KARLÍK Josef

(1928 - 2009)

Divadelní, filmový, rozhlasový a televizní herec, dlouholetý pedagog Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, držitel Ceny města Brna v oboru dramatické umění (1995) a Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra (in memoriam, 2009). Člen Mahenovy činohry Národního divadla Brno v letech 1954 - 1997.

Rodák z Kroměříže odešel po maturitě studovat se svým spolužákem Aloisem Hajdou na právě tehdy vzniklou brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Po jejím absolutoriu získává angažmá v Českém Těšíně v roce 1954 přechází do Státního divadla v Brně.  O pět let později se ujímá vedení činoherního souboru trojice Hynšt – Sokolovský – Srba, která se rozhodne v brněnských podmínkách realizovat velice náročný program. Činohra, která přes značné profesionální kvality mnoha svých tvůrců byla ve výsledcích své činnosti hodnocena spíše jako průměrný soubor, se dostává do středu pozornosti divadelního dění v Československu. A Josef Karlík se spolu s Rudolfem Jurdou a Vlastou Fialovou stávají čelnými reprezentanty jejího stylu. Jeho Azdak v Brechtově Kavkazském křídovém kruhu, Zdeněk v Kunderovvě Totálním kuropění či Čert démon v nezapomenutelné Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista byly jedněmi z hereckých vrcholů českého divadla tohoto období. V důsledku programové orientace souboru byl považován za brechtovského herce. Ale v jeho případě to byla poněkud zjednodušující nálepka, protože paleta hereckého výraziva Josefa Karlíka byla vždy mnohem širší. Přišly další vrcholy jeho tvorby, jako byl Král Lear ve skvělé inscenaci Aloise Hajdy či Edgar v Hynštově Play Strindberg. Programová linie souboru byla násilně narušena důsledky normalizace a odchody režisérů Hynšta a Hajdy do vyhnanství v Uherském Hradišti respektive Zlíně. Svou praktickou divadelní činnost je nucen ukončit ku škodě českého divadla i Bořivoj Srba, jedinečná osobnost mezi dramaturgy. Ale naštěstí se v Mahence nepřestává dělat dál dobré divadlo a podílí se na něm i Josef Karlík. Ve Zbojnících a žandárech prokazuje svou divadelní všestrannost, k dalším vrcholům své tvorby dospívá zejména po Hajdově návratu ze Zlína v jeho inscenacích Brechtova Pana Punitily, Maryši či v Dürenmattově Návštěvě staré dámy. V nové inscenaci Krále Leara si zahraje Glostra.

S jevištěm se definitivně rozloučil postavou Viktora Molnára v Kočičí hře, poté se ale dále naplno věnoval  své činnosti pedagogické a akademické na JAMU.

Josef Karlík byl vždy především divadelním hercem, pro jehož tvorbu byla důležitá přímá rezonance s publikem, ale vytvořil i řadu postav v televizi a ve filmu. Za všechny jmenujme jeho dědečka v populární komedii Jak dostat tatínka do polepšovny.
M. Weimann