Mladá fronta DNES

7. 11. 2011

Valmont v "kapesní" verzi

V Redutě září markýza, Valmont a paní de Tourvel. A stačí to

Páteční premiéra divadelního představení Valmont podle slavného "románu v dopisech" Nebezpečné známosti Choderlose de Laclose zahájila v brněnské Redutě letošní festival komorních inscenací Redfest. A zahájila jej skvěle. Letos dvaatřicetiletý úspěšný režisér "na volné noze" Daniel Špinar se rozhodl k riskantnímu kroku, když hojnost de Laclosových románových postav ve své dramatizaci osekal na konflikt tří hlavních aktérů. Ďábelské markýzy de Merteuil, cynického poživačníka Valmonta a jejich společné oběti, ctnostné paní de Tourvel. A ono mu to vyšlo.
V publiku dnes už zřejmě nemůže být nikdo, kdo by neznal původní román nebo některé z jeho četných ztvárnění. Geniálně vystavěný příběh dvou bezcharakterních francouzských šlechticů, kteří pro svou zábavu i vzájemné soupeření duševně utýrají nevinnou oběť lásky k Valmontovi, není tedy tím, proč bychom na dalšího Valmonta v Redutě měli chodit. Jenomže "staré příběhy v novém vydání" jsou tématem, kterémá letos vládnout všem inscenacím této malé činoherní scény Národního divadla Brno. A tak se můžeme vlastně jen těšit, jak zde působící, převážně generačně mladá režijní i dramaturgická "úderka" notoricky známé texty uchopí. Ve Valmontovi je inscenátoři zasadili na scénu Lucie Škandíkové.
Ocitáme se v jakémsi neosobním "hotelu" evokujícím svým sektorovým vybavením bruselský styl. To doplňuje zrcadlové okno známé třeba z místností policejních vyšetřovatelů. Kostýmy Ivy Němcové se docela vtipně klenou od dobové zdobnosti druhé půlky 18. století po dnešní konfekci. Jako část scény, opět nesamoúčelně, vstupuje pak do hry i televizní přijímač. Ovšem tím hlavním a jedinečným, na čem celý Špinarův Valmont v Redutě stojí, jsou náročné a na hereckém umu vystavěné výkony tří hlavních představitelů. Diváka od jejich výkonů v podstatě nic neodvádí, na malé scéně a při tak komorním počtu postav nesou herci na svých bedrech bez úlevy tíhu hodinu a půl trvající inscenace. Výkon Evy Novotné (de Merteuil) je velkou ozdobou chytře vystavěné inscenace. Soustředěně, s kázní, herecky inteligentně a vnitřně krajně opravdově hraje tak, že se stává adeptkou na některou z nejvyšších hereckých cen. I robustní Václav Vašák se se svým živočišným Valmontem drží vedle ní velice dobře. A tak snad jen letos šestadvacetiletá půvabná pražská herečka Jana Pidrmanová coby de Tourvel vychází při srovnání s kolegy jako drobátko křečovitá. Ale třeba se i to při dalších reprízách poddá.

(Jana Soukupová, redaktorka MF DNES)

Recenze: 80 %