Premiéry činohry NdB


PREMIÉRY SEZONY 2019/2020

 

Carlo Goldoni: Mirandolína

Překlad: Tereza Groszmannová

Režie: Peter Gábor

Premiéra: 4. října 2019 v divadle Reduta

Zkrocení zlého muže.

Co je Sluha dvou pánů pro herce, to je Mirandolína pro herečku. Majitelka hostince, jejž – přes všechnu jeho počestnost – vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí. Až se jednoho dne objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě. Jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho (1707–1793), stojící v českém divadle neprávem ve stínu Poprasku na laguně a již zmiňovaného Sluhy, rozžívá jednotlivé typy commedie dell’arte do propracovaných charakterů, což je úsilí, které o století dříve započal Molière. Ryze hereckou komedii, jejímuž kouzlu propadl svého času dokonce K. S. Stanislavskij, nazkouší režisér Peter Gábor, který po šéfování činohře Národního divadla moravskoslezského bude jistě při chuti načít novou kapitolu.

 

Doug Wright: Pera markýze de Sade

Překlad: Pavel Dominik

Režie: Martin Glaser

Česká premiéra: 11. října 2019 v Mahenově divadle

Je možné umlčet svobodné myšlení?

Markýz de Sade – pro jedny perverzní zvrhlík, pro druhé jeden z největších myslitelů své doby – tráví proti své vůli závěr života v ústavu pro choromyslné. I zde se však odmítá vzdát své literární tvorby. Texty se pokouší pašovat z blázince prostřednictvím mladičké švadlenky Madeleine. Mladý abbé se na naléhaní nového ředitele rozhodne, že z markýze vášeň pro zvrácené představy vymýtí, kvůli čemuž sahá po stále drastičtějších praktikách. Je však možné dosáhnout toho, aby jisté věci člověka prostě nenapadaly? Neprovokuje nakonec de Sade záměrně? Strhující hra amerického dramatika Dough Wrighta (*1962), podle níž byl natočen stejnojmenný film s Geoffrey Rushem a Kate Winslet v hlavních rolích, před nás klade palčivé otázky svobody a cenzury i lidské nezdolnosti a v mnohém připomene Keseyův–Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem. Že jazyk držitele Pulitzerovy ceny za monodrama Svou vlastní ženou bude prost laciné vulgárnosti, garantuje už to, že zazní v převodu českého překladatele Nabokovovy Lolity.

 

Marius von Mayenburg: Mars

Překlad: Tomáš Dimter

Režie: Natália Deáková

Česká premiéra: 6. prosince 2019 v divadle Reduta

Kolonizace vesmíru, nebo cesta do pravěku?

Uprostřed pralesa obývaného opicemi probíhá konkurs pro odvážlivce, kteří se chtějí podílet na kolonizování Marsu. Čtyři výstřední uchazeči o tuto misi – otec s dcerou a dva téměř identičtí bratři, kteří se předhánějí v tom, kdo z nich je jejich horším já – podstupují fyzicky i psychicky náročné úkoly. Zadání jsou však stále vyhrocenější a smysl takového konání přestává být zřejmý. Máme podobné příkazy vůbec plnit? Co se po nás vlastně chce? A čemu doopravdy věříme? Pořadatelům tohoto experimentu, nebo vlastním instinktům? Uchazeče čeká boj nejen mezi sebou, ale především se sebou samými. Nová existenciální komedie Maria von Mayenburga (*1972), kterou autor – kmenový dramaturg berlínské Schaubühne, známý brněnským divákům díky titulům Tvář v ohni, Perplex či Mučedník – v květnu 2018 sám inscenoval v Schauspiel Frankfurt. Uvedeme ji v režii Natálie Deákové, jež v minulých šesti sezonách formovala jako umělecká šéfka plzeňskou činohru.

 

Alois Jirásek: Lucerna

Režie: Štěpán Pácl

Premiéra: 13. prosince 2019 v Mahenově divadle

Kouzelná hra.

Když v cimrmanovské hře Záskok seznamují Karla Infelda Prácheňského s novým kusem, hostující herecký virtuos zarytě trvá na tom, že by se měla raději uvést jedna z her „starých a osvědčených“: Lucerna nebo Maryša. Skutečně nenajdeme tituly pro české divadlo emblematičtější. Jedná se o dva vrcholy zásadních linií českého dramatu: pohádkové hry a vesnického realismu. Každá generace se k této klasice vrací a znovu po svém vypráví příběh jednoho ze dvou tak rozdílných mlynářů: Libora nebo Vávry. Po více než 20 letech od inscenace Zbyňka Srby nadešel čas pozvat vás opět do Mahenova divadla na kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska (1851–1930), který nedávná pražská inscenace Hany Burešové bystře pojmenovala jako „český mýtus“. Logický start nového kmenového režiséra Mahenovy činohry NdB Štěpána Pácla, který se inscenováním české dramatiky soustavně a programově zabývá (zmiňme mj. Topolův Konec masopustu, Tylovy Krvavé křtiny či Hrubínovu Křišťálovou noc).

 

Tracy Letts: Protokol

Překlad: Pavel Dominik

Režie: Martin Glaser

Česká premiéra: 14. února 2020 v divadle Reduta

Známe minulost své obce?

