+

Jakub Maceček

režisér

narozen 1976

Je rodák ze Šenova na Ostravsku, maturoval na havířovském gymnáziu. Podle jeho vlastních slov ho k divadlu přivedla nabídka týdne volna, kterou ředitelství školy poskytlo třídě, která se zúčastní divadelního festivalu středních škol. Návrh byl natolik motivující, že Jakub Maceček se spolužačkou Hanou Kačorovou napsali hru, nazkoušeli ji, odehráli na festivalu a tam obdrželi jednu z hlavních cen. Pří této zkušenosti se mu divadlo natolik zalí­bilo, že se rozhodl mu věnovat profesionálně.

Přihlásil se na JAMU, začal studovat herectví. Po čase ale zjistil, že herectví pro něj není nej­spíše to pravé povolání a přešel na režii. Stu­doval nejprve u prof. Petera Scherhauffera, k absolutoriu ho dovedl prof. Arnošt Goldflam, na kterého velice rád vzpomíná jako na supervizora, který radí, co a jak vylepšit, ale přitom člověku ponechává svobodu se samo­statně vyjádřit.

Na školní scéně se představil inscenacemi her Borise Viana Budovatelé říše a Pěna dní, pů­vodní hry Romana Sikory Smetení Antigony a Král umírá Eugena lonesca. Od té doby režíruje v mnoha divadlech Čes­ké republiky. Tak například v roce 2005 uve­dl v Divadle F. X. Šaldy v Liberci divadelní verzi populárního románu anglického autora Jerome Klapky Jerome Tři muži ve člunu. In­scenace je dodnes na repertoáru a setkává se stále s velkým diváckým ohlasem. Cenu divá­ků dostal Jakub Maceček za inscenaci Strašidla cantervillského Oscara Wildea v dramatizaci J. Z. Nováka, kterou režíroval ve stejném roce v ostravském Divadle Petra Bezruče a která se více než dva roky těší trvalé divácké přízni.

Ve Zlíně režíroval s úspěchem jak v Měst­ském divadle, kde uvedl Nestroyova Lumpacivagabunda, tak ve studentském divadle Mandragora (Hořké slzy Petry Kantové od německého autora Wernera Fassbindera). V Praze se představil inscenacemi Milovat k smrti, věnované životním osudům a umění Edith Piaf se Světlanou Nálepkovou v roli Edith v Divadle METRO, která se nyní hraje v Divadle Radka Brzobohatého, a Na kon­ci duhy Petera Quiltera ve Studiu DIVA, ve kterém rovněž nastudoval Molièrova Lakom­ce. Českobudějovičtí diváci se mohli seznámit s jeho režijním rukopisem v pohádce Sedmero krkavců. S pohádkovým repertoárem se setkal v mnoha dalších inscenacích, a jak sám říká, při jejich inscenování se cítí ve svém živlu, protože je velmi infantilní. Berme toto vyjádření jako milou sebeironii, protože jeho inscenace her pro nejmenšího diváka jej usvědčují, že k nim přistupuje velmi zodpovědně a promyšleně. V brněnské Polárce měl velký úspěch jeho Bajaja i Kašpárkův výlet do 30. století, ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti po­hádka Princezny a loupežníci aneb Zmatky kolem Katky. Ve Slováckém divadle se rov­něž představil úspěšně jako autor inscenací Na krk oprátku ti věší, kterou napsal na své oblíbené villonovské téma spolu s Vladimírem Fekarem a kterou sám také režíroval. V této sezóně je na repertoáru Slováckého divadla jeho úspěšná inscenace Horoščákovy hry Mein Faust.

V Národním divadle v Brně uvedl jako svou první inscenaci Odile od francouzského autora Raymonda Queneaua v roce 2004 na Malé scéně Mahenova divadla. O dva roky později, tentokráte už ve „zlatých portálech" režíroval hru současné německé autorky Dey Loher Adam Geist.

Nyní žije v Číselnicích u Prahy, režíruje v diva­dlech po celé republice. Miluje surrealistickou poetickou literaturu. Jeho velkými oblíbenci jsou například Boris Vian a Raymond Queneau.

Mahenova činohra má v současnosti na repertoáru jeho inscenaci Wildeova Ideálního manžela.

kdy hraje

Online archiv