Sezona 2016 - 2017

Thomas Mann, Barbara Herz

KOUZELNÝ VRCH

Režie: Barbara Herz

Láska a smrt v plicním sanatoriu Berghof.

Divadelní adaptace slavného románu německého „epického čaroděje“ a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna z pera a v režii Barbary Herz. Roku 1907 přijíždí mladý a romanticky naivní inženýr Hans Castorp do odlehlého plicního sanatoria Berghof vysoko v zasněžených Alpách, aby navštívil svého tuberkulózou trpícího bratrance Joachima. Proniká do groteskního společenství různých Evropanů spřízněných nemocí a v řídkém vzduchu jako by přitom zamrzaly ručičky jeho hodinek. Je uhranut zvláštním bezčasím a klidem, který přináší tamní řád, a propadá mu natolik, že sám zanedlouho onemocní. Krátká návštěva se pro něj mění na sedm přízračných let, nemoc se Hansovi stává učitelem a všudypřítomná smrt mu ukazuje cestu k životu. Mlhami zahalený „svět zdraví“ tam dole má však své vlastní tempo a zdá se, že Hanse již brzy vytrhne z ráje „umírání s výhledem“... Kouzelný vrch patří ke klasice světové literatury a v roce 1999 ho dokonce francouzský deník Le Monde zařadil mezi 100 nejzásadnějších knih 20. století. Autor v něm téma zdraví a nemoci, života a smrti pojednává s láskou k výmluvnému detailu a ironií, pro kterou nás jeho román dodnes nejen fascinuje, ale také baví. Přesně to slibuje i stejnojmenná inscenace Barbary Herz v divadle Reduta.

Premiéra: 27. října 2016 v divadle Reduta


Ludvík Aškenazy, Jan Borna

JAK JSEM SE ZTRATIL ANEB MALÁ VÁNOČNÍ POVÍDKA

Režie: Martin Františák

Vánoční zázrak.

Nic není nemožné! Zvlášť, jste-li dítko školou povinné a ztratíte se tatínkovi ve městě plném shonu. A ke všemu na Štědrý den! Fantazie běží na plné obrátky a za každým rohem číhá neuvěřitelné dobrodružství. Peklo s čerty, poslední pražský lampář, pán s kaprem, holčička, co jde pro pivo, dokonce i mluvící kobylka, protože o Štědrém dnu mohou zvířata mluvit. Tedy kromě ryb, které by mohly zkazit vánoční pohodu. K té totiž patří nejen zázraky, ale i dárky. Co byste řekli maličkým lipicánkům a oživlým figurkám lidí, které náš malý hrdina během svého bloudění potkal? Přes všechny neobyčejné zážitky a překvapení, která prožije, se klukovi nakonec zasteskne přece jenom po domově a chce zpátky k rodičům. Poetická kouzla vánočních svátků ožijí v hravém a humorném příběhu Ludvíka Aškenazyho, oblíbeného českého spisovatele, reportéra a autora pro děti, od jehož smrti v roce 2016 uplyne třicet let. Jan Borna jej převedl do jevištní podoby pro dnes již legendární inscenaci Divadla v Dlouhé s řadou písniček ze 60. let, které nikdy nezestárnou. Stejně jako tenhle příběh. Stejně jako dítě v každém z nás.

Premiéra: 4. listopadu 2016 v Mahenově divadle 


Karel Schulz, Marián Amsler

KÁMEN A BOLEST

Režie: Marián Amsler

Michelangelovská freska.

Strhující životní příběh Michelangela Buonarrotiho, jednoho z géniů italské renesance. Příběh, zobrazený na pozadí mohutných společenských změn, které fl orentská renesance quattrocenta přinesla italské a evropské společnosti, patří nesporně k vrcholným dílům české literatury 20. století. Karel Schulz jej původně zamýšlel jako třídílnou epopej, avšak předčasná smrt mu dovolila dokončit pouze první díl a započít práce na dílu druhém (torzo Papežská mše). Monumentální freska s ústředními tématy vztahu duše a díla, identity a svobody tvůrčí individuality zachycuje vrchol i rozklad renesančního a humanistického období. Především však na Michelangelově postavě autor ztvárnil zrod, vzestup a vývoj geniálního umělce heroicky zápasícího s vlastními vášněmi a dilematy i s nepřízní okolností. Metodou kontrastu a antiteze Schulz konfrontoval Michelangela, prožívajícího tvorbu jako vůli ke konfl iktu s oficiálním vkusem i existenciální svár vyžadující vrcholnou oběť a ústící v hlubokou katarzi, s jeho antipodem Leonardem da Vinci, který reprezentuje typ umělce, nalézajícího rafi nované uspokojení v tvorbě jako produktu poznávacího procesu oproštěného od voluntarismu a rezignujícího na rozpoznání hodnot kladných a záporných. Dílo propracované kompoziční a stylové architektury, umocněné bohatým básnickým slovníkem, množstvím citátů, historických reálií a především vyhrocenou dramatičností dialogů i vnitřních postav, je náročnou a nádhernou výzvou pro divadelníky.