Zasedání městské rady amerického Big Cherry Townu. Na programu nová parkovací místa a slavnosti, každoročně připomínající hrdinné vítezství seržanta Pyma nad divošskými indiány. Nový, odhodlaný radní Peel se minulé schůze nemohl z osobních důvodů zúčastnit. Na té dnešní chybí zase pan Carp, který posledně o funkci z nejasných příčin přišel. Pan Peel chce nahlédnout do zápisu z minulé schůze. Ten mu však zastupitelé odmítají předložit. Copak si vzájemně nedůvěřujeme? Pan Peel postupně rozkrývá nejen události z předchozího zasedání, ale celou a ne právě lichotivou historii městečka... Ač je tato hra založena na amerických reáliích, vykreslení komunální politiky nepříjemně připomene „české losovačky“. Nejnovější hořká komedie amerického dramatika Tracyho Lettse (*1965), jehož Zabiják Joe a Srpen v zemi indiánů se staly stálicemi na repertoárech českých divadel, měla premiéru v listopadu 2017 ve Steppenwolf Theatre v Chicagu.

 

Karel Steigerwald: Dobové tance

Režie: Ivan Krejčí

Premiéra: 28. února 2020 v Mahenově divadle

Jaké hodnoty hájíme?

Jede k nám vídeňský komisař! Pozdvižení připomínající začátek Gogolovy komedie Revizor. Postavy naší frašky ovšem vyleká příjezd muže, který má ve městě prošetřit nedávné nepokoje v souvislosti s revolučním rokem 1848. Češi jsou odhodláni Vídni nepodlehnout a ubránit svůj vítězný prapor (který ovšem skrývají ve sklepě). „Dobří lidé kráčejí vyrovnaným krokem k cíli. Ostatní, aniž o tom vědí, tančí kolem nich dobové tance.“ Citátem z Franze Kafky uvodil Karel Steigerwald (*1945) svou hořkou hru, kterou na počátku 80. let na hraně zákazu napsal pro ústecké Činoherní studio a režiséra Ivana Rajmonta. Při zpětném pohledu není jen alegorií na dobu normalizace (jejíž ovzduší jako by se žel vracelo), ale nadčasovým svědectvím o Češích jako takových. Vlastně ironický pandán k Jiráskově Lucerně. Lípy se nevzdáme! Ale co o ní víme? Co pro nás představuje? O české národní povaze bude se hrát ve vídeňské architektuře. A v režii Rajmontova žáka Ivana Krejčího.

 

Martin McDonagh: Velmi, velmi, velmi temný příběh

Překlad: Pavel Dominik

Režie: Michal Vajdička

Česká premiéra: 17. dubna 2020 v divadle Reduta

Pohádka do 18 let nepřístupná.

Okázalý ohňostroj. Hansi Christianu Andersenovi se právě v Kodani dostává pocty za jeho dílo. Při děkovné řeči, doprovázené autorským čtením, se ovšem zaplete do několika podrobností své pohádky. Otázka je nasnadě – psal to vůbec on? Jaké tajemství skrývá dřevěná bedna, kterou má od stropu zavěšenu ve své půdní pracovně? A co až se Andersen potká s Charlesem Dickensem, který střeží na svém panství velice obdobného „kostlivce ve skříni“? Po loňském filmovém triumfu Tří billboardů kousek za Ebbingem, které mu vynesly mj. Zlatý glóbus za nejlepší scénář, přichází Martin McDonagh (*1970) s nekorektní černou komedií s překvapivě „neirským“ námětem, ve které dojde i na cestování časem. Dějová linka zvěrstev belgického kolonialismu v africkém Kongu je pak neotřelou příležitostí k tomu, aby se hrálo o současné Evropě a kulturních vlivech napříč kontinenty. Tyla evropská kultura vždy jen z evropských zdrojů? Horká novinka premiérovaná v říjnu 2018 v londýnském Bridge Theatre.

 

Ferenc Molnár: Liliom

Překlad: Jiří Zeman

Režie: Štěpán Pácl

Premiéra: 30. dubna 2020 v Mahenově divadle

Život je kolotoč.

Andreas Zavoczki, kterému nikdo neřekne jinak než Liliom, obsluhuje pouťový kolotoč. Těžko říct, co je větší atrakcí – zda kolotoč, či fešák Liliom. Nechodí se sem paničky nakonec svézt jenom proto, že doufají v následné svedení vyhlášeným frajerem? Týž den, kdy Liliom konečně najde svou životní lásku, přijde o práci. Nese to těžce a rozhodne se zúčastnit loupežného přepadení... Činohra Národního divadla uvede v Brně vůbec poprvé jednu z nejpůvabnějších her počátku 20. století, která jako by předjala a propojila Kazimíra a Karolínu Ödöna von Horvátha a Periferii Františka Langera a ozvláštnila je o fantastický motiv cesty do nebe (a zpět!). Obě zmíněné hry ostatně Štěpán Pácl režíroval a uvedení Lilioma je tak pomyslným završením trilogie o osudu malého člověka daného jeho povahou. Hra klasika maďarské literatury, Ference Molnára (1878–1952), zpopularizovaná muzikálovou verzí Rodgerse a Hammersteina Carousel, se na česká jeviště vrací po dlouhých 40 letech.

 

Roland Schimmelpfennig: Idomeneus

Překlad: Tomáš Dimter

Režie: Štěpán Pácl

Česká premiéra: 5. června 2020 v divadle Reduta

Žít na úkor druhých.

Krétský král Idomeneus se vrací z trójské války. Na moři ho stihne bouře, z níž nemůže vyváznout živý. Leda by s Poseidonem uzavřel úmluvu, že mu obětuje prvního člověka, kterého po návratu domů spatří. Stane se. Poseidon bouři utiší. Idomeneus si zachrání život. Netuší však, že ho k lodi přijde přivítat jeho vlastní syn Idamantes... Klasický mýtus, který z antiky putoval do řady pohádek a pověstí a jehož námět vyvolil si v Redutě vždy vítaný W. A. Mozart pro svou ranou operu, vypráví Roland Schimmelpfennig (*1967) po čtyřikráte – tolikráte se u něj Idomeneus pokusí uniknout svému osudu. Můžeme se však z takového „stavu zadlužení“ vůbec dostat? Existují i v dnešním světě fatální chyby a nezvratná rozhodnutí, nebo je vše vždy znovu a snadno účelově interpretovatelné? Dechberoucí hra dramatika, který svými texty koncem 90. let de facto ustavil novou inscenační konvenci, byla napsána roku 2008 pro Bayerische Staatsschauspiel a vyznačuje se velkou básnickou, takřka jungiánskou obrazností.

