Vlastimil Peška o nové inscenaci Mahenovy činohry Konec dobrý, všechno dobré

Rozhovor s režisérem

V Mahenově činohře NDB vzniká nová inscenace Williama Shakespeara. Konec dobrý všechno dobré. Režisérem je  ředitel brněnského Divadla Radost Vlastimil Peška, který je známý tím, že divadelní kusy v jeho režii mají svou vlastní „vůni a chuť, barvy a tóny“.

Do jaké míry jste se jal upravit tuto inscenaci?

Jednoduchá odpověď. Upravil jsem Shakespeara k obrazu svému. Musím však podotknout, že se při úpravách textů vždy snažím zachovat ducha autora. Můj pohled je docela jednoduchý. Domnívám se, že Shakespeare chtěl své publikum touto komedií pobavit a já chci to stejné, jenom je to dnešní publikum ve svém vývoji a vnímání poněkud jinde, proto jsem se rozhodl pro výraznou úpravu scénáře. Znovu tvrdím, že v mé úpravě není nic, co by Shakespeare ve své komedii nenapsal nebo aspoň nenaznačil.

• Připravujete pro diváka něco neobvyklého na jevišti Mahenova divadla?

Nevím, zda půjde o něco převratného, to určitě ne, protože metodou hudebního a kolektivního divadla pracuji již více jak třicet roků. To znamená, že činoherec nejenom hraje, ale i zpívá a hraje na hudební nástroje. Je však pravda, že jsem takto důsledně pojednanou inscenaci v „Mahence“ ještě nikdy neviděl.

•  Na jaké scéně a v jakých kostýmech se bude inscenace odehrávat?

To se vždy špatně popisuje a obvykle to čtenářům nic nepřináší. Chcete-li, jde tedy o kruhovou šikmu, která dokáže vytvořit různé scénografické variace a bude celá dřevěná. Popsat kostýmy, to je ještě horší. Budou i nebudou dobové. Téměř každý herec vytváří v inscenaci několik rolí, takže na tzv. kostýmní základ pak nabaluje prvky jednotlivých postav.  Jak vidíte, nic vám to neřeklo. Já bych spíš velmi rád jmenoval mé spolutvůrce, kterým se výprava, podle mého mínění, velmi zdařila. Výtvarníkem scény je Tomáš Volkmer a výtvarnicí kostýmů Sylva Zimula Hanáková.

• Je to vaše první spolupráce s Národním divadlem Brno?

Budu-li důsledný, pak s Národním divadlem Brno dělám poprvé. V „Mahence“ jsem však již režíroval před dvaceti pěti roky. Národní divadlo však v té době neslo značku Státní divadlo Brno.  Režíroval jsem společně s Oldřichem Slavíkem pohádku Doktor Bolíto a na zkušebně jsem s Janem Grygarem, Vladimírem Krátkým, Irenou Konvalinovou, Evou Lesákovou, Zdeňkem Junákem a Zdeňkem Černínem realizoval svoji úpravu komedie J. N. Nestoye: Lumpacivagabundus, se kterou jsme jezdili na zájezdy. V té komedii jsem si i zahrál.

Premiéra inscenace Konec dobrý všechno dobré se koná 18. března 2011 v Mahenově divadle.