Počátky českého divadla v Brně a NdB do r. 1945

Ačkoli panoval obecný názor, že „jest Brno osudem k tomu zrovna ustanoveno, aby mělo po Praze druhé české divadlo“, byly podmínky pro jeho zřízení komplikovanější než v jiných městech.

Brno bylo v poslední třetině 19. století město stále převážně německé a brněnská radnice podporovala zejména městské – německy hrající – divadlo a stavbu jeho reprezentativní budovy. České divadlo muselo nejen od rakousko-uherských úřadů získat povolení k provozování her, ale také svépomocí řešit provozní a ekonomické podmínky vlastní existence.

Do počátku 80. let 19. století zajišťovali česká představení v Brně pouze ochotníci a kočovné divadelní společnosti, které zprvu hrály v sálech hostinců – u Mondscheinů v Malé Pekařské (Kopečné) ulici, U mexikánského císaře, U modré štiky, v zájezdním hostinci U bílého beránka na Cejlu a dalších. Řádným působištěm česky hrajících divadelních společností se v Brně posléze stal Besední dům, vystavěný podle návrhu architekta Theofila Hansena v letech 1871-73 a spravovaný Akciovou společností Besedního domu: první samostatná česká divadelní sezona byla zahájena 1. října 1874 společností Elišky Zöllnerové. Podmínky českého divadla v Brně však byly stále provizorní a bez trvalé divadelní koncese.

Divadlo na Veveří 1934   Divadlo na Veveří 1934

Zlom v českém brněnském divadelním podnikání znamenal vznik Družstva českého Národního divadla v Brně na počátku roku 1881, jehož cílem bylo „starati se o pořádání důstojných her divadelních a opatřiti fond ku zřízení českého Divadla národního v Brně" (§1 stanov Družstva). V září 1881 získalo Družstvo povolení k provozování her ve velké dvoraně Besedního domu – po požáru Okružního divadla ve Vídni však byly v celém Rakousku-Uhersku zpřísněny předpisy pro bezpečnost divadelního provozu a představení v Besedním domě byla pro nevyhovující stav objektu zakázána. V roce 1883 proto Družstvo zakoupilo restauraci U Marovských s tančírnou Orfeum na rohu někdejšího Radvitova náměstí a Veveří ulice a vlastním nákladem ji adaptovalo pro divadelní účely. Divadlo na Veveří ulici, později důvěrně nazývané Staré, bylo slavnostně otevřeno 6. prosince 1884 představením Magelony Josefa Jiřího Kolára v titulní roli s Otylií Sklenářovou-Malou za účasti významných zástupců českých uměleckých a politických kruhů, pozvání přijal i František Rieger.

Cedule k zahajovacímu představení v divadle na Veveří  Magelona - divadelní cedule 

Prvním ředitelem Národního divadla v Brně se stal Jan Pištěk. „Dnešním dnem odevzdali jsme artistické řiditelství v divadle Družstva českého Národního divadla v ruce pana Jana Pištěka, divadelního ředitele z Prahy, kterýž dnešního dne hry divadelní v domě našem na Radvitově náměstí otevře“, píše se v dopisu ze dne 6. prosince 1884, podepsaném Janem Pištěkem a zástupci Družstva, adresovaném „slavnému c.k. policejnímu řiditelství“. Pištěkova společnost působila v divadle na Veveří jednu sezonu, pro léta 1885-86 a 1886-91 převzali umělecké vedení divadla František Pokorný a Pavel Švanda ze Semčic starší. Někteří z členů původního ansámblu zůstali i po odchodu ředitele v Brně a stali se členy dalších společností, do Pištěkova souboru se pak vrátili v roce 1893, kdy se Pištěk (po dalších ředitelích Ladislavu Chmelenském a Václavu Hübnerovi v sezoně 1891-92 a Vendelínu Budilovi 1892-93) jako ředitel do Brna vrátil. V sezoně 1896-97 svěřilo Družstvo umělecké vedení divadla Pavlu Švandovi ze Semčic mladšímu, 1897-98 znovu Janu Pištěkovi a od podzimu 1898 Františku Lacinovi, který (s přetržkami v letech 1903-04, 1905-09 a 1913-15, kdy divadlo postupně řídili Alois Staněk-Doubravský, Antoš J. Frýda-Friedl a Antonín Fencl) vedl až do roku 1917.

První ředitel divadla Jan Pištěk  První ředitel divadla Jan Pištěk

Existence Družstva a samostatného českého divadla byla po mnoho let spojena se snahami o vybudování původní, stálé, samostatné a reprezentativní budovy. Finanční situace Družstva, které stávající budovu divadla na Veveří sezonně pronajímalo hereckým společnostem a samo se staralo o její udržování, však byla špatná a nezlepšila se ani po roce 1891, když se Družstvo rozhodlo vést divadlo ve vlastní režii a když byla ustavena Společnost Národního divadla v Brně. Prostředky na stavbu nové divadelní budovy byly shromažďovány formou sbírek, prostřednictvím bazarů i věcných loterií, v roce 1904 vydala Národní banka kolek ve prospěch stavby Národního divadla v Brně a v roce 1905 byl založen Stavební fond Družstva.

Družstvo dalo podnět k několika architektonickým anketám (první dvě již v roce 1903) a v letech 1910 a 1913 se uskutečnily soutěže o architektonický návrh nového brněnského divadla. První světová válka stavbu znemožnila a zastavila i přípravné práce, sbírky na doplnění Stavebního fondu pokračovaly až v roce 1918. Po vzniku samostatného Československa přidělilo město Brno českému divadlu budovu dosavadního německého divadla Na hradbách. Vedle nepřetržitého provozu na Veveří tak české Národní divadlo zajišťovalo 5 hracích dnů Na hradbách a 2 dny v Redutě.

Divadlo Na hradbách (1900)  Divadlo Na hradbách (1900)

Ekonomické těžkosti Družstva vyústily počátkem 20. let 20. století v jednání o provizorní pozemštění divadla: 1. července 1922 převzalo povinnosti spojené s provozováním divadla dočasně Kuratorium, složené ze zástupců státu, země, města Brna a Družstva. 1. ledna 1931 pak přešlo provozování divadla do rukou země Moravskoslezské a jeho název byl změněn na Zemské divadlo v Brně.

Snahy o vybudování nového divadla nabyly znovu konkrétních rozměrů ve druhé polovině 30. let. V roce 1936 Družstvo vypsalo veřejnou architektonickou soutěž, jejíž účastníci měli vedle samotné divadelní budovy řešit také prostor Žerotínova náměstí, okupace a 2. světová válka však stavbu opět znemožnily. V roce 1939 v okupovaném Československu bylo české divadlo vykázáno z budovy Na hradbách a divadlo na Veveří, od svých počátků považované za provizorní, se opět stalo jeho základnou. K dalším působištím pak patřil sokolský Stadion, Besední dům a sál Typosu, v Redutě a Na hradbách bylo později českému divadlu vyčleněno jen několik hracích dnů v měsíci. 12. listopadu 1941 bylo příkazem gestapa Zemské divadlo násilně uzavřeno a v roce 1942 rozpuštěno Družstvo českého Národního divadla v Brně.

15. března 1943 v rámci akce Národní odborové ústředny zaměstnanecké Radost a práce dostalo české divadlo povolení k další činnosti. Zemské divadlo však otevřeno nebylo, řada jeho zaměstnanců se uchýlila do nově ustaveného Českého lidového divadla ředitele Antonína Fencla. Nařízením ze dne 30. srpna 1944 byla i tomuto divadlu zastavena činnost a jeho zaměstnanci převedeni na nucené práce.   
(JiN)