Premiéry nové sezony 2021/22

Vážení diváci,

divadlo je umění múzické – založené na pohybu, který přechází v tanec, založené na řeči, která přechází ve zpěv. Mlčí‑li múzy, pak nejčastěji v historických chvílích, kdy nám „není do tance“ a „není do zpěvu“. Múzy si totiž od svých básníků nemohou podržet dvoumetrový odstup a básníci – původně představitelé „mluvené“, nikoliv „psané“ kultury – se nemohou stranit svého publika. Múzické umění, ač v prchavých okamžicích svého provozování tolik tělesné, je umění nehmotné. Ani to „hmotné“ nemá vyhráno jednou provždy, jak nám před dvěma lety připomněl hrůzyplný pohled na hořící Notre‑Dame, žel předzvěst ještě rozsáhlejší evropské kulturní devastace. Pohled na budovy Národního divadla Brno nebyl totiž v posledním roce o nic méně skličující: nehořely, stačilo, že do nich nesměli diváci.

Žijeme v dramatické době. Paradoxně jsme se do ní jako společnost „propadli“ v okamžiku, kdy se „drama“ z českých jevišť spíše vytrácelo. Forzírování kvalit „post-“ či „nedramatických“ snažilo se navodit iluzi, že „dramatické“ prožívání světa patří minulosti. Že člověk již nemá důvod, proč by nahlížel sám sebe v mezních situacích. Samotné slovo drama má svůj původ v řečtině, kde se jeho obdobou označoval jistý specifický způsob lidského jednání, které přímo souviselo s rozhodováním. Pokud jste se v minulém roce nemuseli v souvislosti s virovou epidemií ani jedenkrát rozhodovat, jste smyšlenou postavou „nedramatického“ světa. Prožitek posledního roku nemohl neobnovit naši citlivost pro drama a náš nový dramaturgický plán z toho bezezbytku vychází (sami až zpětně zjišťujeme, v kolika námi chystaných titulech zuří nebo zuřila válka – válka jako obraz světa, jehož hodnoty byly třeseny).

Ze „slovního základu“ slova činohra prozvukuje na jedné straně hra a na straně druhé čin. Činohra NdB dbá na to, aby obě tyto její kvality byly v rovnováze. Jak vážná dramata, tak ale i komedie mají být hrami činů. Že právě na nich – na konkrétních činech a náležitých rozhodnutích – záleží, pocítili jsme v posledním roce s nebývalou intenzitou. Naši „současnou situaci“ zahlédli jsme v O’Neillovi, Brechtovi, Čapkovi, Havlovi… a skrze jejich hry i značný díl naděje!

Vážení diváci, jako „vážené“ oslovoval jsem vás přirozeně a s úctou již v předchozích dvou sezonách. Až loňský rok mě ale naučil, jak moc si vaší přítomnosti v divadle vážit.

Milan Šotek, umělecký šéf činohry NdB

 

ČINOHRA NdB 2021/2022

       

Jan Procházka, Jan Novák

Kočár do Vídně

Režie: Štěpán Pácl

Scénický koncert.

Film Kočár do Vídně režiséra Karla Kachyni je dodnes považován za jeden z přelomů kinematografie šedesátých let, a to zejména díky originálnímu převedení stejnojmenné novely Jana Procházky a ojedinělé hudbě Jana Nováka. Komorní psychologické drama o strachu, nenávisti a lásce na konci druhé světové války zůstává i dnes univerzálním poselstvím o relativizaci základních lidských hodnot. Hlavní hrdinové jsou postaveni do mezních situací a rozhodnutí, v nichž neexistují žádní vítězové, hrdinové ani oběti, jen společná touha po spravedlnosti a odpuštění. Válka, ale i láska má vlastní zákony navzdory všemu. U příležitosti 100. výročí narození hudebního skladatele Jana Nováka (1921–1984) uvedeme společně s Filharmonií Brno koncert, kde znovu ožije hudba k filmu – v podání Ensemble Opera Diversa, doplněná o jevištní zpracování literární předlohy Jana Procházky. Scénickým koncertem nás bude provázet hlas Ivy Janžurové, která v legendárním filmu ztvárnila hlavní roli válečné vdovy Kristy a získala za ni v roce 1968 cenu Trilobit.

