V NdB v současnosti hraje v těchto inscenacích:

• HANA: Hana 
• HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU: Vévodkyně de Guermantes
• KDO JE PAN SCHMITT?: Paní Béliérová
• KRÁLOVA ŘEČ: Alžběta, vévodkyně z Yorku
• MARIE STUARTOVNA: Alžběta
• MILENCI NEBES: Garance
• OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK ALFRÉDA RADOKA: Marie, Radokova žena
• TEROR: Státní zástupkyně
• VÉVODKYNĚ A KUCHAŘKA: Justýna, služka

Narodila se v Kyjově. Po maturitě na Klvaňově gymnáziu byla přijata na studium herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie. Studia úspěšně zakončila absolventskou rolí v představení hry Dvě noci a den anglického básníka a dramatika Dylana Thomase v režii prof. Antonína Přidala, který text rovněž přeložil.

K prvnímu hostování na prknech jeviště Mahenova divadla ji pozval její pedagog ze školy a tehdejší dramaturg činohry NDB, prof. Miroslav Plešák. Bylo to v inscenaci Brechtova Pana Puntily a jeho služebníka Mattiho, v režii Martina Porubjaka, Evě Novotné připadla úloha Fíny. Následovala role Heleny v inscenaci Shakespearova Snu noci svatojanské, v režii Martina Čičváka, kterou Eva Novotná nastoupila trvalé angažmá v NdB.

Dlouhodobá spolupráce s Martinem Čičvákem přinesla Evě Novotné další znamenité příležitosti. Frídu v Kafkově Zámku, hraběnku Orsinu ve hře Emila Galotti, roli Checcy v divácky mimořádně úspěšné inscenaci Goldoniho Treperend či titulní roli Sofoklovy Antigony. Martin Čičvák si Evu Novotnou rovněž pozval do svých inscenací v  Činoherním klubu, kde  se pražskému publiku úspěšně představila v rolích Kleanty v Moliérově Amfitryonu a Mette v Rodinné slavnosti autorů Thomase Winterberga a Magense Rukova.

Evu Novotnou pověřili náročnými úkoly i další režiséři: Zdeněk Kaloč jí svěřil roli Poliny v inscenaci  Hráči, J.A.Pitínský titulní roli Hitchcokovy Marnie , Břetislav Rychlík roli Evy v inscenaci Gazdina roba, Rastislav Ballek titulní Nory.  Zahrála si Sněhovou královnu, Královnu Margot, markýzu de Merteuil .  Za roli Manon v Srbově inscenaci Nezvalovy poetické hry Manon Lescaut  obdržela v roce 2006 svoji první  Cenu diváka. Od té doby jich má na kontě už šest. Ztvárnila Anežku v Rajmontově inscenaci Moliérovy Školy žen a Annu v Hofmannstahlově Škole manželů v inscenaci téhož režiséra. V Krvavé svatbě Garcii Lorcy hrála Nevěstu, ve hře Petera Turriniho Můj Nestroy ústřední ženskou rolí Marie Weilerové.

Eva Novotná účinkuje často v rozhlase i v dabingu. Mohli jsme ji vidět v seriálu Velmi křehké vztahy, Gympl, Vraždy v kruhu, Kriminálka Anděl, Četnické humoresky, v pohádce Čertova nevěsta, ve filmu Donšajni, Tajemství dešťového pokladu, Kdo se směje naposled.

Na krátký čas si odskočila na „volnou nohu“. Stihla si zahostovat ve Zlíně v inscenaci Je třeba zabít Sekala v roli Anežky, v HaDivadle s režisérem Mariánem Amslerem nazkoušela inscenace Porucha, Perplex, Tajná zpráva z planety matek, v Divadle U stolu se objevila v inscenaci Po zkoušce v režii Ondřeje Elbela, v Kabaretu Špaček s týmž režisérem nazkoušela Vraždu ing. Čerta.

 

Moje cesta k divadlu/do NdB v bodech:

• 1995 – 1999 JAMU
• Úřad práce¨
• Zájezdové pohádky s Matějem Dadákem
• 2001 – 2011 – NdB
• 2012 – Hadivadlo
• 2013 - NdB

Tři divadelní role, na které nejraději vzpomínám:

Nevěsta, F. G. Lorca: Krvavá svatba, režie, Jan Mikulášek, Národní divadlo Brno (Mahenovo divadlo), 2007.

Marnie, Winston Graham: Marnie, režie: Jan Antonín Pitínský, Národní divadlo Brno (divadlo Reduta), 2008.

Rachel, Ingmar Bergmann: Po zkoušce, režie: Ondřej Elbel, Centrum experimentálního divadla Brno, Divadlo U stolu, Brno, 2010. 

V mé cestě k umění mne nejvíce ovlivnil/la (a proč):

Návštěva Mahenova divadla v roce 1988, kdy jsem zhlédla představení Slaměný klobouk a moc jsem tam s těmi herci chtěla stát. 

Má práce pro film/televizi/ rozhlas (výběr):

Seriály:

• Gympl s (r)učením omezeným
• Velmi křehké vztahy

Film:

• Kdo se směje naposled, režie: Michal Kopp, Česko 2012.

Rozhlas:

• Cesta do Lo Ignoto, režie: Eva Řehořová, Český rozhlas 2007.

Pokud bych se nevěnoval/a divadlu, věnoval/a bych se…

Zahradní archiktektuře

Oblíbená hudba:

Mění se podle nálady, přetrvává Chopin

Oblíbená próza:

Paolo Coelhlo – Jako řeka, jež plyne.

Oblíbený dramatik:

Luigi Pirandello

Oblíbený básník/ básnířka:

Oldřich Mikulášek, Jacques Prévert

Oblíbený film:

Matrix

Oblíbený herec/herečka:

Martin Siničák/Ivana Hloužková

Oblíbený výtvarný artefakt:

Pablo Picasso - Guernica

Životní krédo:

Život je správný v jakémkoli smyslu.