Králova řeč: Králova řeč v Mahence

Příběh koktavého anglického krále Jiřího VI. Je díky čtyřoskarovému filmu režiséra Toma Hoopera dostatečně znám i u nás. Autor scénáře David Seidler psal původně divadelní hru. Protože však nezískal od královské rodiny povolení k jejímu uvedení, práci přerušil a pokračoval v ní až po smrti Královny Matky v roce 2002. Film vznikl v roce 2010 a divadelní premiéra proběhla v Londýně teprve loni. Brněnské zpracování patří tedy mezi první předvedení Králové řeči na kontinentu. Nazývat tuto inscenaci brněnskou je poněkud zavádějící, protože režisér Martin Stropnický počítal s tím, že hru uvede „ve svém“ divadle Na Vinohradech. Již tehdy počítal pro roli podivínského logopeda samouka Lionela Logua s Ladislavem Frejem. Po známých událostech se oba nakonec ocitli v brněnském Národním divadle, které tak získalo atraktivní titul do svého repertoáru.

Vzhledem na popularitu filmu nemá cenu nějak popisovat děj hry. Ze stejného důvodu se pak nelze vyhnout porovnání nebo spíše očekávání, jak si v „Mahence“ s tímto úkolem poradí. A poradili si dobře nebo spíš výborně. Představení má rytmus, účelná scéna vytváří za pomocí projekce potřebnou atmosféru, které napomáhá i hudba Petra Maláska. Herecké výkony, které asi každý konfrontoval s hvězdami typu Colina Firtha, Geoffrey Rushe, Helen Bonham Carterové nebo Michaela Gambona z tohoto porovnání vychází se ctí. Rozhodně nejsou kopiemi. Martin Sláma jako Bertie působí možná z počátku ještě zranitelněji,aby ukázal svou sílu v okamžiku největší zkoušky pro sebe samého i celou Anglii a vlastně i celý svět. Ladislav Frej působí méně excentricky než Geoffrey Rush o to více lidsky. Zde malá výtka, mistrovi nebylo ze začátku v zadních řadách příliš rozumět. Eva Novotná jako Alžběta je dostatečně aristokratická, Lionelova manželka Dita Kaplanová zase hrdá prostá žena. Jaroslav Kuneš coby arcibiskup z Cantenburry lehce kující pikle a především Winston Churchill Zdeňka Dvořáka dodávají představení anglický vtip a noblesu.

Oproti filmu je větší důraz kladen na postavu prvního náskedníka trůnu a krátkodobého krále Edvarda VIII, prince Davida, (David Kaloč ), nebo spíše na důvody jeho brzké abdikace. Do popředí vystupuje vedle skandálního vztahu s Wallis Simpsnovou , jeho sympatizanství s fašismem.

Králova řeč je nesporně velkým obohacením divadelní sezóny v Brně a určitě by nebylo špatné ve spolupráci s oběma pražskými, i když Ladislav Frej je rodilý Brňan, umělci pokračovat.