Papageno hraje na kouzelnou flétnu

Kam se ale poděla Papagena…?

Eberhard Streul (1941)

Výpis představení

hudební nastudování: Ondrej Olos
režie: Tomáš Pilař
scéna: Lucie Halgašová
kostýmy: Lucie Halgašová
dramaturgie: Patricie Částková
asistent režie: Barbora Hamalová
autor: Eberhard Streul

Osoby a obsazení

Papageno Petr Císař, David Nykl, Roman Hoza, Igor Loškár
Papagena / První dáma Andrea Široká, Martina Králíková, Michaela Jančaříková j. h.
Princ Tamino Václav Cikánek, Peter Račko j. h.
Pamina Tereza Merklová Kyzlinková, Andrea Široká, Lenka Cafourková Ďuricová
Monostatos Zoltán Korda, Petr Levíček

Klavír         Ondrej Olos, Daša Briškárová

Celesta      Galina Aleskevich, Milada Březinová

Flétna        Michal Vojáček

Premiéra 25. listopadu 2011 v Divadle Reduta

Dětské projekty jsou velmi důležitou součástí repertoáru Janáčkovy opery. Po řadě úspěšných workshopů pro děti a mládež připravil soubor opery představení přímo určené dětem ve věku 4–9 let. Ve snaze zpřístupnit operní žánr dětskému publiku v posledních padesáti letech vznikla řada adaptací velkým oper na komornější díla se skromnějším časovým rozsahem. Je pochopitelné, že tvůrci těchto úprav si vybrali i Kouzelnou flétnu, která je ve své podstatě pohádkou, navíc naplněnou půvabnou Mozartovou hudbou. Jedna z těchto dětských verzí vznikla pod názvem Papageno hraje na­ kouzelnou flétnu pro divadlo v Mannheimu v roce 1980. Jejím autorem je současný německý skladatel, režisér a dramaturg Eberhard Streul. Děti budou mít možnost nahlédnout v doprovodu veselého ptáčníka Papagena do Mozartovy Kouzelné flétny. Výpravná pohádka plná kouzel, peří a dobrodružství o královně, jejíž jedinou dceru unesl zlý černokněžník, a proto pověří prince Tamina, aby princeznu Paminu s pomocí ptáčníka Papagena vysvobodil. Na dobrodružnou pouť po kouzelném lese se vydají také děti, které podstoupí s pohádkovými kamarády řadu zkoušek… Inscenace byla uvedena v české premiéře.

Rozhovor o inscenaci s dramaturgyní a režisérem pro Český rozhlas 3 Vltava

Video upoutávka

:::::::

Pár otázek režisérovi, Tomáši Pilařovi           

            Můžete nám prozradit něco o sobě? 

            To jediné důležité je, že mě k smrti baví dělat operu. V Praze jsem vystudoval paralelně gymnázium a skladbu a během studia jsem se prakticky neustále podílel na nějakém studentském představení. V devatenácti jsem se přestěhoval do Brna, kde jsem během studia vytvořil asi deset samostatných režií, začal se naplno zabývat scénografií a v tom pokračuji dodnes.

            Je toto vaše první spolupráce se souborem Janáčkovy opery?

S Janáčkovou operou mám tu čest spolupracovat již čtvrtou sezonu. Nejprve jako asistent režie, přičemž se hrdě hlásím k asistenci Pamele Howard, a následně jako výtvarník a režisér akcí off-programu, jako byly dva poslední průvody masek, Vánoce v opeře nebo workshopy pro děti. Připadám si zde téměř jako doma, zejména díky skvělým přátelům a inspirativním osobnostem v operním souboru a hlavně pozitivní atmosféře, která zde při tvorbě panuje.

            Projekt, který připravujete je určen především dětským divákům. Jak k němu přistupujete a nakolik se pro vás stal inspirací svět dětí?

            Práce pro děti je pro mě velkou odměnou a zároveň výzvou. Ještě za pražských let jsem byl lektorem dětských hudebních workshopů, takže je mi práce s dětmi blízká a velice milá. Jako milovník trnkovské estetiky, pohádek Oscara Wildea a Hanse Christiana Andersena mám tendenci k určité sentimentalitě, ale zároveň mě fascinuje hravost a optimistická jiskřivost pohádek Boženy Němcové a Františka Hrubína, takže si nenechám ujít příležitost k práci s klasickým pohádkovým pojet& iacute;m dětského světa. Na jednu stranu je pro mě důležité udržet čistou poezii pohádkové atmosféry, ale současně chci do děje zapojit děti a vytvořit pestrou podívanou se spoustou akce.