 

Eugène Labiche: Slaměný klobouk

Překlad: Michal Lázňovský

Režie: Martin Čičvák

Premiéra: 19. června 2020 v Mahenově divadle

Nechej to koňovi. Nebo?

Stačilo, aby mladý pan Fadinard na ranní projížďce chviličku nedával pozor na svého koně, a tento rozžvýkal slaměný klobouk zavěšený na nedaleké větvi. Ten klobouk však naneštěstí patřil vdané ženě, která zde v trávě rozhodně neležela se svým manželem. Žena je hysterická a její horkokrevný milenec požaduje po Fadinardovi okamžitou náhradu. Oba ho pronásledují až do jeho bytu, jejž odmítají opustit. Je toho málo? Pak vězte, že Fadinard se dnes žení! Jeho snoubenka i výstřední svatebčané už jsou za dveřmi. Pokud této delegaci nechce vysvětlovat přítomnost jiné dámy v domě, měl by urychleně opatřit klobouk nový... Geniální půdorys frašky Eugèna Labiche (1815–1888) inspiroval k vlastním variacím Voskovce s Werichem i Miroslava Horníčka a Oldřich Lipský podle něj dokonce natočil film. My se vracíme k Labichovu originálu a svěřujeme ho výbornému režisérovi, neboť bez něj není fraška založená na precizně zvládnutém temporytmu myslitelná.

 

PREMIÉRY SEZONY 2018/2019

NdB_KAMPAN_1910__1000px_03.jpg

Jacques Prévert

Milenci nebes

Adaptace: Pavel Jurda

Režie: Marián Amsler

Divadlo radosti, života i smrti.

Paříž, 1828. Na Bulváru zločinu potkává mim Jean‑Baptiste Deburau svou osudovou lásku Garance, ženu nádhernou, odvážnou a svobo­domyslnou, jež jako by nepatřila do své doby. Deburau se neodvažuje vyznat jí lásku. Ani nevnímá, že je věrně milován mladičkou Nathalie, dcerou ředitele divadla. Garance se schází s mladým slibným hercem Frédérickem Lemaitrem, ale ve skutečnosti miluje Deburaua. Když je Garance obviněna v případu nechvalně známého Lacenaira, uchýlí se pod ochranu hraběte de Montray.

Věčně fascinující příběh nejen o nekompromisní lásce a velkých intri­kách, ale především o pestrých podobách divadla a lidech, kteří mu propadli životem. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými posta­vami z dějin divadla i zločinu. Divadelní adaptace vychází z Prévertova scénáře slavného filmu Děti ráje režiséra Marcela Carného.

Česká premiéra: 19. října 2018 v Mahenově divadle


NdB_KAMPAN_1910__1000px_01.jpg

Braňo Holiček a kol.

Roky a kroky

Režie: Braňo Holiček

Ready for the creep show?

Na scénu divadla Reduta se po divácky oblíbených projektech Černá labuť a Kmeny opětovně vrací autor a režisér Braňo Holiček, aby zde završil volnou inscenační trilogii věnovanou lidské společnosti v promě­nách času. Základním inspiračním zdrojem se tentokrát stane odvrá­cená strana českého show bizáru, jeho přátelské vazby s polosvětem zločinu i businessu, praktiky bulváru, a zástup domácích image makerů kulturního pekla. Český vkus optikou kolektivní autorské tvorby, jako zdroj sžíravé ironie a značně nekorektního humoru.

Světová premiéra: 2. listopadu 2018 v divadle Reduta


NdB_KAMPAN_1910__1000px_02.jpg

Jiří Mahen, Martin Františák

Jánošík Revisited

Režie: Martin Františák

Zbojnická legenda ožívá. Spravedlnost. Pomsta. Zrada a láska.

Drama o slavném slovenském zbojníkovi z roku 1909. „V té době“, píše ve třicátých letech Mahen, „nikdo nevěřil pomalu v člověka, ale najednou jsme našli mezi lidem člověka, nedávno skorem popraveného, a ten člověk žil v paměti národa jako světec. A kolem toho člověka kvetly píseň i naděje.“ Jenže pak přišla krutá zkušenost první světové války. Dvacet let po napsání Jánošíka se Jiří Mahen vyznává ze svého pokušení napsat drama znova a jinak: „Byl by daleko prostší, bez písniček a bez barev.“ Do jeho úvah zasáhla druhá světová válka. Zoufalství národní tragédie Mahen nepřežil. Do mysli se vkrádá otázka: Jakého Jánošíka by napsal dnes? Po sto osmnácti letech od světové premiéry v roce 1910 v pražském Národním divadle s Eduardem Vojanem v hlavní roli? Po všech slavných filmových zpracováních, toho němého z roku 1921, i toho ikonického z roku 1935 v režii Martina Friče, jenž se stal nejúspěšnějším filmem první republiky?

Idylický mýtus dnes postupně bledne pod tíhou zkušeností nacismu, komunistické diktatury. Ocitáme se pomalu v situaci, kdy se zas přestává věřit v člověka a čeká se na mesiáše. Jaký hrdina po tom všem může ještě přijít? Jaký sen o Jánošíkovi sníme? Vnímáme ho jako hrdinu, či jako obyčejného zloděje a zabijáka? Jaká je etika vzpoury? Cena cesty ke svobodě? Spasí vše láska? Pojďme si ten příběh o Jánošíkovi vyprávět znovu.

