NERMUT Jiří

(1923)

Český tanečník, choreograf a baletní pedagog, nositel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet (2005). Člen Českého lidového divadla v Brně (1942 – 1943) a Národního divadla Brno (1954 – 1974), sólista, choreograf a umělecký šéf baletu NDB.

Jiří Nermut patří k nejvýznamnějším osobnostem českého baletního umění poválečné éry. Jako pro mnoho jiných i pro tohoto pardubického rodáka (narodil se 8, března 1923) vedla jeho cesta k baletu prostřednictvím slavné Psotovy baletní školy.

Kromě intenzivního studia baletu, studoval Jiří Nermut rovněž také na varhanickém a dramatickém oddělení brněnské Konzervatoře a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity francouzštinu a tělesnou výchovu. Snaha o maximální rozšiřování svého všestranného vzdělání, úsilí o dokonalý perfekcionalismus, příkladná životospráva – to všechno byly a jsou faktory, které provázejí Jiřího Nermuta po celý život a výrazně ovlivnily jeho úspěšnou uměleckou kariéru.

Jiří Nermut se stává jedním z pilířů sólistického vynikajícího Psotova souboru po Mistrově návratu z Ameriky. V té době se také soustavně začíná věnovat choreografii. Jako tanečník se mimořádně úspěšně prezentoval především v nejrůznějších lyrických a milovnických partiích jako byli Princové v Čajkovského Labutím jezeře a Prokofjevově Popelce, Václav v Bachčisarajské fontáně a především Romeo v Prokofjevově baletním zpracování slavné Shakespearovy tragédie. Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho sugestivní, výrazově i technicky dokonalé sólo Modrého ptáka v poslední Psotově inscenaci, jeho legendární Spící krasavici.

Po Psotově smrti se stává Jiří Nermut choreografem a od roku 1955 šéfem baletu. Tuto funkci vykonává do roku 1961. Poprvé se jako choreograf představil brněnskému publiku na jevišti nynějšího Mahenova divadla nastudováním Borodinových Poloveckých tanců v červnu 1952 ve večeru složeném ze tří baletů. Následovala Chačaturjanova Maškaráda, Prokofjevova Popelka a zejména jeho výtečná inscenace Romea a Julie. První Nermutovou inscenací, kterou vytvořil ve funkci šéfa baletního souboru, byly Asafjevovy Plameny Paříže v roce 1956, s nimiž posléze soubor hostoval v Paříži.

Do historie brněnského a českého baletu se Jiří Nermut jako choreograf vepsal především svým nastudováním původní premiéry pozoruhodného baletu Jaroslava Doubravy Don Qujjote. Z moderního repertoáru uvedl v Brně Brittenova Prince ze země pagod, v němž rovněž ztvárnil titulní roli, Nikotinu a Signorinu Gioventù Vítězslava Nováka či Straussův Ples kadetů.

V šedesátých letech odchází do zahraničí. Působí jako choreograf v rakouském Klagenfurtu a francouzském Nantes. Po návratu do Brna působí ještě nějaký čas v baletu zpěvoherního souboru a jako taneční pedagog.

Po odchodu z divadla se po léta (až do roku 2011) s mimořádným elánem a aktivitou úspěšně věnuje výuce tance.
M. Weimann