Premiéra v rámci festivalu Moravský podzim: 15. října 2021 v Mahenově divadle

Projekt vzniká v koprodukci NdB a Filharmonie Brno.

     

Tomáš Vůjtek, Václav Štech

Ohnivá země Václava Štecha

Režie: Ivan Krejčí

Pozor, dramatik na zkoušce!

Inspektor pojišťovací společnosti Pazdera se rodinnému kruhu svěří s nápadem kolonizovat Bosnu. Díky tomu se prý do Čech „pohrne zlato“. Svůj návrh poslal vládě do Vídně, ale stále nedostal odpověď. Proto hodlá celou věc popohnat tím, že bude kandidovat jako poslanec za Ohnivou zemi, což je problematický volební okrsek v sousedství, jehož hlavou je vzdálený příbuzný. Aby dosáhl svého, musí Pazdera dokázat, že je horlivý vlastenec a zapálený odpůrce rozmáhající se činnosti klubu velocipedistů, což není až tak snadné. Veselohra Ohnivá země, kterou Václav Štech (1859–1947) napsal v roce 1895, se přesně trefuje do české politiky a společnosti, která se po více než stu letech nezměnila. Ve svébytném textu několikanásobného držitele Ceny divadelní kritiky za Hru roku – Tomáše Vůjtka (*1967) se dramatik Štech, skutečný ředitel NdB v letech 1920 – 1925, ocitne na zkoušce vlastní komedie. Bude se mu líbit jevištní koncepce? Dokáže herecký soubor splnit náročné požadavky svého chlebodárce? Neměl by svou hru raději režírovat sám? Nejen o tom, jaké byly poměry u divadla kdysi, ale také o tom, jaké jsou nyní, bude inscenace režiséra Ivana Krejčího. 

Světová premiéra: 22. října 2021 v divadle Reduta

    

Lucy Kirkwoodová

Nebesa

Režie: Michal Lang

12 rozhněvaných žen.

Anglický venkov uprostřed osmnáctého století, v malém městě se staví šibenice pro vražedkyni malé dívky. Ona vražedkyně tvrdí, že čeká dítě, což by znemožňovalo její popravu. Proto soud povolá dvanáct žen, dvanáct matek, aby rozhodly, zda je obviněná Sally skutečně v požehnaném stavu. Třináct žen a jeden muž, pověřený jejich hlídáním, je zavřeno ve strohé cele městské pevnosti – a my sledujeme, že není tak jednoduché určit, zda je Sally těhotná, a že mnohé ženy nejsou tak nestranné, jak se zpočátku zdálo. Spolu s porodní bábou Elizabeth, která přivedla na svět děti všech přítomných, se divíme, k jaké brutalitě jsou ženy bité životem a nezřídka manželi schopné zajít – ze závisti, kvůli pomstě za dávnou a třeba už zapomenutou křivdu. Drama britské autorky Lucy Kirkwoodové (*1983), které v lednu 2020 uvedlo londýnské National Theatre, v Mahenově divadle nazkouší Michal Lang, ředitel Divadla pod Palmovkou, které se pod jeho vedením stalo Divadlem roku 2018.

Česká premiéra: 26. listopadu 2021 v Mahenově divadle

     

Molière

Amfitryon

Režie: Aminata Keita

Boží hra na lidi.