Premiéra: 22. prosince 2016 v divadle Reduta


Henrik Ibsen 

PANÍ Z MOŘE

Režie: Martin Františák

Něžně-brutální thriller intenzivní lásky, překvapivých nálezů a nenávratných ztrát.

Ellida Wangelová je duchovní příbuznou Hedy Gablerové, Nory Helmerové i divoké kachny Hedviky Ekdalové. Nevšedně půvabná žena, opředená dráždivou mystikou fj ordů i tajemstvím, jež skály láme a spouští katastrofy. Právě kolem ní rozviřuje skandinávský klasik věčně fascinující, mysteriózní, severskou detektivku sugestivně předznamenávající drama o víře, naději a citu. Na půdě pěti dějství, v pomezí domněle všední reality a křehce imaginativního snu, se skrývá divadelní klenot, jenž se na jeviště Národního divadla Brno vrací po více než sedmdesáti letech. V režii uměleckého šéfa činohry NdB Martina Františáka, který svou režijní tvorbou dlouhodobě dokazuje, že si s dramatikou Henrika Ibsena rozumí skvěle.
Paní z moře slibuje zážitek, jenž nesmí býti minut!

Premiéra: 27. ledna 2017 v Mahenově divadle


Vladimir 518, Karel Veselý, Tomáš Souček, Braňo Holiček a kol.

KMENY

Režie: Braňo Holiček

Světy lidí.

Hipsteři, hiphopeři, gotici, pankáči, neohippiesáci, motorkáři, tuningáři... To jsou jen některé z „kmenů“ brázdících urbánní džungli současnosti. Vydejte se v divadle Reduta na dobrodružnou výpravu za jejich životními fi losofi emi a styly, poznejte mimikry, které používají, objevte místa, kde se sdružují... A mějte se přitom na pozoru: Možná mezi nimi zahlédnete sami sebe. Mladý režisér a herec Braňo Holiček, který pro činohru NdB v minulé sezoně vytvořil už populární inscenaci Černá labuť, se po roce do Brna zase vrací. I tato divadelní adaptace dnes již kultovní knihy Kmeny, napsané pod vedením Vladimira 518 a později vysílané jako série dokumentů Českou televizí, bude vznikat formou kolektivních improvizací a opět nabídne hravé a tak trochu „drzé“ divadlo – zážitek osvěžující napříč všemi kmeny.

Premiéra: 9. února 2017 v divadle Reduta


Květa Legátová, Dodo Gombár

ŽELARY

Režie: Dodo Gombár

Zemité příběhy z konce světa.

Želary. Zapadlá horská vesnice kdesi v Beskydech, kde se život řídí proměnami tvrdé i očistné přírody. Osudy jejích obyvatel na pozadí první světové války a německé okupace, kdy se nepoddajným a bohabojným lidem ztrácí pod nohama svoboda. Jinou příchuť tady má láska, jiná je lidská bolest, jiné ticho po salvě ze samopalu, jinak zní v lidské duši. Čím blíž mají tamní obyvatelé k Bohu, tím víc se obnažují temné stránky jejich povah. Želary nejsou rájem na zemi, ani světem romantických gest. Jsou svědky zemitých a znepokojujících příběhů, které se proplétají jak hadi na vyhřáté zemi. Příběhů ve svém přesahu krutě soudobých. Dramatizace Doda Gombára vychází z knihy povídek Želary a novely Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové, což je jeden z pseudonymů brněnské rodačky Věry Hofmanové, autorky řady rozhlasových her, několika pohádek a prozaických děl. Téměř všechny její prózy prý mají své reálné předobrazy v obyvatelích horských vesnic, kde autorka působila jako učitelka. Proslavil jí však až soubor povídek Želary, který vyšel v roce 2001, ač jej napsala už čtyřicet let předtím. V roce 2002 získala za toto dílo Státní cenu. Na základě jedné z povídek, Jozovy Hanule, natočil v roce 2003 Ondřej Trojan úspěšný film s Aňou Geislerovou v roli nedostudované lékařky, členky odboje, která je nucena skrýt se v horách, ve vesnici Želary, kde mezi ní a horalem Jozou vznikne zvláštní, silné milostné pouto. Aňa Geislerová získala za ztvárnění role Elišky Českého lva, fi lm byl mj. nominován na Oscara v sekci cizojazyčných filmů.

Premiéra: 31. března 2017 v Mahenově divadle


Rainer Werner Fassbinder

STRACH JÍST DUŠI

Režie: Jan Frič

Jiná láska.

