Jiřím Nekvasilem se setkal v Janáčkově opeře při inscenaci Pucciniho Turandot, ve Státní opeře Praha u vzniku inscenace opery C. M. Webera a Gustava Mahlera Tři Pintové a pro Národní divadlo moravskoslezské připravují premiéru opery Igora Stravinského Život prostopášníka. Z Dvořákových posledních inscenací v Národním divadle Brno jmenujme Rostandova Cyrana z Bergeracu a v souboru baletu Adamovu Giselle.

kdy hraje

Pondělí 26. 09. 2016 19.0021.35
Činohra
William Shakespeare
„Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“
Mahenovo divadlo
Pondělí 24. 10. 2016 19.0021.35
Činohra
William Shakespeare
„Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“
Mahenovo divadlo
Pátek 25. 11. 2016 19.0021.35
Činohra
William Shakespeare
„Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“
Mahenovo divadlo
Úterý 3. 01. 2017 17.0020.00
Opera
Wolfgang Amadeus Mozart
Vše za tvé viny je málo.
Mahenovo divadlo
Středa 11. 01. 2017 19.0022.10
Opera
Antonín Dvořák
Lektorský úvod půl hodiny před představením
Janáčkovo divadlo
Pátek 13. 01. 2017 19.0022.00
Opera
Wolfgang Amadeus Mozart
Vše za tvé viny je málo.
Mahenovo divadlo
Středa 18. 01. 2017 19.0022.10
Opera
Antonín Dvořák
Lektorský úvod půl hodiny před představením
Janáčkovo divadlo
Čtvrtek 19. 01. 2017 19.0021.35
Činohra
William Shakespeare
Lektorský úvod půl hodiny před představením
Mahenovo divadlo
Středa 22. 03. 2017 10.0012.35
Činohra
William Shakespeare
„Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“
Mahenovo divadlo
Čtvrtek 6. 04. 2017 19.0022.00
Opera
Wolfgang Amadeus Mozart
Vše za tvé viny je málo.
Mahenovo divadlo

Další program

Online archiv