Popelka
Gioachino Rossini (1792 - 1868)
libreto:
Jacopo Ferretti
autor:
Gioachino Rossini
hudební nastudování:
Jakub Klecker
dirigent:
Jakub Klecker, Ondrej Olos
režie:
Rocc
scéna:
Rocc
kostýmy:
Vendula Johnová, Rocc
videoprojekce:
Tomáš Hrůza
sbormistr:
Pavel Koňárek
pohybová spolupráce:
Štefan Capko
asistent dirigenta:
Ondrej Olos
asistent režie:
Barbora Hamalová, Mojmír Starý
Osoby a obsazení
| Don Ramiro | Tomáš Kořínek, Otokar Klein, Ondrej Šaling |
| Dandini | Jakub Tolaš, Roman Janál |
| Don Magnifico | Jevhen Šokalo, Jiří Sulženko |
| Clorinda | Andrea Široká, Daniela Straková-Šedrlová |
| Tisbe | Jana Wallingerová, Václava Krejčí |
| Angelina (Popelka) | Terezia Kružliaková, Michaela Kapustová |
| Alidoro | Jan Šťáva, David Nykl |
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NDB
Premiéra 21. května 2010, Mahenovo divadlo
Pohádky nás provází životem od nejútlejšího dětství a není proto divu, že se mnohokrát staly inspirací k výjimečným uměleckým dílům. Mezi takové rozhodně patří i opera Gioachina Rossiniho Popelka.
Jako většina Rossiniho oper i Popelka vznikla ve velmi krátkém čase, neboť když v prosince 1816 odjížděl skladatel z Neapole do Říma, kde mělo být nové dílo koncem ledna příštího roku uvedeno, měl v kapse jen podepsanou smlouvu a ani jedinou notu vymyšlenou. Původně měl impresário římského Teatro della Valle pro Rossiniho připravené libreto Ninetta alla corte – Ninetta u dvora, cenzuře se však vybraná francouzská fraška jevila „příliš sprostá a nevázaná“. Ninetta byla tedy narychlo nahrazena libretem Giacoma Ferrettiho, jehož předlohou byla jedna z pohádek Charlese Perraulta nazvaná Cendrillon, ou la petite pantoufle de verre – Popelka aneb skleněný střevíček. Operu, pro kterou byl nakonec vybrán název La Cenerentola – Popelka, Rossini dokončil teprve v den premiéry 25. ledna 1817 a jeden z nejkrásnějších duetů – výstup Dona Magnifica a Dandiniho – zkoušel se zpěváky poprvé až během představení. O jak pohotové a brilantní interprety se muselo jednat, svědčí skutečnost, že pěvecké party v Popelce patří k nejexponovanějším a technicky nejnáročnějším, jaké Rossini napsal. Stejně jako při premiéře Lazebníka sevillského první provedení Popelky zcela propadlo, další představení se však změnila v Rossiniho triumf. A není divu, neboť Popelka je dílo plné brilantní, svěží a jemným humorem prozářené hudby, jejíž umělecké kvality jsou zcela nezpochybnitelné.
Slovy režiséra Rocca: Každý touží po štěstí. Často toužíme příliš – aniž si uvědomujeme, že „to“ štěstí nás již mohlo potkat. Protože štěstí má nejrůznější podoby: a nejjednodušší je vždy nejkrásnější … Podoby, které lze velmi lehce přehlédnout – pokud se skutečně nepozastavíme a nepocítíme jejich podstatu. A tady začíná opravdová pohádka!
Partnerem inscenace je House of England Company s.r.o.



cz