Když si dnes stárnoucí vdova najde znovu muže, podiví se jen málokdo. Co když je ale o třicet let mladší? A co když se jmenuje El Hedi ben Salem M'Barek Mohammed Mustafa – a je to marocký gastarbeiter? Legendární německý režisér Rainer Werner Fassbinder vypráví ve svém slavném fi lmu Strach jíst duše křehký příběh asymetrické lásky dvou obyčejných lidí, kteří se nikdy neměli potkat, natož se do sebe zamilovat. Dvou naprostých antihrdinů, kteří se tak trochu omylem stali bojovníky proti malosti a nebezpečnému strachu z neznáma. Právě ten totiž, gramaticky nesprávnými slovy Maročana, „jíst duši“. Ne náhodou byl tento fi lm z roku 1974 oceněn i na Filmovém festivalu v Cannes. Jeho geniální scénář, který s něžnou nekompromisností a smyslem pro humor útočí hned na dvě společenská tabu, nepřestává provokovat dodnes. V divadle Reduta vás o tom přesvědčí režisér Jan Frič, který ho uvede v české divadelní premiéře a novém překladu Martina Sládečka.

Premiéra: 13. dubna 2017 v divadle Reduta


Jiří Bulis, Lucie Dlabola Bulisová

DRAZÍ V CHOMUTOVĚ! v rámci cyklu Spílání Brnu

Režie: Anna Petrželková

Dopisy, písně, humor a stesk J.B.

"Koupil jsem včera ve starožitnictví lustr – měděný, trojramenný, s baňkama, je hezký, ale svítí trochu jinak, než bych si přál – spíš vzhůru a navíc má takový studený světlo.“ Chomutovský rodák a brněnský občan, radioamatér, specialista na letadla, lustry a kotle, hudební skladatel, písničkář dlouhé klátivé postavy, anděl radosti, Jiří Bulis. Maminka. Tatínek. Básník Zdeněk Šlajs. Ženy. Stesk. Specifi cký Bulisův humor. Přátelé. Poezie. Písně. Dopisy. Do Bulisova světa hudebního i soukromého se na základě jeho korespondence a písní ponoříme nikoliv prostřednictvím nostalgického vzpomínání na předčasně zesnulého autora hudby k legendárním provázkovským a hadivadláckým inscenacím šedesátých a sedmdesátých let či k inscenacím Ivo Krobota v Činoherním klubu nebo Jakubiskových či Chytilové filmů. Už nedávno vydané „refresh“ CD Bulisových písní, na němž se podílela řada současných kapel, dokázalo, že Bulisovy písně „zůstanou v srdci“ i mladé generace. Nahlídneme zkrátka na Bulisovu tvorbu a osud očima generace potomků, kterým v dětství učaroval Goldfl amův Proklatec aneb Soireé s písněmi J. Bulise ve zmizelé kavárně Kolbaba... „Dost značná nedorozumění vyplývají z rozdílného přístupu k humoru. K humoru, který je nerozlučným kamarádem smutku. Kdo nechápe můj humor, nemůže pochopit ani můj stesk a já bych si tak přál, aby tomu tak bylo!“ JB

 Premiéra: 9. června 2017 v divadle Reduta


William Shakespeare

NĚCO ZA NĚCO

Režie: Martin Glaser

„Hřích má být souzen a hříšník ne?“

Vídeň. Kníže Vincentio odcestoval na diplomatickou misi. V době jeho nepřítomnosti jej zastupuje náměstek Angelo. Ten je znám jako bezúhonný muž a strážce dobrých mravů. Usiluje o pořádek ve městě. A to neúprosně. Rozhodl se skoncovat jednou provždy s chtíčem, vyčistit město od prostituce. Mladého Claudia hodlá pověsit za to, že přivedl do jiného stavu Julii, s níž však nebyl právoplatně sezdán. Amnestii, zdá se, neudělí ani na základě prosebných odvolání Claudiovy sestry Isabely. Ledaže... Výchozí divadelní situace, jak vystřižená ze současného tisku, má svá „ale“. Stejně jako podtext oněch dnešních zpráv. Z váženého občana a zapřisáhlého odpůrce smilstva se vyklube největší zhýralec, korupčník a chlípník. Z původně spořádaného města jeden velký (s prominutím) bordel. Za sex s Isabelou by Angelo možná přehodnotil svůj názor na popravu Claudia. Isabela však nehodlá na jeho podmínky přistoupit. Do hry vstoupí inkognito kníže Vincentio, jeho domnělý odjezd je pouze svérázným řešením mravní krize města, a nabídne Isabele možné řešení. Něco shnilého je nejen ve státě dánském. „Jediná naděje, kterou Shakespearova hořká komedie nabízí, spočívá v tom, že mobilizuje smysl pro spravedlnost.“, říká překladatel a shakespearolog Martin Hilský. Téma navýsost aktuální! Po téhle hře už Shakespeare žádnou komedii nenapsal.

Premiéra: 22. června 2017 v Mahenově divadle