Čekám už jen jeden dopis a stěhuju se. V kalendáři si zatrhnu jediný den a bude to svátek. Znovu si jinde rozestelu postel a pověsím lustr. Po letech se vyspím do růžova. Ráno se vykloním z okna a řeknu dobrý den…
Malý sklepní zšeřelý byt, zatuchlý vzduch a pavučinový ráj. Vše působí provizorně, ale přesto útulně. Věci a různé předměty se nacházejí na prapodivných místech, aby se ztrácely v ještě podivnějších zákoutích, stejně jako hlavní hrdinka Magdalena. V tomto zvláštním časoprostoru ožívá příběh stárnoucí tanečnice, která žije především z dopisů svého milence Roberta a z naděje, že se jednou za ním odstěhuje do Ameriky a začne nový život. Její úvahy a sny přerušuje nemohoucí sousedka, která neustále bouchá do zdi a dožaduje se setkání. Magdalena už má sbaleno, jen nesmí přeslechnout zvonek a pošťačku! Lyrické monodrama Josefa Topola nás přenáší do světa, kde se jazyk stává odrazem duše, která bez ohledu na čas i prostor putuje do různých zákoutí a splétá osudové okamžiky s těmi neobyčejnějšími. Nechá nás nahlédnout do jednotlivých zabalených krabic, pod všechny ty pavučiny a zašlé rekvizity, na místa plná smutku, i jemného humoru, ve kterém se stejně jako v životě, může i nákupní seznam stát filozofickou úvahou a ztracená jehla důvodem k oslavě. Stěhování duší napsal Josef Topol v roce 1986. V roce 1990 Magdalenu ztvárnila Jaroslava Adamová v Městských divadlech pražských (Rokoko). Po dvaceti letech se tedy tato hra „stěhuje“ k první dámě naší činohry Marii Durnové.
Premiéra: 18. září 2020 na Malé scéně Mahenova divadla
