+

Marie Durnová

  • Marie Durnová

V NdB v současnosti hraje v těchto inscenacích:

Narodila se v Brně. Už během svých školních let se věnovala recitaci a divadlu v dramatickém souboru při Domě pionýrů v Lužánkách pod vedením herce tehdejšího Divadla Julia Fučíka Eduarda Muroně. Po maturitě chtěla studovat JAMU, ale nebyla přijata, a tak nastoupila jako elévka do pražského Divadla Jiřího Wolkera, kde strávila dva roky. Jejími prvními rolemi na profesionálním jevišti byly Delfín a Nemocná opička v pohádce Doktor Bolíto.

V roce 1962 se stala členkou Divadla bratří Mrštíků. V novém působišti se na jevišti poprvé objevila jako Terezka v Tylově Lesní panně. Velmi upoutal její citlivý výkon v inscenaci hry Maxe Frische Andorra, kde po boku Ladislava Lakomého ztvárnila v režii Jana Fišera ústřední ženskou roli Barblin. U Mrštíků hrála rovněž Blanku ve Zkrocení zlé ženy, byla výbornou Věrou Lukášovou v inscenaci Burianovy dramatizace povídky Boženy Benešové v režii Josefa Henkeho, Margaretou Morovou v Plevově inscenaci hry Roberta Bolta Člověk pro všechny časy, ve Špirkově inscenaci Goldoniho komedie Vějíř hrála  Candidu, v Kaločově Katu a bláznovi Juanillu a Betty ve Špirkově inscenaci Priestleyho hry Nebezpečná křižovatka i další role. Účinkovala rovněž v Českém rozhlase Brno, a to především v pořadech režisérů Olgy Zezulové a Josefa Hebkého.

Znovu se pokusila dostat se na JAMU, tentokráte úspěšně a měla být dokonce přijata do 2. ročníku, ale když došlo k rozhodování mezi školou a divadlem, Marie Durnová dala přednost divadlu. Nastoupila do angažmá v Divadle F.X.Šaldy v Liberci, kde následně vytvořila řadu závažných rolí jako například  titulní roli Anny Christie ve hře amerického dramatika Eugena O´Neilla, Zrzy ve Feydeauově Dámě od Maxima, Andělu v Kolierově Chudáku manželovi anebo Zuzku ve Langrově komedii Velbloud uchem jehly.

Otomar Krejča ji přizval do své legendární inscenace Čechovových  Tří sester, v níž hraje roli Iriny.

V Liberci, který v té době žil mimořádně bohatým a inspirativním divadelním životem, zakládá režisér Jan Schmidt Studio Ypsilon. Marie Durnová mění jistotu „kamenného“ divadla za nejistotu studiové scény a v Ypsilonce, s níž se po čase stěhuje do Prahy, stráví téměř dvě desítky let. Z množství postav, které v Ypsilonce vytvořila, připomeňme alespoň Annu Marii v Kováři Stelzigovi Václava Kaplického, Čarodějnici v Makbethovi a Julinku ve hře Jana Schmidta Třináct vůní.

Počátkem devadesátých let mění Marie Durnová své angažmá v Ypsilonce za působení v dalším významném souboru experimentálního charakteru, ústeckém Činoherním studiu. Na této scéně zaujala mimo jiné v postavách Zity v Páralových Milencích a vrazích, Otýlie ve Franku V. Friedricha Dürrenmatta a paní Nomsenové ve hře Meteor téhož autora, Shakespearovy Lady Macbeth, Dotty v populární komedii Michaela Frayna Zepředu zezadu a Marlon ve hře Woodyho Allena Nepijte tu vodu.

V roce 1996 se stává členkou Divadla ABC. Zde opět hraje Otýlii ve Frankovi V., ve hře Harold a Maude Collina Higginse, je paní Chasenovou, v Thomasově Charlesově tetě doňou Lucií d´Alvadorez, Betty ve hře Cizinec autora Larryho Shue či statkářkou Korobočkou v Bulgakovově dramatizaci Gogolových Mrtvých duších, pannou Čipernou ve Veselých paničkách windsdorských, Vilemínou Talbottovou ve Williamsově Sestupu Orfeově. Souběžně s působením v Divadle ABC účinkovala Marie Durnová také na scéně Městského divadla v Mladé Boleslavi, kde opět vytvořila řadu pozoruhodných kreací jako například Beulah Binnigsovou ve Williamsově Sestupu Orfeově, Fanku v Čapkově Loupežníku, opět si s úspěchem zahrála paní Chaseovou v Heroldovi a Maude, v Tylově Tvrdohlavé ženě si s chutí zahrála Kabelkovou, v alžbětinské hře autorů Beaumonta a Fletchera Rytíř hořící paličky Kupcovou.