:::::

Napsali o nás:

Papageno si hraje na operu

Kouzelná flétna bez lidového filosofování se proměnila ve veselou pohádku pro malé děti, ale ani dospělí se v žádném případě nenudí. Tak nějak by mělo vypadat představení, které vzbudí zájem o operu bez násilného poučování a hloupých, povrchních aktualizací.

Z původního, téměř tříhodinového díla zbyl příběh na necelou hodinu, jehož hlavním hrdinou je ptáčník Papageno. Ten nás provází celým dějem, seznamuje s dalšími postavami, provází také Tamina na cestě za Paminou a sám přitom mimochodem najde svoji Papagenu. Zmizely vznešené symboly dobra a zla, tedy velekněz Sarastro a Královna noci, nahradili je lidovější První dáma a Monostatos.

Jednoduchá scéna vytvořená ze suchých větví vytvářela věrohodnou iluzi lesa, Papagenova domova. Papageno stylizovaný do tuláka s prázdným hnízdem na čepici nebyl jedinou jemnou paralelou s inscenací Kouzelné flétny z roku 2003 v Covent Garden (režie David McVicar). Připomněl ji i jeho závěrečný duet s Papagenou – sice v hnízdě místo v posteli, ale na ránu polštářem došlo také – nebo Monostatova reakce na zvuk zvonkohry. Kostýmy v pestrých barvách a výrazných stylizacích (Pamina jako lesní jahoda) jsou dětsky vstřícné, ale nekloužou ke kýči. Lucie Halgašová vytvořila solidní základ pro bezprostředně veselou režii, snad jen Ondreje Olose u klavíru by bylo záhodno lépe obléci, když už je také na scéně a neumí to sám.

Tomáš Pilař inscenoval pohádkový příběh s lehkostí odpovídající použité hudbě. Představení si s dětmi povídalo – obrazně neustále a místy i doslova. S nedospělým publikem se tu počítá jako s elementem, který je potřeba zapojit do hry a ne ho nechat jen trpně přihlížet. Musím říci, že jsem opravdu rád, že se u mě Tomáš Pilař touto režií konečně chytil, a jsem přesvědčený, že by si něco z její přímosti, chytré nekomplikovanosti a ochoty jít přímo k jádru věci měl odnést i do svých prací pro dospělé. Je také společně s Patricií Částkovou autorem překladu a dramaturgické úpravy (tady vyvstává otázka, proč se vůbec vycházelo z kompilátu Eberharda Streula a ne z Kouzelné flétny samotné). Vtipy byly většinou povedené, a když už ne vysloveně povedené, aspoň neurážely dobrý vkus, nemnohá prozódická zaškobrtnutí byla ve zcela odpustitelné míře – oba autoři odvedli výbornou práci.

Hudební doprovod obstarával spolehlivý Ondrej Olos u klavíru, doplňovala ho pouze celesta a samozřejmě flétna. Dětské verzi absence orchestru nijak neublížila a navíc bylo možno díky ní roztáhnout jeviště směrem k divákům. Zvětšil se tím nejen prostor pro hereckou akci, ale i pro komunikaci s publikem. Ta byla ověřená už během zkoušek a děti reagovaly opravdu velmi vstřícně a živě. Pěvci si své role viditelně užívali, přes klavír se nemuseli nijak dřít, výborně hráli a zdálo se, že se baví stejně dobře jako diváci, aniž zapomínají na to, co mají dělat.

Papageno hraje na kouzelnou flétnu, tedy Kouzelná flétna v dětské úpravě Eberharda Streula, Tomáše Pilaře a Patricie Částkové se opravdu vydařila. Ať už svoje děti chcete nebo nechcete naučit chodit do opery, vyražte si s nimi za veselým zážitkem. Něco takového v televizi těžko uvidíte.

http://zapisnik.borisklepal.cz/papageno-si-hraje-na-operu/

Papageno v Brně hraje na výbornou

Brno - Opera není  žánr určený  obstarožnímu publiku, ale své posluchače a potažmo ctitele si může hledat už v řadách předškolních dětí.  A  už malým capartům od pěti let je určený poslední projekt brněnského Národního divadla, který uvádí v divadle Reduta. Právě zde zažila českou premiéru pohádka Papageno hraje na kouzelnou flétnu podle slavné Mozartovy opery Kouzelná flétna. Inscenace je určená nejmenším divákům a rodinám i s malými dětmi, ale paradoxně slouží i k výchově a prezentaci mladých pěveckých talentů. Všichni mladí účinkující jsou nedávní absolventi Janáčkovy akademie múzických umění.