Premiéra: 14. prosince 2018 v Mahenově divadle


NdB_KAMPAN_1910__1000px_04.jpg

Petr Erbes a Anna Klimešová, David Košťák, Adam Skala

Zemský ráj to na dohled?

Divoké historky na horizontu událostí..."vesmír jste vy." 

Režie: Zuzana Burianová, Anna Klimešová, Jan Holec

Vesmír jste vy..."zahajuji odpočítávání." 

Vesmírná groteska, jevištní báseň o konci světa nebo futurologický kongres? Tři zastavení na horizontu budoucnosti. Blízká setkání vzdálených nadějí, paralelní světy našich černých děr. Na pomoc vám nepřijde ani stopařův průvodce.

Po komponované inscenaci Hoří v sadě rodném květ přichází činohra NDB s navazujícím projektem věnovaném budoucnosti. Tři mladí řežiséři  Zuzana Burianová, Honza Holec a Anna Klimešová s třemi nadějnými autory Adamem Skalou, Davidem Košťákem a Petrem Erbesem se pod uměleckou režijní supervizí Martina Františáka utkají s časem, který možná přijde nebo už možná dávno odešel na jinou planetu, aniž jsme si toho všimli.  Těště se na střet s budoucností, která může být zábavná i krutá, s prostorem plných otázek a neviditelných hranic, který se bezpochyby neobejde bez jemné optiky Hubbleova dalekohledu a smyslu pro humor.

Světová premiéra 26. ledna 2019 v divadle Reduta


NdB_KAMPAN_1910__1000px_05.jpg

Louis Nowra

Noc bláznů

Režie: Šimon Dominik

Komedie k zbláznění!

Kdyby Přelet nad kukaččím hnízdem byl komedie, vypadala by asi takhle! Začínající režisér Lewis chystá svůj debut. Má nastudovat hru s herci psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. Jenže! Režijní ambice musí stranou ve chvíli, kdy jeden z pacientů prosadí, že budou hrát jedině Mozartovu operu Così fan tutte. A to nehledě na to, že nikdo z nich neumí zpívat, natož italsky. Pyroman, narkoman závislý na lithiu, který ke všemu nenávidí Mozarta, koktající právník, autistka… to je jen vzorek hereckého souboru, jenž začne do zkoušení projektovat své potřeby a představy a postupně vtahovat režiséra do jejich vlastní hry a životů. Nasnadě je tedy otázka: kdo je tady vlastně blázen?

Tuto elektrizující, částečně biografickou komedii ze zákulisí vzniku jedné divadelní inscenace ve specifickém prostředí blázince napsal jeden z nejslavnějších australských autorů Louis Nowra, který má na svém kontě kromě třiceti původních her a desítek scénářů rovněž čtyři operní libreta. Podle Noci bláznů byl natočen v roce 1996 také stejnojmenný film.

Premiéra. 15. února 2019 v Mahenově divadle


NdB_KAMPAN_1910__1000px_06.jpg

Rudolf Těsnohlídek, Iva Klestilová, Zoja Mikotová

Mne blesk se dotekl V rámci cyklu Spílání Brnu

Režie: Zoja Mikotová

Polozapomenuté osudy muže, jehož život bolel.

Kdo by neznal Lišku Bystroušku! Půvabná vyprávění o nezbedných příhodách chytré lišky od Rudolfa Těsnohlídka. Ale co víme o je­jím autorovi? Málokdo tuší, že jeho životní příběh je plný tajemství a osobních tragédií. Celý život trpěl pocitem společenské vyděděnosti jako „rasův syn“. Bojoval s depresemi a profesním nedoceněním jako novinář. Jeho první žena zemřela za nevyjasněných okolností na sva­tební cestě v Norsku. Druhé manželství skončilo krachem. Za svého poměrně krátkého, ale nesmírně činorodého života zanechal nesmaza­telnou stopu v mnoha oblastech. Psal básně, prózu i dramata, pro děti i dospělé. Překládal z norštiny. Svými soudničkami pro Lidové noviny povýšil novinařinu na svého druhu umění. Byl vášnivým Sokolem, spe­leologem a znalcem argotu brněnského podsvětí. Založil tradici vánoč­ních stromů na náměstí Svobody, dětský domov Dagmar, objevil pro Čechy Eskymo Welzla… Polozapomenuté osudy tohoto muže, od jehož smrti loni uplynulo devadesát let a který fatálně spojil svůj život s Br­nem a jeho okolím, připomene nejnovější inscenace v rámci volného cyklu Spílání Brnu.

Česká premiéra: 22. března 2019 v divadle Reduta


NdB_KAMPAN_1910__1000px_07.jpg

Marcel Proust

Hledání ztraceného času

Režie: J. A. Pitínský

Půvab kolemjdoucí ženy je obvykle přímo úměrný rychlosti její chůze.

Slavný román geniálního francouzského spisovatele a hypochondra Marcela Prousta vznikal s přestávkami čtrnáct let, dokončen nebyl nikdy. Autor se v něm pokusil zobrazit proměny francouzské společ­nosti na přelomu 19. a 20. století i její životní styl, pořídit velkolepou literární momentku jedné epochy složenou z množství každodenních příběhů těch, kdo ji žili a často bezděky tvořili.

Hledání ztraceného času – to je 7 svazků poeticky přesných záznamů, 4 215 marných a nekonečně krásných pokusů o zachycení uplývajícího času, více než 300 různých postav, které nás dodnes oslovují a vzru­šují. Kniha o čase, při jejímž čtení na čas zapomenete. Dílo, které se nedá převést na jeviště. Anebo…?