V dobách, kdy se bohové potulovali po zemi, a nebeský vládce Jupiter pěstoval záletnictví na nejvyšší úrovni, si člověk sotva mohl být jist tím, co se stane, když vykročí ze dveří vlastního domu, byť jen na okamžik. Amfitryon si tento nebožský aspekt božského Jupitera užije dosyta – bůh mu svede ženu proměněn v jejího manžela. Merkur, Jupiterův sluha, na sebe vezme podobu Sosieho, sluhy Amfitryona – a otázky se začínají kupit: Kdo je kdo? Kdo s kým? Kdo s kým ne? A kdo jsem vůbec já, když vidím, že já stojím támhle? Komedie patří k vrcholným dílům francouzského dramatika Molièra (1622–1673), vedle Misantropa či Dona Juana se řadí k hrám, které vzrušují divadelníky i diváky už několik století. Svěžího a letního Amfitryona v NdB naposledy uvedl Emil František Burian, nová inscenace veršované komedie se bude hrát v divadle Reduta a to v geniálním, velevtipném přebásnění Vladimíra Mikeše a v režii Aminaty Keita.

Premiéra: 10. prosince 2021 v divadle Reduta

       

William Shakespeare

Večer tříkrálový

Režie: Štěpán Pácl

Lyrika nejhrubšího zrna.

Na troskách zničené lodi dopluje Viola do Ilýrie, kraje, který má blíže k pohádce, než ke skutečnosti. A žijí tam tedy pohádkový princ, který svádí pohádkovou princeznu, a pohádkový opilec, který terorizuje pohádkového suchoprda. Viola se rozhodne pro vlastní bezpečnost vystupovat v mužském přestrojení – což se ale začne jevit značně nebezpečným, když se šíleně zamiluje do místního knížete. Komedie, v níž si nikdo nemůže být jistý tím, co vlastně ke komu cítí, komedie, jejíž nejhlubší smysl je odhalen v podtitulu: Cokoli chcete. William Shakespeare (1564–1616) je autor, jehož básnický a dramatický talent se protnul s tehdejší dobou takovým způsobem, že už jej nikdy nebude možné nehrát. Úchvatné hry napsané v prvním období modernity na sklonku anglické renesance se totiž v tragické i v komediální poloze věnují od té doby navždy aktuálnímu tématu: krizi individua a krizi identity. A komedii z nejkrásnějších, kde se snoubí lyrická poezie s poezií pudovou, uvidíte v režii Štěpána Pácla.

Premiéra: 28. ledna 2022 v Mahenově divadle

     

Václav Havel

Ztížená možnost soustředění

Režie: Martin Glaser

Štěstí jako vědecký problém.

Eduard Huml je vědec. Jako sociolog se snaží definovat myšlenky, týkající se postojů člověka ke štěstí a životním hodnotám. Své teze, podložené teoretickými úvahami, pravidelně diktuje mladé stenografce Blance, která ho fyzicky přitahuje. Doktor Huml je však ženatý, dokonce má milenku, což je momentálně jeden z problémů, který ho pronásleduje. Atraktivní Renata i manželka Vlasta o sobě navzájem ví, a nutí vědce k tomu, aby ukončil nefungující vztah. Který z nich to ale je? Doktor Huml je shodou náhod jedním z účastníků výzkumu doktorky Balcárkové, která má prostřednictvím počítače zvaného Puzuk zjistit vše, co se týká lidské individuality, aby poté mohla dojít k obecnějším závěrům. Za tím účelem se tým odborníků pravidelně setkává v domácnosti Humlových, kde pokaždé dochází ke zhroucení velmi citlivého přístroje. Výzkumníci nechápou proč. Reaguje snad na osobní problémy pokryteckého sociologa? Komedie Václava Havla (1936–2011) vznikla v roce 1968 pro Divadlo Na zábradlí. Přestože pracuje se soudobou novinkou – inteligentním počítačem a i proto ironizuje pseudovědeckost, ústředním tématem je stav člověka, který mechanickým opakováním téhož a soustavným odmítáním dořešit problém, ztrácí přehled nejen o místě a čase, ba hůř, přivádí své bytí do veskrze zbabělé podoby. V režii Martina Glasera se s dramatikou Václava Havla setkáme v NdB popáté.

Premiéra: 11. února 2022 v divadle Reduta

   

Bertolt Brecht

Kavkazský křídový kruh

Režie: Aminata Keita

Právo, spravedlnost… a láska.

