Nastudováno ve francouzském originále s českými a anglickými titulky. Délka představení 3h 45min, přestávka po 2. a 4. dějství.
Premiéra 16. prosince 2017, Brno Výstaviště v pavilonu P (Informace o dostupnosti a komfortu v pavilonu P naleznete zde.)
Vztah i Bůh existují pro toho, kdo v ně věří!
Faustův život se chýlí ke konci a starý vědec je pronásledován pocitem, že promarnil svůj život. Záhadný Mefistofeles slibuje, že mu navrátí mládí a splní každé přání za "nepatrnou" cenu – Faustovu duši…Nejslavnější opera francouzského skladatele Charlese Gounoda čerpá námět z neméně slavného díla – dvoudílné hry Johanna Wolfganga von Goetha založené na německé pověsti o muži, který vyměnil svou duši s ďáblem za vědění a moc. Libretisté opery Barbier a Carré nezpracovali Goetha v celé jeho šíři, ale vybrali část o Faustově setkání s nevinnou dívkou Markétou a tragických následcích jejich romantického vzplanutí. Hlavní hrdinkou se tak stává právě Markétka, jež také na rozdíl od Fausta dojde spasení a unikne moci ďábla. Faust byl Gounodův první velký úspěch a založil jeho mezinárodní slávu. A není divu, skladatel dobře věděl, jak vystavět na jevišti působivé divadlo a co hudební číslo, to jeden z hitů opery 19. století – Markétina píseň o králi z Thule, šperková árie, Mefistova árie o zlatě, Valentinovou loučení s Markétou nebo velké sborové scény.
Obsah opery
Dobro i zlo, zlo i dobro, obojího je na světě rovným dílem. Je v nás, je součástí naší mysli a je jen na našem rozhodnutí, které z nich nabude vrchu...
1. dějství
Faust zasvětil život vědě a odřekl se pro ni všeho. Teď si však uvědomuje, co ztratil. Zbývá již jen smrt, ale i tady mu strach zastaví ruku. Ozve se zpěv dívek, mládí a láska se zjevují před jeho očima. Krátký okamžik štěstí mizí a ve Faustově mysli plné hořkosti a prázdnoty povstane ten druhý Faust - Mefistofeles. Co se zdálo nemožné dosáhnout, je náhle na dotek ruky, co na tom, že cenou je ztráta vlastní duše - mládí, obraz krásné dívky. "Chci ji znovu vidět." "Tak pojď."
2. dějství
Obyvatelé městečka se schází na slavnost. "Ať žije víno," volají. "Ať žije válka," odpovídají vojáci chystající se do boje. Mezi nimi je i Valentin, který doma musí zanechat samotnou sestru Markétu. Siebel, který k ní hoří první mladickou láskou, slibuje, že se o ni postará. Do opilé společnosti se vmísí Mefisto se svou písní o zlatě. Vidina bohatství na chvíli změní přítomnou společnost v krvelačnou smečku. Než se všichni vzpamatují Mefisto rozehraje další hru - Wagnerovi věští, že bude zabit při prvním útoku, Sieblovi, že zvadne každá květina, které se dotkne. "Už žádné kytice pro Markétu." Prudká Valentinova reakce vyvolá jen Mefistovu další věštbu "Zabije vás někdo, koho znám." Valentin se chopí zbraně, ta mu však k jeho hrůze padá z ruky. Vzpamatuje se však a společně s ostatními přinutí Mefista k odchodu.
Slavnost začíná a Siebel vyhlíží Markétu. Postarší a osamocená Marta vyhlíží jakéhokoliv muže k mání. Když to nevyjde se Sieblem, zkusí Fausta a nakonec Mefista. Přichází Markéta, ví že by se to Valentinovi nelíbilo, ale touží si také jednou zatančit. Faust jí nabízí rámě, ale Markéta nesmělé prchá. Valčík ovládne všechny přítomné a až pokyn k odchodu vojáků ukončí slavnost.
3. dějství
Siebel přichází k Markétinu obydlí. Chce jí zde nechat zamilované psaníčko, ale nenachází vhodná slova. Pak dostane lepší nápad - kytice přece řekne vše. Nadšeně se vrhá do zahrady, ale každá květina v jeho ruce vadne. Co teď? V Markétině pokoji je přece svěcená voda, co kdyby si v ní smočil ruce. Vida, funguje to a čerstvě uvitou kytici zanechává na prahu domu. Ke květinám však Mefisto přidá šperkovnici, jen ať si Markéta vybere sama.
Markéta se váhavě vrací domů, v mysli má neznámého muže ze slavnosti. U dveří najde kytici i skříňku. Neodolá a otevře ji - šperky jsou tak lákavé a ona by se aspoň jednou chtěla cítit krásná. Přiběhne Marta chtivá nových drbů a najde Markétu ozdobenou šperky. Objeví se také Mefisto s Faustem a Mefistovi nezbývá než se ujmout chtivé Marty, aby Faust mohl zůstat sám s Markétou. Ta mu vypráví o svém životě - matka jim zemřela, pak i malá sestřička, bratr je voják. Faust jí vyznává lásku, Markéta mu ale zprvu nevěří. Nakonec podlehne rodícímu se citu - okamžik štěstí, jenž se zdá trvat navždy. Markétina nejistota znovu převládne a prosí Fausta, aby odešel. Může přijít zítra. Faust chce poslechnout, ale Mefisto jej zadrží. Markéta otvírá okno a noci zní její vyznání lásky. Mefisto tiše otevírá Faustovi dveře.
4. dějství
Markétino štěstí netrvalo dlouho. Faust odešel a jí z jejich krátkého svazku zůstalo nemanželské dítě. Má strach a marně vyhlíží Faustův návrat. Přichází Siebel, který jediný Markétu nezavrhnul. Stále ji miluje, i když pochopil, že Markétina láska přese vše patří Faustovi. Markéta mu svěřuje dítě a odchází do kostela, svého jediného útočiště.
Vojáci se vrací z tažení a s nimi i Valentin. Siebel prosí za odpuštění pro Markétu, ale marně. Venku zazní Mefistova posměšná serenáda. Faust se vrátil, váhá však vkročit dovnitř. Vstříc jim vyjde Valentin. Tuší, že jsou příčinou jeho hanby a chce se bít. Faust se zdráhá bránit, ale Mefisto Valentina chladnokrevně zabije. Přibíhají lidé z městečka a s nimi i Markéta. Ke své hrůze od umírajícího Valentina slyší jen slova prokletí.
5. dějství
Markéta s dítětem hledá útočiště v kostele, ale ani tady nenachází úlevu. Ze všech stran se jen ozývají hlasy slibující jí věčné zatracení. Téměř šílená zabíjí své dítě.
Marně se Faustovo svědomí snaží odehnat Mefista odkud přišel. Ten jej vleče do prostřed divokého obřadu s kurtizánami, když Faust náhle vidí obraz Markéty. "Chci jít za ní."
Markéta čeká ve vězení na smrt. Faust přichází a chce ji odvést, ona však nevnímá jeho slova, stále se vrací k jejich prvnímu setkání. Má zpět svou lásku a nic víc není třeba. Mefisto naléhá, je čas jít. Faust se snaží Markétu odvést, ta však před ním v hrůze couvá. Ve chvíli kdy odmítá záchranu, najde v sobě sílu přijmout svoji vinu, trest i odpuštění. Pro ni nastala chvíle vykoupení, Faust však zůstává sám se sebou...