V Mahenově divadle se o to v Česku vůbec poprvé pokusí básnivý režisér J. A. Pitínský. Opře se přitom nejen o Proustův román, ale také o jeho okouzlující adaptaci, kterou pro londýnské Royal National Thea­tre v roce 2000 vytvořili dramatik a nositel Nobelovy ceny za literatu­ru Harold Pinter a režisérka Di Trevis.

Česká premiéra: 12. dubna 2019 v Mahenově divadle


NdB_KAMPAN_1910__1000px_08.jpg

Ewald Palmetshofer podle Gerharta Hauptmanna

Před východem slunce

Režie: Thomas Zielinski

Člověk v provizoriu.

Naše společnost se čím dál více drobí a propast mezi názorovými sku­pinami je čím dál hlubší. Proč a jak jsme se dostali do uzavřených bub­lin, ve kterých neslyšíme toho druhého? Kdo je levičák a pravičák? Kdo je socialista a kdo fašista? Palmetshofer přebásnil klasické německé sociální drama Gerharta Hauptmanna z roku 1889 a na pozadí rodinné tragédie nechává svoje postavy promlouvat v tragikomických repli­kách o nepřekonatelných názorových rozdílech. „Jak dlouho myslíš, že se budeme ještě od sebe vzdalovat? Tak dlouho, že už se nebudeme slyšet, když budeme mluvit“, takto mluví jedna z postav hry ke druhé. Dva hrdinové hry, kdysi bývalí spolubydlící ze studentské koleje a dobří přátelé, dnes názoroví antagonisté. Příběh, ve kterém vystupují tři ženy a čtyři muži, eskaluje právě setkáním bývalých spolužáků – dnes padesátníků. V rodině, kam návštěva přijde, rozvíří bouři, odkryje skry­té rodinné peklo a odhalí, že celá generace zoufale hledá nějaký ideál, kterého se může chytit. Jenže se ukazuje, že každý žije sám, všichni přežívají v provizoriu a jistá je pouze smrt.

Česká premiéra: 17. května 2019 v divadle Reduta


NdB_KAMPAN_1910__1000px_09.jpg

Alena Mornštajnová

Hana

Adaptace a režie: Martin Glaser

Uhrančivé osudy tří žen a jednoho století.

Můžeme jedním rozhodnutím nevratně změnit život svůj i těch dru­hých? Máme život ve svých rukou nebo jsme jen bezmocnými lout­kami ve hře osudu? O tom Hana ví své. Žije s břemenem viny, bojuje s vlastní hanou, protože cosi se vymklo a nelze to již vrátit zpět. Jen s tím žít. Ale jak? Přitom vše začíná úplně nevinně: Je zima roku 1954. Devítiletá Mira neuposlechne zákaz svých rodičů a jde s ka­marády k řece jezdit na uvolněných ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí. Mira je potrestána: nedostane z oslavy maminčiných narozenin ani jeden žloutkový věneček. Z nepa­trných příčin se však vyklubou velké následky, které spojí život Miry s životem podivínské tety Hany. Z podmanivého jobovského příběhu o tom, že ztratit lze v životě vše kromě lásky a vzájemného lidského porozumění, se ve strhujícím tempu vynořují osudy žen tří generací: Miry, její tety Hany a babičky Elsy. Ožívá bolest i utrpení, zrada a ne­návist, ale také láska, lidskost a humor.

Příběh vychází ze skutečných událostí odehrávajících se ve Valašském Meziříčí. Hana je třetí knihou jedné z nejčtenějších českých autorek současnosti, vyšla v brněnském nakladatelství Host a stala se záhy literárním objevem roku 2017.

Česká premiéra: 7. června 2019 v Mahenově divadle

 

PREMIÉRY SEZONY 2017/2018

NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_19.jpg

Tvořit nespoutaně, divoce, i s něhou!

Devět celovečerních premiér, dramatická soutěž, alternativní hrací prostor a velkorysý off-programový projekt České snění. Oživlé sny, lásky i animozity, a spousta jevištní magie. Nová sezona činohry NdB ve znamení startu oslav roku české státnosti, výrazové pestrosti a aktuálních přesahů. Atraktivní jevištní adaptace klasických textů literatury světové i domácí, v kontrastu žhavé divadelní progrese. Světové premiéry her, stvořených na přímou objednávku činohry NdB i čerstvé dramaturgické objevy z oblasti cizojazyčné. Vítejte u divadelního menu pro sezonu 2017/2018!

NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_05.jpg 

Marina Carr

U KOČIČÍ BAŽINY

Režie: Martin Františák

Premiéra: 22. září 2017 v Mahenově divadle

Irská Médea.

Irský venkov, syrový kraj bažin a rašelinišť. Místní komunita se chystá na slavnost. Svatební den Carthaga Killbridea a jeho mladé nevěsty Karolíny je však od počátku zastíněný temnými znameními, starými pověrami a kletbami. V jejich středu stojí Hester Swanová. Dlouhých 14 let žila Hester s Carthagem a má s ním dceru Josie, ten ale teď svůj život hodlá spojit s bohatou dcerou sedláka Cassidyho. V jeho životě ani v jeho domě už není pro Hester místo. Hester se cítí už zas oklamaná, opuštěná, ponížená, ale nehodlá se vzdát a podvolit. Bude bojovat až do konce, i když tuší nebo snad i ví, že je její osud stejně jako osud její matky a dcery spojen se zrádnou Kočičí bažinou. Právě na jejím okraji se kdysi narodila. Právě tam ji kdysi zanechala její matka. Na tomto místě se rozhodla zůstat a čekat na ni. Zůstane a bude bojovat – už ne o svoje štěstí, o svoji budoucnost, ani o prostou lidskou důstojnost. Bude bojovat jako kdysi amazonky, jako dávné barbarské čarodějky – proti všemu a proti všem.