Kdo má právo na půdu? Ti, kdo ji milují jako svůj domov, nebo ti, kdo ji umějí zušlechtit moderními technologiemi k většímu zisku? A kdo má právo říkat si matka – ta, která dítě porodila, nebo ta, která se ho ujala a přijala za své? Gruša Vachnadze riskuje vlastní život, když vynese nemluvně z revolucí vypalovaného paláce gruzínského guvernéra a putuje válečnou krajinou do bezpečí. Obětuje vše, co má, včetně lásky ke svému snoubenci, přesto je snadné na tento nárok nebrat ohled a dítě jí – po právu – vzít. V příběhu o přirozené lásce, jakou dokáže probudit bezbranné nemluvně, a překážkách, jaké dokáže takovému citu klást lidský svět, obnažuje dramatik Bertolt Brecht (1898–1956) jednoduchost a závažnost lidského počínání. Inscenace Kavkazského křídového kruhu v Mahenově divadle v režii Evžena Sokolovského z roku 1961 patří mezi legendární počiny českého divadla – na totéž jeviště se hra vrátí po šedesáti letech v režii Aminaty Keita a s původní hudbou Brechtova stálého spolupracovníka, významného německého skladatele Paula Dessaua (1894–1979). Po třech generacích přišel opět čas na příběh o tom, že láska je víc, než právo.

Premiéra: 25. března 2022 v Mahenově divadle

    

Karel Čapek

Matka

Režie: Štěpán Pácl

Proč obětovat to nejcennější?

Matka pěti synů se bouří. Přestože je vdovou po důstojníkovi, který před lety hrdinsky zahynul v boji, nemá zájem na tom, aby tímto způsobem skončili i její potomci. Bohužel ten nejstarší – lékař, se také domů nevrátil. Padl na poli vědy, když v exotických zemích vyvíjel lék na žlutou zimnici. Z chlapců rostou muži, kteří touží po dobrodružství a ona netuší, že druhý z nich právě havaroval při řízení letadla. Už má jen tři děti! Nesmí je ztratit! V hádkách, které vede se svými zesnulými – manželem, otcem a dvěma syny, hájí právo ženy na zasahování do osudů svých dětí. Bohužel do temné místnosti rodinné vily přichází další mrtví – dvojčata, která zastávala protichůdné politické názory a s hrdostí stála na opačných stranách krvavé revoluce. Jediný Tony, ten nejmladší, nejcitlivější a nejméně ambiciózní jí teď zbývá… Protiválečné drama Karla Čapka (1890–1938) reagovalo nejen na občanský konflikt ve Španělsku, ale také na vzrůstající fašistické tendence v Evropě. Síla tohoto fenomenálního divadelního textu spočívá v burcujících konfrontacích ženy-matky a mužů, kteří touží ve světě konat velké činy. Na jevišti NdB se velkolepé Čapkovo drama bude inscenovat teprve potřetí, tentokrát v režii Štěpána Pácla.

Premiéra: 8. dubna 2022 v divadle Reduta

     

Lenka Lagronová

Chytání Vídně

Režie: Radovan Lipus

Byl jednou jeden Jaruškův dům.

Hrdinka příběhu, malířka Alma, se ne příliš ráda vrací do míst svého dětství a dospívání. Se svými rodiči bydlela v domě s pohnutou historií, o čemž jako malá neměla tušení. Příchod do prostředí, v němž se odehrával zdánlivě obyčejný život rodiny, provází vzpomínky na časy, kdy na střeše domu „chytala Vídeň“. Pokud byl člověk trpělivý a umně pohyboval anténou, dokázal v Brně za časů socialismu naladit na televizoru rakouské stanice, plné zakázaných požitků. Všednost dní byla rázem narušena a snění o svobodném světě probouzelo touhy na pestrý a šťastný život. Návrat do reality byl o to pochmurnější, což si uvědomuje i Alma, která se dávno necítí být s tímto místem spjata. Hra renomované české dramatičky Lenky Lagronové (*1963) vznikla na objednávku Činohry NdB. Autorka, pro kterou je charakteristický lyrický jazykový výraz a schopnost vcítit se do psychologických hlubin ženy, situovala děj hry do modernistického Jaruškova domu, který vznikl podle projektu architekta Josefa Gočára v roce 1910 v Králově Poli. Osobní minulost své stárnoucí hrdinky Almy záměrně propojila s touhami i traumaty lidí, kteří dům rovněž obývali. Režie se zhostí Radovan Lipus, neodmyslitelně spjatý nejen s proslulým dokumentárním cyklem o české architektuře nazvaným Šumná města, ale také s pravidelným inscenováním děl Lenky Lagronové.

