RENČ Václav

(1911 – 1973)

PhDr. Václav Renč byl český básník, dramatik, divadelní režisér, dramaturg a překladatel, představitel spirituálního proudu české literatury.

Narodil se 18. listopadu 1911 v Nasavrkách. Pocházel z rodiny zedníka, která 1917 přesídlila do Prahy. Zde roku 1930 maturoval a následně absolvoval obory filozofie a jazykověda na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde rovněž roku 1936 obhajobou disertační práce Bergsonovo pojetí intelektu a životního vývoje získal titul PhDr.. V letech 1933–36 byl propagačním redaktorem Svazu knihkupců a nakladatelů ČSR a redakčním tajemníkem časopisu Rozhledy po literatuře a umění. Od 1937 pracoval jako redaktor pražského nakladatelství Novina, v období 1938–41 zde redigoval literární měsíční zpravodaj Cesta za knihou. V letech 1942–45 byl spisovatelem z povolání. Roku 1945 byl pro svoji publicistickou činnost v době okupace distancován očistnou komisí Syndikátu českých spisovatelů na dva roky, po dalším šetření byl ze Syndikátu vyloučen. Po válce působil v sezoně 1945/46 jako dramaturg Městského divadla v Olomouci a poté jako lektor a režisér Národního divadla v Brně až do doby, kdy v roce 1948 dostal od akčního výboru ND výpověď a musel divadlo opustit. Od roku 1949 byl z politických důvodů nucen živit se pouze příležitostnými pracemi, v květnu 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s tzv. Zelenou internacionálou v dubnu 1952 odsouzen na 25 let vězení. Z vězení byl propuštěn v roce 1962, rehabilitován v plném rozsahu až 1990. Po propuštění pracoval jako dramaturg operety Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. Od roku 1967, kdy se přestěhoval natrvalo do Brna, se věnoval literatuře a překládání.  Zemřel 30. dubna 1973 v Brně. Při jeho pohřbu nad hrobem promluvil i básníkův přítel z vězení, litoměřický kněz Josef Helikar.

Roku 1998 mu byl In memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Dílo:

Jitření, 1933

Studánky, 1935

Sedmihradská zem, 1937

Vinný lis, 1938

Trojzpěvy, 1940

Marnotratný syn, 1942

Císařův mim, 1944

Perníková chaloupka, 1944

Barbora Celská, 1944 drama

Černý milenec, 1947 drama

Tom Sawyer od řeky Mississippi, 1964, jedná se o divadelní hru pro děti na motivy románu Marka Twaina

Královské vraždění: Polonius, tragická komedie o pěti dějstvích, 1967

Hoře z návratu: Dramatická báseň o dvou dílech, 1969

Popelka Nazaretská, 1969

Setkání s Minotaurem, 1969 jedná se o lyrické básně z let 1963–1967

Skřivaní věž, 1970 obsahuje i básně z vězení

Pražská legenda, 1974

Sluncem oděná, 1979

České žalmy, 1989

Kůzlátka a hloupý vlk, 1992 pohádky

Loretánské světlo, 1992

Podoben větru, 1994 výbor poezie

S anděly si nelze připíjet, 2000 II. svazek Vybraných spisů

Vrstvení achátu, 2000 I. svazek Vybraných spisů

 

Petr KlariN Klár