V roce 1999 ji režisér Vladimír Drha obsadil do role paní Plaché ve filmu Početí mého mladšího syna.

V roce 2000 úspěšně absolvuje pod vedení profesora Ivana Vyskočila studium na katedře autorské tvorby a pedagogiky na pražské DAMU.

V roce 2006 se stává členkou činohry ND Brno, kde se znamenitě představila  v titulní roli hry Bertholda Brechta Matka Kuráž a její děti. Vynikající byla i její Claire Zachanassianová v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy. Na jevišti Mahenova divadla ji diváci mohli vidět i v roli paní Chanelové v Thomasově Osmi ženách, v Baronce v Hofmannstahlově Škole manželů anebo v postavě Jaquity v Goldflamově inscenaci Tajemství pralesa. V Redutě hrála v Pokorného inscenaci hry Éros  Pavla Kohouta roli hospodyně Václavy. Výraznou hereckou kreací byla její Vévodkyně z Yorku v Plachého inscenaci Král Richard III., neodolatelná byla její slečna Prismová v inscenaci Jak je důležité míti Filipa.

Tři divadelní role, na které nejraději vzpomínám

(v inscenacích, které se už se nehrají – bez ohledu na divadlo, kde vznikly)

Claire Zachnassianová, Friedrich Dürrenmatt: Návštěva staré dámy, režie: Zdeněk Kaloč, Národní divadlo Brno,  2007

Ottilie, Friedrich Dürrenmatt: Frank V., Činoherní studio Ústí nad Labem, režie: Milan Schejbal, 1992.

Matka, Martin Františák: Havel v zemi čeledínů, režie: Martin Glaser, Národní divadlo Brno, 2015.

V mé cestě k umění mne nejvíce ovlivnil/la (a proč):

Můj vedoucí v dram. souboru pionýrského domu v Brně Eduard Muroň – herec Divadla Julia Fučíka.

Má práce pro film/televizi/ rozhlas (výběr):

Nestojí celkem za řeč :)

Pokud bych se nevěnoval/a divadlu, věnoval/a bych se…

Bohemistika nebo práva!

Oblíbená hudba:

Jaromír Nohavica, Leoš Janáček, Folklór

Oblíbená próza:

Thorton Wilder, zvláště Most svatého Ludvíka krále.

Oblíbený dramatik:

Friedrich Dürrenmatt, Anton Pavlovič Čechov, Henrik Ibsen. 

Oblíbený básník/ básnířka:

Jan Skácel

Jan Zahradníček

Josef Hora

Oblíbený film:

Oblomov

Oblíbený herec/herečka:

Helen Hunt, Mel Gibson, Ivana Hloužková, Michal Isteník

Oblíbený výtvarný artefakt:

Vila Tugenhat

Oblíbený způsob odpočinku

Práce na zahradě a vůbec manuální práce

Životní krédo: 

Nejde o mně, jde o to, o co jde.

 

 

 

 

kdy hraje

Čtvrtek 18. 05. 2017 20.0022.30
Činohra
Jaroslav Havlíček

Mahenovo divadlo
Pátek 19. 05. 2017 19.0022.00
Činohra
Květa Legátová,  Dodo Gombár
Lektorský úvod půl hodiny před představením
Mahenovo divadlo | Abonmá VČ - Vánoční činohra 2016,  AB,  VK
Posledních 13
Neděle 21. 05. 2017 10.0011.10
Činohra
Jakub Šafránek
O Brně vážně i nevážně… a s čertem!
Reduta
Neděle 28. 05. 2017 14.0015.10
Činohra
Jakub Šafránek
O Brně vážně i nevážně… a s čertem!
Reduta
Pondělí 5. 06. 2017 19.0022.00
Činohra
Květa Legátová,  Dodo Gombár
Lektorský úvod půl hodiny před představením
Mahenovo divadlo | Abonmá ČP,  S - Do divadla na začátku týdne
Posledních 11
Sobota 17. 06. 2017 17.0019.25
Činohra
Thomas Mann
Lektorský úvod půl hodiny před představením
Reduta | Abonmá F - Velké víkendové předplatné v 17
Vyprodáno
Neděle 18. 06. 2017 14.0015.15
Činohra
Jakub Šafránek
O Brně vážně i nevážně… a s čertem!
Reduta
Středa 21. 06. 2017 18.0020.30
Činohra
William Shakespeare
veřejná generálka
Mahenovo divadlo
Čtvrtek 22. 06. 2017 19.0021.30
Činohra
William Shakespeare
PREMIÉRA
Mahenovo divadlo | Abonmá MD1 - Činoherní premiéry,  MD2
Pátek 23. 06. 2017 19.0021.30
Činohra
William Shakespeare
Lektorský úvod půl hodiny před představením
Mahenovo divadlo | Abonmá D - Sobotní činoherní novinky

Další program

Online archiv