Výstava Jindřicha Štreita v divadle Reduta

  • Příběh deseti obrazů

Vernisáž 2. 10. 2019 v 17:00 hod. v divadle Reduta.

Výstava Jindřich Štreit: Příběh deseti obrazů bude úvodní expozicí 6. ročníku mezinárodního F - festival fotografie. Slavnostní vernisáž se uskuteční 2. října 2019 v 17:00 za účasti autora.

Jindřich Štreit (*1946) je legendou české dokumentární fotografie. Fotoaparát je jeho nedílnou součástí již od dob studií. Je i uznávaným pedagogem, kdy v současné době působí na Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Věnuje se výstavním aktivitám a ve fotografii sociální problematice napříč celou společností. Štreitovy snímky jsou charakteristické černobílou barevností a zobrazují pomíjivost daného okamžiku. Nehraného. Nestylizovaného. Jejich kompozice napsal sám život, z čehož jasně vyplývá – nikdy nefotografoval něco umělého, předem připraveného a domluveného. Divadelní fotografie jej ovšem vždy zajímala. V 70. letech vytvořil fotografie z baletních her, v 90. letech se věnoval opeře a později i vydal knihu z divadelního festivalu v Brně (Divadelní svět Brno 2011). Nikdy však nepracoval se štábem, který by se staral o kostýmy či maskování fotografovaných herců. To se však mělo změnit v průběhu tohoto roku.


S uměleckým šéfem činohry NdB Milanem Šotkem jsme v lednu 2019 oslovili Jindřicha Štreita s nabídkou nafocení plakátů pro plánované činoherní premiéry sezony 2019/2020. Jak nám sám později řekl: Byla to výzva. Výzva postavit se k neprobádanému úkolu, který mu umožní svoji tvorbu posunout někam daleko za obzor. Váhal. Nikdy však není pozdě vyzkoušet si něco nového. Postupně jsme začali formovat různé obrazy a scény, deset divadelních her zkrátka muselo dostat svoji podobu, která je bude doprovázet od samotného počátku vzniku nové inscenace. Společně jsme se domluvili na lokacích, hercích a termínech, kdy se našim ideám měla dát reálná podoba.


Fotografování samotné bylo inspirující, příjemné a hravé. Snad proto, že Jindra Štreit je opravdu milý člověk. Ke spolupráci přizval svého přítele Jana Suchardu, který mu byl velmi platným asistentem, ale hlavně dokumentoval celý proces vzniku. Jak se nám společně pracovalo, jak se hledaly varianty každé scény a jaká byla atmosféra na place. Po celou dobu fotografování sledoval postupný vývoj i význačný grafik Robert V. Novák, s kterým dlouhodobě spolupracujeme. K Jindřichovým fotografiím chová již dávno respekt, tak jako i on k jeho dílu. Nechával si posílat dílčí výsledky a přemýšlel, jakou formu zvolí k vytvoření konečného díla. Jsme přesvědčeni, že jeho osobitý přístup jedině podtrhnul humorně laděné výjevy. 


Fotografování se samozřejmě neobešlo bez několika úsměvných perliček. Mirandolínu jsme společně fotografovali s Terezou Groszmannovou v hostinci U Bláhovky, kde na nás čekal ochotný personál, v čele s panem majitelem. Pro místní štamgasty jsme představovali všeobecné pozdvižení a bylo jedině dobře, že neviděli, jak naše paní hostinská do čerstvě natočených půllitrů piva přidává krémovou pěnu ze šlehačky ve spreji. Martin Siničák, který se zhostil hlavní role markýze de Sade, měl tu možnost vyzkoušet si roli sprejera ve sklepě psychiatrické nemocnice v Černovicích. Problémem trochu bylo, že prostor nedisponoval žádným odvětrávacím systémem. Při fotografování inscenace Liliom jsme se soukromě povozili na kolotočových labutích v Mariánském údolí a u Slaměného klobouku se v šeříky rozkvetlém parku Lužánky proháněl hadrový kůň, který se stal atrakcí celému okolí (méně již osobám, které ho hrály, protože v masce bylo neskutečné horko). Každý plakát má zkrátka svůj jedinečný příběh, který stojí v pozadí vzniku. A právě ten vám chceme přiblížit.


Výstava v divadle Reduta má tedy zcela jasný cíl. Zapojit vás diváky do tohoto jedinečného příběhu a vtáhnout vás do děje. Jak už to tak u divadla bývá zvykem…