Papageno hraje na kouzelnou flétnu

Inscenátoři v čele s režisérem Tomášem Pilařem připravili čtyřicetiminutovou hudební pohádku, která malým divákům až didakticky ukazuje boj dobra a zla, ale dvojí podobu lásky mezi princeznou a princem i ptáčníkem Papagenem a jeho svéráznou Papagenou.  Zároveň je však tato svérázně okleštěná Mozartova opera také nenásilnou poutí hudebním bohatstvím a krásou originálu. A to i přesto, že na jevišti nezní orchestr, ale toliko tři hudební nástroje: klavír, celesta a flétna.

Autorem svérázně vykrácené opery je současný německý skladatel, režisér a dramaturg Eberhard Streul (1941). Jeho dílko Papageno hraje  na kouzelnou flétnu bylo poprvé uvedeno v roce 1981 na jeho domovské mannheimské scéně. Následně ho proslavilo po celém světě.

Brněnští inscenátoři vyšli právě z domácích pohádkových tradic a režisér Pilař se snaží po celou dobu produkce vlastně jemně a nenásilně rýsovat ústřední pohádkový příběh.  Dělá to nápaditě a bez zbytečných scénických schválností. Výsledkem je srozumitelná, ale také velmi hravá inscenace, která dětem nemotá hlavu operní pompou, ale baví je a zároveň ukazuje přirozenou krásu operního zpěvu, který doprovází jenom obyčejný klimpr.

Bude správné prozradit, že na rozdíl od názvu Papageno samozřejmě na kouzelnou flétnu nehraje. Ta patří princovi a je skutečně kouzelná. Zamilovaný pár třeba zcela lehce, ale divadelně působivě vysvobodí ze šlehajících plamenů nebo provede rozbouřenou vodou.

Režisér Pilař se totiž malým divákům snaží ukázat magii a kouzla scénických efektů. Vynalézavě pracuje se světlem nebo třeba s pohybem kulis. A tak se potom, jako při premiéře, nesou z publika udivené dětské hlásky vzdychající: To je klásné! A skutečně je. Výtvarnice scény a kostýmů Lucie Halgašová obehnala malé jeviště Reduty prostě proutěným plotem. A hrdiny kostymérka oděla do hravých jednoduchých kostýmů. Třeba princezna Pamina je tady doslova oděná jako velké růžička a její kabelu tvoří růžové poupě. Jednoduché, vtipné a přitom krásné jsou oblečky Papagena s vrabčím hnízdem ve vlasech a jeho Papageny, která má na zrzavé paruce krásnou korunku z ptačích vajíček.

Režie využívá kouzlení divadla, jindy se snaží interaktivně do děje zatáhnout i děti. Nutno konstatovat, že se tady prťatům nijak nepodlézá a že v tomto proutěném království po celou dobu panuje krásná hudba a dobrá nálada. I když se tady třeba bojuje se živým drakem!

Pochválit je třeba i všechny interprety, kteří na jeviště nenesou operní strojenost a škrobenost. V hlavních rolích září jako Papageno David Nykl, výtečnou schopnost komické zkratky prokázala Andrea Priechodská ve dvojroli Papageny a Dámy. Půvab a také hravý nadhled sálá z Paminy Terezy Merklové Kyzlinkové. Tady si prostě neužijí jenom špunti, ale také jejich doprovod. Myslím, že ani není třeba lepší doporučení pro všechny věkové skupiny.

Luboš Mareček, http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/kultura/154964-papageno-v-brne-hraje-na-vybornou/ 

Kdy hrajeme

Pátek 26. 12. 10.0010.45
Opera
Eberhard Streul Vstupenky
Kam se ale poděla Papagena…?
Reduta
Čtvrtek 5. 03. 10.0010.45
Opera
Eberhard Streul Vstupenky
Kam se ale poděla Papagena…?
Reduta
Pátek 6. 03. 10.0010.45
Opera
Eberhard Streul Vstupenky
Kam se ale poděla Papagena…?
Reduta
Čtvrtek 23. 04. 10.0010.45
Opera
Eberhard Streul Vstupenky
Kam se ale poděla Papagena…?
Reduta
Pátek 24. 04. 10.0010.45
Opera
Eberhard Streul Vstupenky
Kam se ale poděla Papagena…?
Reduta