Světová premiéra: 3. června 2022 v divadle Reduta

  

Eugene O'Neill

Smutek sluší Elektře

Režie: Michal Dočekal

Je možné vykročit ze stínů minulosti? 

Honosné sídlo rodu Mannonů. Svět na konci války Severu proti Jihu. Dcera a matka netrpělivě očekávají návrat otce a syna. První s nadějí, druhá se strachem. Jaká budoucnost čeká rodinu po několikaletém odloučení? Ani muži se nevracejí s lehkou myslí. Mezi přepychovými stěnami rodinného sídla doutná odcizení a zvláštní pachuť dlouho utajovaných vášní, která narušuje blížící se okamžik shledání. Každý z nich chce konečně vzít osud do vlastních rukou, jde jen o to, kdo bude rychlejší a čí stín bude nutné překročit a za jakou cenu. Jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu – Eugene O´Neill (1888–1953), nechal ve hře Smutek sluší Elektře znovu ožít postavy antických tragédií, aby nám až na dřeň odhalil nezkrotnost lidské touhy po lásce, která se snadno může změnit v nenávist a nepřekonatelnou touhu po pomstě. Současně je tato rodinná tragédie univerzální výpovědí o složitosti vztahů mezi rodiči a dětmi, v nichž se člověk neustále pohybuje na tenké hranici pocitů špatného svědomí, viny, nebo strachu z opakovaných chyb. O´Neill ve své nejslavnější hře dokazuje, že antický svět je nám vzdálený jen zdánlivě, neboť způsob prožívání základních lidských emocí zůstává stále naléhavý. Proslulého kusu se ujme významný český režisér, nositel mnoha ocenění, nyní umělecký šéf Městských divadel pražských – Michal Dočekal.

Premiéra: 24. června 2022 v Mahenově divadle

    

Off‑programové akce:

Mahen ve Vile Löw-Beer

Činohra NdB se v letošním roce vydává na svůj letní open air – na zahradě Vily Löw-Beer představí hudební pořad Mahenova Reduta upravený pro toto magické místo. Pod noční oblohou se setkáme nejen s postavou dramatika a knihovníka Jiřího Mahena, který ve dvacátých letech 20. století působil jako dramaturg NdB, ale také s členy činoherního souboru. Herci a herečky se představí v rolích sólových i sborových zpěváků, interpretujících romantické, dojemné, ale i rozpustilé songy z tvorby legendární brněnské osobnosti.

   

Improvozovna pokračuje!

I v sezoně 2021/2022 pokračuje improvizační seriál, ve kterém hrají herci NdB a jejich kolegové ze širokého divadelního okolí. Improvozovna je show rozdělená na přibližně dvacetiminutové třetiny, ve kterých herci živelně rozvíjí nejrůznější témata, vyrovnávají se s omezeními, překonávají překážky, a to vše v komunikaci s publikem, které má možnost dění na jevišti ovlivňovat přímo v reálném čase.

   

Kubula a Kuba Kubikula na Malé scéně

Půvabné příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy od spisovatele Vladislava Vančury znovu ožijí na Malé scéně Mahenova divadla! Režisér Jiří Jelínek nás pozve do časů ušatých čepic, kdy ještě mrzlo, až praštělo, a lidé věřili na pohádky i strašidla. Na rozvernou inscenaci s loutkami a písničkami se může těšit celá rodina!