Smíchem, štěstím i děsem přeplněné Apartmá v hotelu Plaza

Audiospot: Apartma_v_hotelu_Plaza.mp3 Apartma_v_hotelu_Plaza

14. prosince bude mít v Mahenově činohře premiéru komedie amerického dramatika Neila Simona Apartmá v hotelu Plaza. Jakkoli se jedná o hru, jejíž úspěch prověřila Broadway i většina větších českých jevišť, je zkoušení nad očekávání napínavé a vzrušující.

Apartmá v hotelu Plaza, podobně jako ostatní hry pravděpodobně zcela nejúspěšnějšího amerického dramatika všech dob, se na první pohled tváří jako půvabný bezproblémový odpočinkový komediální triptych, který vás určitě neurazí, v jádru se však jedná o skoro existenciální thriller, ve kterém jde doslova o život. Postavy hry si, každá trochu jinak, kladou základní otázku, totiž zda životy, které žijí a jejichž podobu si svobodně sami zvolili, jsou vlastně šťastné a nejsou-li, zda je možné s tím v dané situaci ještě něco udělat. Co vlastně slovo štěstí znamená a co se stane, když si uprostřed života náhle uvědomíme, že to, co jsme dosud považovali za vrchol blaha a oč jsme celý život usilovali, nám nejednou připadá zbytečné a k nepotřebě. Zda máme šanci s tím ještě něco dělat a máme-li se do toho pouštět. Odpovědi na tyto otázky jsou v každé ze tří aktovek, ze kterých se hra skládá, trochu odlišné. Dodejme, že nikdy nejsou pesimistické.

Neil Simon (1927) je podle některých zdrojů vůbec nejbohatším dramatikem všech dob. Cestu za úspěchem a realizováním amerického snu začíná ovšem příznačně v situaci zcela opačné a dokonale neutěšené. Narodil se v newyorském Bronxu v době vrcholící hospodářské krize, necelé dva roky před osudným černým pátkem v říjnu 1929, kdy došlo k velkému krachu na newyorské burze. Společně se svým bratrem prožili nelehké a často ukrutné dětství plné zvratů, když se o ně rodiče nemohli starat, vyrůstali u různých příbuzných a známých. Na vlastní rodiče Neil Simon vzpomíná jako na věčně zápasící dvojici, ve které se jeden druhému snaží způsobit co možná největší muka, vzpomíná si na dětství jako na život neměnících se kulis domácího násilí a nevraživosti.
Snad i z těchto důvodů se malý Neil Simon rozhodne zvolit si jako hlavní záchranný bod smích. Smích jako prostředek katarze, jako přístupový klíč ke složitým, někdy až neřešitelným situacím, které přináší život. Prozradil dokonce, že se v období dětství rozhodl, že se smích stane přístupovým kódem ke společnosti, v komunikaci s níž měl vždy obrovské problémy. "Mým snem bylo donutit se lidi smát tak strašně, že se začnou svíjet, padat k zemi, někteří z nich začnou omdlévat a několik se bude smát tak strašně, že bude potřebovat lékařské ošetření."

Kolik decibelů smíchu už se Simonovi podařilo v lidech vyvolat, není známo přesně, jisté je, že se nejedná o humor sprostoduchý, laciný ani vulgární a že jádro komediálních situací vychází z hluboké znalosti života a velké míry empatie s lidmi a jejich starostmi.

Inscenaci režíruje mladá hostující režisérka Lucie Málková, která v Mahenově činohře pracuje zcela poprvé. Je z Prahy a brněnské divadlo ji ubytovalo do hotelu, který se údajně nápadně podobá newyorskému slavnému hotelu Plaza. V něm sbírá nejrůznější hotelové zážitky a pro práci na Simonově hře je mimořádně inspirována.

Apartmá v hotelu Plaza má skvělé obsazení. Uvidíme Ditu Kaplanovou, Zuzanu Ščerbovou, Petra Bláhu, Jana Grygara, Terezu Groszmannovou, Martina Slámu a další.

Apartmá v hotelu Plaza se tedy, a máme dobré důvody věřit, že úspěšně, 14. prosince zařadí do repertoáru Mahenovy činohry vedle úspěšného titulu Zlatí chlapci (...Vstupte!), který vyprodává hlediště Mahenova divadla již od roku 2009.

Apartmá v hotelu Plaza

                                                                                                                                 Matěj Samec