BAKALA Břetislav

(1897 – 1958)

Břetislav Bakala byl jednou z nejvýznamnějších osobností brněnského hudebního života třicátých až padesátých let dvacátého století.

Narodil se 12. února 1897 ve Fryštáku u Holešova. Prvního hudebního vzdělání se mu dostalo v rodišti od místního varhaníka. Ovdovělá matka se s dětmi přestěhovala do Brna a Břetislav navštěvoval klasické gymnázium. Jeho profesor zpěvu třináctiletého chlapce vybídl, aby vystoupil na koncertě Varhanické školy, který připravoval její ředitel Leoš Janáček.

Břetislav Bakala po páté třídě gymnázia přestoupil na Janáčkovu varhanickou školu, kterou po tříletém studiu v roce 1915 absolvoval s vyznamenáním. První světová válka přerušila Bakalovy umělecké ambice. Narukoval, sloužil v černohorské Podgorici, do bojů s naštěstí nedostal, ale prodělal těžký tyfus. Po návratu domů začal znovu studovat v roce 1919 na nově založení brněnské konzervatoři. Zde navštěvoval mistrovskou třídu skladby u Leoše Janáčka, dirigování u profesora Františka Neumanna a hru na klavír u profesora Josefa Kurze.

František Neumann přijal Břetislava Bakalu v roce 1920 do funkce korepetitora a kapelníka Národního divadla v Brně. Věnoval se s úspěchem také skladbě. Jeho skromná povaha mu ovšem zabránila v tom, aby se výrazněji prosadil. Šéf opery František Neumann svěřil nadanému žákovi dirigování řady oper a Břetislav Bakala dirigoval rovněž v lednu 1925 světovou premiéru baletu Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější?.

V období od září 1925 do května 1926 působil jako varhaník v katedrále v americké Philadelphii, kde se zdokonalil jako klavírista a varhaník a měl možnost poznat špičkové dirigenty včetně Artura Toscaniniho. Po návratu do Brna se stává pracovníkem hudebního oddělení nově vzniklého studia Československého rozhlasu v Brně. Po dvě sezóny, v období 1929-31 je členem triumvirátu Chalabala – Bakala – Balatka, který po smrti Františka Neumanna řídí brněnský operní soubor. 12. dubna 1930 uvádí ve světové premiéře Janáčkovo poslední jevištní dílo – operu Z mrtvého domu.

Poté se Břetislav Bakala vrací do rozhlasu. Pod jeho řízením se Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Brně stává postupně špičkovým českým orchestrálním tělesem. V roce 1936 se rovněž ujímá řízení Vachova sboru moravských učitelek. V roce 1956 se stává prvním šéfdirigentem nově vzniklé Státní filharmonie Brno, jejímž základem se rozhlasový orchestr stal. Břetislav Bakala umírá 1. dubna 1958 v Brně.
M. Weimann