Marina Carr je v současnosti nejznámější irská dramatička. Vystudovala anglickou literaturu a filosofii a je autorkou 16 divadelních her. Ve svých dramatech čerpá zejména z motivů antické mytologie a tragédií, které zasazuje do prostředí drsné irské krajiny. Hrdinky jejích her probouzejí prastaré síly. Střet dionýsovského, barbarského, předkřesťanského živlu se světem tvrdých, bigotních venkovanů je vždy fatální. Drtí, trhá a spaluje.

 NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_13.jpg

Ferdinand von Schirach

TEROR

Režie: Martin Glaser

Česká premiéra: 13. října 2017 v divadle Reduta

Strhující morální drama ze soudní síně

a s aktivní účastí diváků.

Let společnosti Lufthansa z Berlína do Mnichova. Na palubě 164 cestujících. Letadlo je uneseno teroristy a míří proti Allianz Aréně, kde v té chvíli sleduje fotbalový zápas 70 000 fanoušků. Životy lidí stojí proti sobě. Čas běží. Je třeba se rychle a správně rozhodnout. Jaké jsou rozkazy? A jaká rozhodnutí? Vojenský pilot, major Lars Koch jedná. Za své činy se musí následně zodpovídat před soudem. Roli porotců svěřil autor divákům. Na jejich hlasování závisí konečný verdikt nejednoznačného případu, jenž vybízí k přehodnocení vlastních etických postojů. Autor klade zásadní otázky po právních, morálních, psychologických, filosofických aspektech řešení vypjaté modelové situace. Kde je pravda? Morálka? Právo? Co je hrdinství? Lidská důstojnost? Jak námi manipuluje strach? Jaké jsou důsledky našeho pragmatismu či idealismu? Toto dilema zaručeně nenechá nikoho chladným! Teror je současným evropským divadelním hitem. Po premiéře v roce 2015 v berlínském Deutsches Theater a frankfurtském Schauspielhaus se tato výjimečná hra stala fenoménem v dalších více než třiceti renomovaných evropských divadlech. Divácký ohlas vzbudil rovněž televizní film z produkce německé ARD. Ferdinand von Schirach patří v současnosti k nejúspěšnějším německým autorům. Náměty pro svoje napínavé detektivní příběhy čerpá z vlastní právnické praxe.

NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_02.jpg 

Homér

ODYSSEA

Režie: Julia Wissert

Premiéra: 24. listopadu 2017 v Mahenově divadle

Evropský mýtus, který žijeme.

Trojská válka skončila. Jenže co teď? Vrátit se domů. Ithacký král Odysseus se vydává na strastiplnou cestu do rodné země. Příliš dlouho už byl bez své rodiny. Zdali na něj manželka Pénelopa a syn Télemachos ještě čekají? Plavba se nečekaně protáhne na celých deset let. Dobrodružství Odyssea a jeho mužů, všechno to kormidlování mezi obludami Skyllou a Charybdou, jejich návštěva kouzelnice Kirké či odolávání krásným Sirénám lákajícím k nebezpečným útesům, se nevratně vtiskla do evropské kultury. Homérův epos ze 7.–8. stol. před naším letopočtem dodnes provokuje naši představivost. Stane se zároveň jedinečnou základnou pro jedno evropské, konkrétně česko‑německé, divadelní setkání. Mladá německá režisérka Julia Wissert je v německojazyčném prostoru opakovaně oceňována (Preis der Stadt Salzburg, Körber Studio Junge Regie, Karl Hübner Preis), v českém prostředí bude její práce k vidění vůbec poprvé! Mezinárodní projekt Odyssea je odpovědí činohry NdB na současnou krizi evropské identity, je pokusem navrátit se na jevišti k evropským kořenům, do okamžiku, kdy jeden slepý básník poprvé zaznamenal mýtus o obtížném návratu do společného domova, mýtus, který jako jednotná Evropa žijeme i dnes.

 NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_10.jpg

HOŘI V SADĚ RODNÉM KVĚT

Režie: Jan Antonín Pitínský, Jan Nebeský, Jiří Jelínek, Jan Frič a Martin Františák.

Světová premiéra: 15. prosince 2017 v divadle Reduta

Kabaret české státnosti.

Kde rodný sad je, kde? Kde šumí bory? Hučí vody? Kde že je to, kde? V zemi ztrácené a znovu nabývané, v zemi Švejků, Zeměměřičů a Vaňků, opon ze železa a revolucí ze sametu, kde pravda je lvice se dvěma ocasy, šelma a lovná zároveň, kde nižší šlechta dobývá hrad? Ach synku, synku… Pět textů etablovaných českých autorů na téma neuralgických bodů češství. Pět českých režisérských osobností různých generací a přístupů. Jeden hořkosladký večer plný červené, modré, bílé, smíchu i slz. Za zvuku živé hudby, vlasteneckých šepotů a výkřiků.

Unikátní kabaret s poetickým názvem „Hoří v sadě rodném květ“ bude vedle off-programového projektu České snění, odehrávajícího se v sezonách 2017/2018 a 2018/2019, a dramatické soutěže Audience českých her, jejíž vítězný text bude v sezoně 2018/2019 uveden na jednom z jevišť Národního divadla Brno, jedním z trojice zásadních příspěvků činohry NdB k roku české státnosti. Na své si přijdou nejen příznivci původní české dramatiky či výše jmenovaných režisérů, ale také všichni ti, kdo nepřestali hořet. V sadě rodném – a pro něj!

 NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_08.jpg

Vladislav Vančura

ROZMARNÉ LÉTO

Režie: Jakub Nvota

Premiéra: 23. února 2018 v cirkusovém šapitó v parku Lužánky

Cirkus podle Vančury.

