Králova řeč: Jiří VI. a Stropnický se prokoktali k hitu sezony

autor:  Luboš Mareček zdroj: aktualne.cz

Recenze - Činohra Národního divadla v Brně představila jeden z nejambicióznějších projektů sezony. V české premiéře uvedla hru Králova řeč. Text britsko-amerického dramatika Davida Seidlera se souborem připravil hostující režisér Martin Stropnický. A možná až nemístně bombastická reklama na historické budově Mahenova divadla, obsazení hostující hvězdy Ladislava Freje a zásobování médií informacemi o vznikajícím hitu u zvědavého publika zabralo.

Vyprodáno je sedm repríz do konce sezony. Nechme však stranou marketing, ale podívejme se, jak se koktajícímu králi na jevišti první elektrifikované scény ve střední Evropě daří divadelně.   

Pátá inscenace na světě

Královu řeč po světě předloni proslavil oscarový film s Colinem Firthem v hlavní roli vévody Bertieho tedy pozdějšího krále Jiřího VI. Tento svérázný hrdina před nástupem na trůn v roce 1936 bojoval s těžkou vadou řeči v podobě zadrhávání a koktavosti.

Hra Davida Seidlera, jejímuž uvedení dlouhá léta bránila britská královská rodina, však vznikla už v 80. letech minulého století. Sama královna Alžběta, vdova po Jiřím VI., nedala souhlas s jejím uvedením a Seidler se k textu vrátil tři roky po její smrti v roce 2005. Divadelní premiéru v Londýně měla King's Speech teprve loni na jaře, Brno představuje pátou inscenaci na světě. Další přibude v polovině dubna v pražském Divadle pod Palmovkou.

Stropnického inscenace vypráví příběh bizarního přátelství nevystudovaného logopeda a zpočátku zakomplexovaného aristokrata neokázale, v rychlých bezmála filmových střizích a s akcentem na herecké výkony.

Režie se občas nevyhne ploché plakátovitosti, to když Winston Churchill (známý politik, ale i kuřák a piják) neustále kradmo popíjí z placatky. Jindy nechá ilustrativně dopadnout královskou korunu na rakev Jiřího V. hned poté, co se o tom mluví ve scénáři.

Možná až zbytečně doslovná je místy už sama scéna Adama Pitry. Forbína je podobně jako dva balkony obložená černými rozevřenými deštníky, to aby zřejmě bylo jasno, že v Anglii hodně prší a kraluje tady vedle Windsorů také nečas. Na scéně je přezvětšený mikrofon a také naddimenzovaný královský trůn  -  rozuměj, dvě ústřední stigmata nového panovníka.

Inscenační tým využil hojně také projekcí menších letadel jako připomínky blížící se války a také logopedova koníčka, kterým bylo letecké modelářství. Velký balkon, z nějž přímo na jevištní konstrukci mluví královská rodina cituje řezbu nóbl prezidentské lóže přímo z Mahenova divadla. Až se chce místy říci: Škoda, že se nehraje právě z těchto výjimečných míst.

Spornou režijní finesou je u Stropnického také nadužívání nejrůznějších typů opon a závěsů. Režisér jimi mnohdy až samoúčelně příběh krájí bez většího dramatického účinu. Tím ale výtky končí.

Oprávněné ambice

Největší devízu této režijně nepřečinčané inscenace totiž představují herecké výkony v hlavních rolích. Tady lze převážně chválit. Martin Sláma si velkou roli Bertieho vychutnal se vším všudy. Figuru nepřekryl toliko efektním koktáním, svého vévodu z Yorku má do nejmenších detailů rozpracovaného zejména charakterově. Všechny jeho polohy dokáže přesvědčivě zahrát i vyložit. Ať už je to člen královské rodiny s patřičným odstupem, nevěřící si muž, který se dokáže na svého učitele kvůli nízkému původu také utrhnout, a posléze hravý žák či uvědomělý zodpovědný monarcha.

Slámův výkon přebíjí místy také mimořádně energický projev hostujícího Ladislav Freje. Jeho logoped Lionel Logue si nejen krále ale zejména publikum získá přívalem profesního entuziazmu, svérázného humoru a živostí, kterou Frej svoji figuru neustále obaluje.

Podobně hezké a zcela odlišné miniatury nabízejí šlechticky uplá Eva Novotná jako vévodkyně z Yorku a ještě zajímavější je Dita Kaplanová jako oddaná Logueova manželka z lidu.

A Stropnického inscenace sází právě na prokreslení obyčejných lidských emocí namísto neživotné pompy královského dvora a dobových celebrit. Tím si také diváky získá. K připomenutí dobové atmosféry režisér využil projekce autentických fotografií, nahrávku s hlasem Adolfa Hitlera nebo Chamberlainův projev o Mnichovské dohodě, která měla odvrátit válku za cenu rozbití Československa.  To jsou však spíše jen „povinné" historické ozdůbky na nezvyklém komorním příběhu o přátelství dvou mužů.

Činohra brněnského Národního divadla po dlouhé době půstu vyrukovala s divácky vděčnou a dramaturgicky zajímavou novinkou, překvapila umělecky vcelku vyváženou inscenací, která má oprávněné ambice stát se hitem.

David Seidler: Králova řeč. Překlad: Jitka Sloupová. Režie: Martin Stropnický. Dramaturg: Lucie Němečková. Scéna: Adam Pitra. Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková. Hudba: Petr Malásek: Hrají: Martin Sláma, Ladislav Frej, Eva Novotná, Dita Kaplanová, Jaroslav Kuneš, Zdeněk Dvořák, David Kaloč, Vladimír Krátký, Jan Grygar a další. Premiéra 15. února 2013. Nejbližší představení: 3. a 16. dubna (vyprodáno), 3. a 23. května.