Zemřel jeden z největších režisérů českého divadla vůbec - doc. Miloš Hynšt

Doc. Miloš Hynšt se narodil 19. prosince 1921 v Chudobíně. Od raného dětství jej provázela láska k divadlu a hudbě. Po maturitě na reálném gymnáziu v Litovli v roce 1940 se stal posluchačem tehdejší Státní hudební a dramatické konzervatoře v Brně. Svá studia ukončil v roce 1944 absolutoriem v oboru herectví a státní zkouškou ze hry na klavír. V době svých studií už také režíroval.

cenaDIVAKA2008web.jpg

ředitel Národního divadla Brno Ak. arch. Daniel Dvořák a doc. Miloš Hynšt

V roce 1944 se stal hercem a režisérem Horáckého divadla, které v době okupace sídlilo v Třebíči. Po dvou letech přešel do tehdy se rodícího Svobodného divadla v Brně, které vedl jeho učitel prof. Rudolf Walter. Zde vytvořil řadu zajímavých rolí a zdařile se uvedl také jako režisér čtyř inscenací (např. Karvašův Meteor či Klicperův Hadrián z Římsů). V roce 1947 se stává ředitelem Horáckého divadla v Jihlavě. Za čtyři roky svého jihlavského působení se mu ve velmi obtížných provozních a společenských podmínkách podařilo vybudovat velmi kvalitní a ambiciózní soubor. Vytvořil zde řadu velmi úspěšných inscenací, jako byla například Zeyerova básnická hra Radúz a Mahulena, k níž se později několikráte vrátil, či první české uvedení hry slovenského autora Petera Zvona Tanec nad pláčem.

Po odchodu z Horáckého divadla se stává v roce 1951 režisérem a posléze (od roku 1954) šéfem činohry Státního divadla v Ostravě. Z řady jeho významných ostravských inscenací jmenujme alespoň Shakespearova Romea a Julii, Sófóklova Oidipa vladaře, Čechovův Višňový sad anebo Gorkého Vassu Železnovovou. V roce 1956 pohostinsky nastudoval se souborem Mahenovy činohry Calderónovu hru Sudí zalamejský.

cenaDIVAKA2008web2.jpg
ředitel Národního divadla Brno Ak. arch. Daniel Dvořák, doc. Miloš Hynšt, umělecký šéf Mahenovy činohry NDB Zdenek Plachý

V lednu 1959 se ujímá vedení Mahenovy činohry. Spolu se svými nejbližšími spolupracovníky Bořivojem Srbou a Evženem Sokolovským se stává tvůrcem epochy, jež má v historii souboru velmi významné místo. Sám se na tomto jednoznačném úspěchu podílí řadou významných inscenací, jako byly např. Aischylova Oresteia, Brechtova Matka Kuráž, Ostrovského Les a především Dürrenmattova Play Strindberg či Molièrův Tartuffe.

Souběžně je pedagogem JAMU, šéfem její divadelní katedry. Je do velké míry jeho zásluhou, že po létech se v Brně obnovilo studium režie, jehož první absolventi posléze stáli u zrodu Divadla Husa na provázku.

Hynštův osobní a profesionální život zasáhla hluboce tzv. normalizace. Miloš Hynšt je vyhnán ze školy i z divadla. Je mu přiděleno místo ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Ve skrovných poměrech oblastního divadla se ovšem dále rozvíjí jeho svébytný talent a i v těchto podmínkách vytváří četné podnětné inscenace, které se natrvalo zapsaly do historie českého divadelnictví, např. Shakespearův Richard III., Gorinův Thyl Ulenspiegel, Brechtovy hry Muž je muž a Zadržitelný vzestup Artura Uie anebo Langrova Periferie. V té době také často hostuje v řadě českých divadel, zejména v Divadle Andreje Bagára ve slovenské Nitře. I když mu bylo znemožněno pedagogicky působit, svou režijní autoritou podpořenou hlubokou erudicí a citlivým přístupem k hercům měl v této době význačný podíl na formování řady mladých hereckých talentů.

V roce 1981 je mu dovoleno přejít do tehdejšího Divadla pracujících Gottwaldov, kde opět upoutává pozornost svými odvážnými inscenacemi, jako byly například Gogolův Revizor, Langrova Dvaasedmdesátka anebo Kunderovo Totální kuropění.

Po společenských změnách, které přinesl listopad 1989, se konečně může Miloš Hynšt vrátit do Brna. Režíruje v Mahenově divadle, ale především se věnuje působení na Janáčkově akademii múzických umění. Publikoval celou řadu moudrých, zasvěcených a s pro něj typickým entusiasmem napsaných statí a publikací o divadle. Této činnost se věnoval do posledních chvil svého mimořádně plodného života.

V roce 2009 vstoupil Miloš Hynšt (díky iniciativě vedení Mahenovy činohry) do Síně slávy tohoto souboru.hynst1969web.jpg