Červen v poloprázdných lázních někde na břehu řeky, už tři dny je chladno, sem tam poprchává. Mohlo by se zdát, že tento způsob léta je poněkud nešťastný. To by tu ale nesměli být majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a vysloužilý major Hugo, trojice svérázných filosofů, která svými rozmluvami a půtkami vyvolává úsměv již u několikáté generace čtenářů. Co teprve, když k nim přibude i potulný kouzelník a provazochodec Arnoštek s krásnou pomocnicí Annou? A co když do svého šapitó pozve i vás?! Vančurova útlá novelka z roku 1926, plná životní moudrosti a hravého humoru dávno patří do pomyslného zlatého fondu české literatury. K její popularitě přispěl v šedesátých letech i stejnojmenný film Jiřího Menzela. „Starou dobrou klasiku“ bude v návaznosti na svého Saturnina nově a neotřele režírovat slovenský divadelní tvůrce Jakub Nvota. Českého krotitele archaismů a přechodníků přitom vezme takříkajíc za slovo. Vančurově větné akrobacii a slovnímu žonglérství dá magickou formu „nového cirkusu“, který je moderním spojením fyzicky náročných kousků s krásou a ladností pohybu. Jako takový dnes bere dech divákům po celém světě. Žádný div, že mu naše divadlo bude malé.

 NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_11.jpg

Simona Petrů

VĚRA

Režie: Tereza Karpianus

Světová premiéra: 2. března 2018 v divadle Reduta

Prostná jednoho výjimečného osudu.

Výstup na Olymp a strmý pád. Nová vítězství a prohry. Fascinující, téměř antický příběh ženy, která se nevzdala. Původní hra nejuváděnější brněnské autorky inspirovaná osudem Věry Čáslavské. Stačil letmý pohyb hlavou a její život se obrátil naruby. Z nejlepší sportovkyně světa a druhé nejpopulárnější ženy planety po Jacqueline Kennedyové se měl stát odpad společnosti. Psal se rok 1968 a gymnastka Věra Čáslavská slavila na olympiádě v Mexiku sportovní triumf. Své tvrdě vybojované medaile „věnovala“ mužům Pražského jara a postavila se proti sovětským tankům, které tou dobou okupovaly Československo. Při vyhlašování výsledků odvrátila na stupních vítězů při sovětské hymně nepatrně hlavu. Tichý protest ji v její zemi uvrhl na další léta do zapomnění… Nositelka samurajského meče projevovala svou odvahu a statečnost navzdory osudu. Čelila rodinné tragédii a osobní krizi. Žila v neutuchající víře a pravdě, věrna svým zásadám a občanským postojům i svému jménu. Věra. Spíš než o životopis výjimečné ženy a sportovkyně jde o smysl lidské existence v zatěžkávacích momentech vlastního života a zlomových okamžicích historie. O význam slova odvaha, sláva, odpovědnost, hrdinství, pravda i lidské štěstí… Hra vznikla pro Národní divadlo Brno.

 NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_14.jpg

Sébastien Thiéry

KDO JE PAN SCHMITT?

Režie: Jana Kališová

Česká premiéra: 13. dubna 2018 v Mahenově divadle

Moderní francouzská komedie –

Kafka by byl nadšený, Feydeau taky.

Manželé Bélierovi doma večeří, když tu náhle zazvoní telefon! Na tom by nemuselo být nic podivného, jenže Bélierovi až dodnes žádnou pevnou linku neměli. S překvapením najdou zapojený aparát, zvednou sluchátko a hlas na druhé straně chce mluvit s jistým panem Schmittem. Jenže kdo je pan Schmitt? Toť otázka! Zdá se, že nic není, jak má být. Na místě, kde visel portrét babičky, je nyní obraz loveckého psa. Klíče od bytu nepasují do zámku a na obvyklém čísle policie se hlásí taxislužba. Co dělat, když i domovník manžele, kteří jsou přesvědčeni, že jsou Bélierovi, identifikuje jako Schmittovy? Kanadský žertík? Náhlá oční vada? Halucinace? Šílenství? Ale kdo je potom blázen? A kdo mluví pravdu a vidí věci tak, jak ve skutečnosti jsou? My nebo ti druzí? A kdo je pak tedy k čertu pan Schmitt? Panika, která se zmocní manželského páru, vyvolá nejen sérii komických situací, ale zároveň také rozvíří spirálu otázek po vlastní identitě a smyslu bytí. Moderní francouzská komedie s feydeauovsko‑ionescovskou omáčkou, ochucená pinterovským a kafkovským kořením z pera současného Molièra, oceňovaného komediografa a herce Sébastiena Thiéryho.

 NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_18.jpg

Milan Uhde

ZÁZRAK V ČERNÉM DOMĚ

Režie: Břetislav Rychlík

Premiéra: 27. dubna 2018 v divadle Reduta

Rodinné účtování

Spílání Brnu, dlouhodobý inscenační cyklus činohry NdB, vstupuje do své třetí fáze! Po inscenacích, věnovaných odkazům Zdeňka Rotrekla (Podezřelá krajina s anděly, premiéra v únoru 2016) a Jiřího Bulise (Drazí v Chomutově!, premiéra v červnu 2017), nahlédneme protentokrát minulost jihomoravské metropole prizmatem tvorby brněnského rodáka, disidenta, vrcholového porevolučního politika a především výtečného dramatika Milana Uhdeho. Zázrak v černém domě je autobiografická, hořce ironická sonda do hlubin sváru jedné prominentní rodiny. Titulní černý dům, honosná funkcionalistická stavba, se zde stává ústředním antihrdinou dramatu, fiktivní křižovatkou emocí, jíž malé osobní křivdy, vzájemné konflikty a zaprášená tajemství procházejí ruku v ruce s velkými dějinami 20. století. V pohnutých osudech a pošramocených vztazích rodiny Pompeových se Milan Uhde částečně vyrovnává s vlastní minulostí, a to prostřednictvím precizně budované, postupně houstnoucí atmosféry, výborně pointovaných dramatických situací a především humoru, jenž nepostrádá expresivně groteskní škleb ani mnoho odstínů černi. Postava doktora Pompeho je sice zjevně inspirována bernhardovským dramatickým typem, ale jeho rodina by klidně mohla být tou vaší. Otázka zní: poznáte se? Černá komedie o dvou dílech z roku 2002 byla v kategorii Hra roku oceněna prestižní Cenou Alfréda Radoka. V divadle Reduta se její režie ujme Břetislav Rychlík.

