DIVÁCI ZAŽILI JEDINEČNOU UDÁLOST

Diváci světové premiéry hry Černá Madona Brněnská měli jedinečnou možnost vidět Palladium města Brna, Starobrněnskou Madonu, PANNU MARII SVATOTOMSKOU, které laskavě zapůjčil opat starobrněnský Lukáš Evžen Martinec, OSA, a to na centrálním balkónku ve foyeru naproti slavnostnímu schodišti.

DIVÁCI ZAŽILI JEDINEČNOU UDÁLOST
Diváci světové premiéry hry Černá Madona Brněnská měli jedinečnou možnost vidět Palladium města Brna 
Starobrněnskou Madonu 
PANNU MARII SVATOTOMSKOU, které laskavě zapůjčil opat 
starobrněnský Lukáš Evžen Martinec, OSA, a to na centrálním balkónku 
ve foyeru naproti slavnostnímu schodišti
Tento obraz je vkomponován do bohatě formovaného barokního retabula, 
spočívajícího na mense hlavního oltáře v kostele Nanebevzetí Panny Marie 
na Starém Brně. Na toto místo byl přenesen v r. l783, a to z kaple kostela sv. 
Tomáše, když se augustiniáni, kteří vlastnili obraz od středověku, přestěhovali 
do zrušeného kláštera cisterciaček na Starém Brně. Deska představuje 
polopostavu madony s dítětem. Panna Maria v maforiu přehozeném přes 
hlavu hledí z obrazu ven a uctívajícím gestem ukazuje na dítě, jehož postava je 
oděná v chiton, a které jí sedí na levé paži. V mírném pootočení vzhlíží dítě 
k matce. V levici drží svitek a pravou rukou žehná.
Ikonografické ztvárnění, formální znaky a skladebné detaily obrazu svědčí 
o tom, že jde o typ madony Hodegetrie, jenž svůj název dostal podle 
cařihradské svatyně Tón Hodégón. Podobně jako cařihradská madona typu 
Hodegetrie byla tradicí spojována s osobou sv. Lukáše, tak také brněnská 
deska je vřazována do souvislosti s tímto evangelistou a to, jak se zdá, 
od poloviny XVII. stol. V kronice Huffnaglově (klášterní kronice augustiniánů 
z r. 1664) lze číst o tom, co bylo rozšiřováno u příležitosti korunování obrazu v r. l736 ve slavnostním díle vydaném 
k této příležitosti Gemma Moraviae a v Conchylium Marianum, tj. oslavných projevech pronesených u příležitosti 
korunovace obrazu. Dle této kroniky obraz namaloval sv. Lukáš. Z Konstantinopole, kam se dostal zásluhou sv. Heleny, 
ho přenesl pozdější milánský biskup Eustorgius přes Janov do Milána. Po dobytí města císařem Friedrichem byl obraz, 
za statečnost a pomoc na tomto válečném tažení, darován císařem českému králi Vladislavovi, který ho přenesl 
do Prahy. Další osudy obrazu jsou spojovány s Karlem IV., který jej podle Gemmy daroval svému bratru markraběti 
Janovi, a to v roce l356.
První historicky doložená zpráva o obraze v Brně je z r. 1373. V listině z 20. srpna Jan IX., biskup olomoucký, uděluje 
čtyřicetidenní odpustky pro oltář s mariánským obrazem v kostele u sv. Tomáše v Brně. Následují další písemné zprávy, 
v nichž je obraz jmenován, a to v r. l376, l403 atd. Existence obrazu v Brně koncem třetí čtvrtiny XIV. stol. je tedy 
historicky doložená. 
Rezervace vstupenek
Staňte se přáteli Mahenovy činohry na facebooku a sledujte tam aktuální novinky, slevy, hostování, fotogalerie, videa. 

Tento obraz je vkomponován do bohatě formovaného barokního retabula, spočívajícího na mense hlavního oltáře v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Na toto místo byl přenesen v r. l783, a to z kaple kostela sv. Tomáše, když se augustiniáni, kteří vlastnili obraz od středověku, přestěhovali do zrušeného kláštera cisterciaček na Starém Brně. Deska představuje polopostavu madony s dítětem. Panna Maria v maforiu přehozeném přes hlavu hledí z obrazu ven a uctívajícím gestem ukazuje na dítě, jehož postava je oděná v chiton, a které jí sedí na levé paži. V mírném pootočení vzhlíží dítě k matce. V levici drží svitek a pravou rukou žehná.

Ikonografické ztvárnění, formální znaky a skladebné detaily obrazu svědčí o tom, že jde o typ madony Hodegetrie, jenž svůj název dostal podle cařihradské svatyně Tón Hodégón. Podobně jako cařihradská madona typu Hodegetrie byla tradicí spojována s osobou sv. Lukáše, tak také brněnská deska je vřazována do souvislosti s tímto evangelistou a to, jak se zdá, od poloviny XVII. stol. V kronice Huffnaglově (klášterní kronice augustiniánů z r. 1664) lze číst o tom, co bylo rozšiřováno u příležitosti korunování obrazu v r. l736 ve slavnostním díle vydaném k této příležitosti Gemma Moraviae a v Conchylium Marianum, tj. oslavných projevech pronesených u příležitosti korunovace obrazu. Dle této kroniky obraz namaloval sv. Lukáš. Z Konstantinopole, kam se dostal zásluhou sv. Heleny, ho přenesl pozdější milánský biskup Eustorgius přes Janov do Milána. Po dobytí města císařem Friedrichem byl obraz, za statečnost a pomoc na tomto válečném tažení, darován císařem českému králi Vladislavovi, který ho přenesl do Prahy. Další osudy obrazu jsou spojovány s Karlem IV., který jej podle Gemmy daroval svému bratru markraběti Janovi, a to v roce l356.

První historicky doložená zpráva o obraze v Brně je z r. 1373. V listině z 20. srpna Jan IX., biskup olomoucký, uděluje čtyřicetidenní odpustky pro oltář s mariánským obrazem v kostele u sv. Tomáše v Brně. Následují další písemné zprávy, v nichž je obraz jmenován, a to v r. l376, l403 atd. Existence obrazu v Brně koncem třetí čtvrtiny XIV. stol. je tedy historicky doložená.