Když v cimrmanovské hře Záskok seznamují Karla Infelda Prácheňského s novým kusem, hostující herecký virtuos zarytě trvá na tom, že by se měla raději uvést jedna z her „starých a osvědčených“: Lucerna nebo Maryša. Skutečně nenajdeme tituly pro české divadlo emblematičtější. Jedná se o dva vrcholy zásadních linií českého dramatu: pohádkové hry a vesnického realismu. Každá generace se k této klasice vrací a znovu po svém vypráví příběh jednoho ze dvou tak rozdílných mlynářů: Libora nebo Vávry. Po více než 20 letech od inscenace Zbyňka Srby nadešel čas pozvat vás opět do Mahenova divadla na kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska (1851–1930), který nedávná pražská inscenace Hany Burešové bystře pojmenovala jako „český mýtus“. Logický start nového kmenového režiséra Mahenovy činohry NdB Štěpána Pácla, který se inscenováním české dramatiky soustavně a programově zabývá (zmiňme mj. Topolův Konec masopustu, Tylovy Krvavé křtiny či Hrubínovu Křišťálovou noc).
Premiéra: 13. prosince 2019 v Mahenově divadle