NdB_KAMPAN_2017_18_banner_1870x510px_01.jpg 

Friedrich Schiller

MARIE STUARTOVNA

Režie: Martin Čičvák

Premiéra: 15. června 2018 v Mahenově divadle

Historické drama.

Drama Friedricha Schillera zachycuje poslední dny panovnice Marie Stuartovny. V únoru 1587 je pro Marii Skotskou příliš pozdě. Již devatenáctým rokem je vězněna Angličany. Nepomohly ani diplomatické intervence, ani politické vydírání či zákulisní intriky. Život skotské královny je doslova v rukou její sokyně, královny Anglie a Irska, její výsosti Alžběty I. Ta se rozhoduje, zda podepíše dávno připravený ortel smrti, anebo Marii udělí milost. V konfliktu dvou královen, které se ve skutečnosti nikdy osobně nepotkaly, ačkoliv o sobě navzájem věděly víc než všechno, objevil Schiller mnohovrstevnatou látku propojující boj o politickou moc, náboženský a morální konflikt, který je přiživován osobními a mnohdy čistě intimními zájmy dvou žen. Toto bohaté předivo autor proměnil v jedno z nejlepších, nejvíce citovaných a uváděných historických dramat všech dob. Smrt Marie Stuartovny byla dlouho interpretována jako oběť krásné katolické mučednice, Alžběta byla naopak chápána negativně. V Schillerově hře dojde k vyrovnání těchto dvou pohledů. Režie hry, která plasticky vykresluje dvě královny vrhající stín a půtky ambiciózních pěšáků ve stínu těchto historických figur, se zhostí brněnskému publiku dobře známý Martin Čičvák.

 

Dramatická soutěž činohry NdB

Symbolicky, v den nedožitých osmdesátin Václava Havla, českého dramatika a prezidenta, kterého nám záviděl celý svět, vyhlásila činohra Národního divadla Brno pod záštitou paní Dagmar Havlové soutěž o původní české drama, AUDIENCE ČESKÝCH HER, kterou lze chápat jako jeden z příspěvků činohry NdB k blížícímu se roku české státnosti 2018.

Do soutěže jsou přijímány pouze původní dramatické texty v češtině, které se dosud neobjevily v jiné soutěži, nebyly publikovány ani scénicky realizovány.

Dramaturgická rada činohry NdB následně vybere hru, jež bude odměněna částkou 100.000 Kč a uvedena v sezoně 2018/2019 na jedné ze scén činohry NdB (Mahenovo divadlo, divadlo Reduta).

Hry zasílejte v elektronické formě na adresu sladecek@ndb_cz nejpozději do 5. října 2017.

Výsledek „Audience českých her“ bude vyhlášen v den připomínky úmrtí Václava Havla 18. prosince 2017.

Cirkus bude (v Brně)!

Konkrétních obrysů v těchto dnech nabývá i program urče­ný pro cirkusový stan, jenž se v roce 2018 stane jednou z al­ternativních scén NdB. Kromě již avizované scénické adaptace Vančurova Rozmarného léta se můžete těšit na to nejlepší ze světových produkcí tzv. nového cirkusu. Divadelní kusy kabaretní i váž­né, doplněné navíc řadou koncertů kvalitní hudby. Svoji účast nám potvrdili umělci z Brazílie, Finska, USA, Izreaele, Kanady, Švédska, Německa, Španělska a dalších. Za všechny jmenujme výjimečné mezinárodní uskupení Cirkus Younak, kabaretní duo Strange Comedy nebo skvělou Loosers Company z České republiky. Kompletní program představíme veřejnosti na tiskové konferenci 18. září od 15:00 v Mahenově divadle.

České snění

přesahový projekt

V roce 2018 oslavíme sto let od založení samostatné Československé republiky. U příležitosti tohoto významného výročí připravila činohra Národního divadla Brno ojedinělý projekt České snění, který na dvě sezony doslova zachvátí Redutu. A nezůstane jen u divadla, můžete se těšit na řadu mezioborových průniků do české povahy: filmových dokumentů, inspirativních setkání, vážných diskuzí i vtipných improvizací. Cílem Českého snění přitom nebude nic menšího, než poskytnout dráždivou platformu pro diskuzi o našich národních touhách a úzkostech, o tom, kým bychom jako Češi chtěli být a nejsme, kým bychom mohli být a jsme. Pro diskuzi, která snad volně vplyne do snění o společném a spojujícím snu – vizi. Zdá se totiž, že právě tu nyní jako národ bolestně postrádáme… Jak jinak si vysvětlit, že i navzdory růstu české ekonomiky, vyšším mzdám, zvětšování obytné plochy na osobu a dalším objektivním ukazatelům mezi námi nebují spokojenost a že naopak rostoucí počet Čechů hledí do budoucnosti s nedůvěrou a obavami? Nechte noční můry doma. Pojďte s námi snít!

PREMIÉRY SEZONY 2016/2017