MACHEK Miloš

(1923 - 1999)

Dirigent a skladatel Miloš Machek (nar. 9. listopadu 1923) vyrůstal v rodině hudebníka a od ranného dětství se sám věnoval hudbě, a to nejen jako velmi aktivní hráč (ovládal hru na několik nástrojů), ale i jako autor. 

Přes své mimořádné hudební nadání studoval ve svém rodném městě Obchodní akademii. Škola ale byla posléze okupanty uzavřena a tak mladý Machek, aby se vyhnul totálnímu nasazení přijal místo zástupce koncertního mistra v Městském divadle v Těšíně. Zde měl možnost setkat se s širokým repertoárem operním i symfonickým, zkomponoval i několik scénických hudeb k činoherním inscenacím. Během divadelních prázdnin řídil salonní orchestr v lázních. Jeho divadelní činnost byla na konci války ukončena nasazením v továrně.

Po válce se Miloš Machek stal houslistou a trumpetistou Jazz Revue Miro Nováka,  která působila ve Zlíně, v Brně, v Plzni i v západočeských lázních. Poté hrál v řadě dalších orchestrů, založil vlastní rytmickou skupinu, až nakonec v letech 1948-50 zakotvil v orchestru Gustava Broma. Ačkoli v těchto orchestrech hrál na trubku, doplnil si svá houslová studia na brněnské Konzervatoři, kde absolvoval v roce 1950. Poté nastoupil jako koncertní mistr v orchestru zpěvohry. Začal se výrazněji věnovat kompozici – a v roce 1952 měla velmi úspěšnou premiéru jeho zpěvohra Zbojník Ondráš, kterou napsal ve spolupráci s libretistou Milošem Slavíkem. Inscenace díla inspirovaného do značné míry folklorními zdroji, kterou i sám dirigoval, se setkala ve své době s mimořádným ohlasem. V roce 1953 vyměnil definitivně houslový pult za pult dirigentský. V následujících letech nastudoval a dirigoval řadu premiér. Byl pravidelným dirigentem děl z odkazu Osvobozeného divadla (Rub a Líc, Těžká Barbora), tzv. lidových zpěvoher (Paní Marjánka), novinek (Vdova z Valencie s hudbou Bohuslava Sedláčka) dirigoval i řadu klasických operet (Žebravý student, Velkovévodkyně z Gerolsteinu) i několik celovečerních baletů, které tehdy baletní soubor zpěvohry uvedl. Jeden balet sám pro soubor napsal. Jednalo se o baletní zpracování Verneovy Cesty kolem světa za osmdesát dní.

Ve spolupráci s Milošem Slavíkem napsal ještě další dvě zpěvohry – Mikuláše Dačického z Heslova a Barona Všudybyla.  Na libreto K. M. Wallóa podle námětu hry Miroslava Stehlíka napsal hudební komedii Hej, pane kapelníku!.

Vlastní doménou Miloše Machka byla ovšem hudba. Proto využil nabídky, jíž se mu dostalo v roce 1963 a nastoupil jako šéf tehdejšího Estrádního orchestru brněnského rozhlasu (později orchestr Studio Brno). Činnosti v tomto orchestru, koncertům, aranžování, komponování a dalším hudebním aktivitám se věnoval po celý zbytek své umělecké kariéry. Zemřel 12. prosince 1999.
M. Weimann