Premiérové uvedení této komorní opery v prosinci 2013 se setkalo s vřelou reakcí publika i s kladným přijetím kritiků. Ponava je v pořadí čtvrtou celovečerní operou Ensemblu Opera Diversa a vůbec první, která vznikla ve spolupráci s Národním divadlem Brno přímo pro prostor Divadla Reduta. Nová opera z „diversní“ dílny tentokrát otevírá vážnější témata, jako je například zamlčovaná minulost nebo kolektivní vina. V Ponavě se nicméně neobjevují žádné konkrétní události, jako jsou likvidace různých etnických menšin nebo poválečný odsun německého obyvatelstva. Ponava je příběhem mýtickým, mnohovrstevnatým podobenstvím, v němž vystupují symbolické postavy. Hraje se o mechanismech moci a manipulaci, ale také v osobní rovině – o rozhraní mezi vědomím a nevědomím, rozumem a šílenstvím, světlem a tmou, povrchem a hlubinou.
Název Ponava odkazuje k Brnu a říčce Ponávce tekoucí jeho podzemím, k jedné z mnoha zmizelých řek – těch, které protékají městem a překážejí. Takové jsou v Londýně, v Paříži, v Miláně, v Moskvě, v Praze nebo v Torontu. Libretistu Pavla Drábka inspirovalo podle jeho slov především uvědomění, jak si vytváříme, přizpůsobujeme a ochočujeme historii. Svou roli ale sehrála i jeho celoživotní fascinace řekami.
Zajímavostí také je, že inscenace vznikla poprvé přímo pro divadelní sál Reduty a režisér Tomáš Studený se scénografkou Sylvou Markovou toho plně využili. Scénografie staví na světle a projekci do mlhy, čímž se daří vytvářet sugestivní prostor pro pohybový a emotivní projev zpívajících herců. Hra se dotýká mnoha nepohodlných věcí a otázek ukrytých v podzemí, a stejně tak i v nás samotných. Po prvních uvedeních opery přikročil skladatel Ondřej Kyas ke změnám především v instrumentaci, která ve své nové podobě zazní v podání klavíru, baskytary, violoncella, flétny a tria saxofonů pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové. V hlavních rolích vystoupí Lucie Kašpárková, Aleš Janiga a David Vonšík.
PONAVA (ZMIZELÉ ŘEKY)
5. 2. 2015 Divadlo Reduta, Brno v 19h
7. 2. 2015 Divadlo Komedie, Praha v 19h
hudba: Ondřej Kyas
libreto: Pavel Drábek
dirigentka: Gabriela Tardonová
scénografie: Sylva Marková
režie: Tomáš Studený
Výňatek z recenze:
„… Tvůrci zřejmě chtěli abstraktními obrazy vytěsnit všechno nepodstatné – tedy jen pocitově vyjádřit dávné ponorné řeky, nad nimiž se lidská civilizace hemží jako mravenci v mraveništi, možná diváky podprahově přivést k zamyšlení o marno-stech našich životů, pootevřít průhled do mystických tajemných sil… … je samozřejmě namístě pochybovat, zda je něco takového vůbec na jevišti možné, na druhé straně je takový cíl operní inscenace sympatický a vizionářský…“ (Josef Herman, Divadelní Noviny, 23. 1. 2014)
Více zde.