Sezona 2015/2016

Leoš Janáček 
Její pastorkyňa

jeji-pastorkyna-banner-1870x510-opera.jpg

Nastudováno v českém originále s českými titulky
Libreto: Leoš Janáček podle dramatu Gabriely Preissové

Dirigent: Marko Ivanović
Režie: Martin Glaser
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Markéta Sládečková – Oslzlá
Soubor Janáčkovy opery NdB

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

Premiéra 2. října 2015 v Janáčkově divadle.

Bedřich Smetana 
Hubička

hubicka-banner-1870x510-opra.jpg

Nastudováno v českém originále s českými titulky
Libreto: Eliška Krásnohorská

Dirigent: Jakub Klecker
Režie: Linda Keprtová
Scéna: Eva Jiřikovská
Kostýmy: Marie Blažková
Soubor Janáčkovy opery NdB

Jde opravdu jen o hubičku

Smetanova Hubička patří po Prodané nevěstě k jeho nejhranějším operám. A není divu. Přestože Smetana byl již v době kompozice opery hluchý a prožíval tragické okamžiky svého života, vytvořil v Hubičce další poetický obraz českého venkova plný poutavých melodií.  Libreto o tvrdohlavé Vendulce a Lukášovi, jejichž lásku málem ukončila hádka o předmanželský polibek, napsala významná česká básnířka Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné povídky – humoresky Karolíny Světlé a prý se tento příběh skutečně stal v jedné vesničce v Podještědí.  Smetana zpočátku s kompozicí váhal a pochyboval o dramatických možnostech námětu, ale nakonec se nechal přesvědčit. Premiéra v pražském Prozatímním divadle roku 1876 slavila velký úspěch a opera se záhy rozletěla po celé zemi. A stále neztratila nic ze svého půvabu a pravdivosti. Vždyť jak často si dokážeme zkomplikovat život jen kvůli maličkostem. Nebo tu šlo o víc než jen o hubičku?…

Premiéra 4. prosince 2015 v Janáčkově divadle.

 

Thomas Adès  
Powder Her Face

powder-her-face-web2.jpg

Nastudováno v anglickém originále s českými titulky
Libreto: Philip Hensher

Dirigent: Marko Ivanović
Režie: Tomáš Studený
Scéna: Zuzana Přidalová
Kostýmy: Zuzana Přidalová
Soubor Janáčkovy opery NdB

Skandál v životě i na jevišti.

V pouhých dvaceti čtyřech letech napsal britský skladatel Thomas Adès na objednávku pro Cheltenham Music Festival svou první operu Powder Her Face. Dílo díky své oslnivě rozmanité a vyzrálé partituře, v níž můžeme najít vlivy od kabaretu a jazzu až po Weilla, Stravinského a Berga, odstartovalo skladatelovu mezinárodní kariéru a dodnes patří k jeho nejčastěji uváděným opusům. Opera v barvitých epizodách představuje fascinující vzestup a pád nechvalně proslulé krásky Margaret Campbell, vévodkyně z Argyllu, jejíž sexuální apetit a skandální rozvod byly v roce 1963 středem společenského dění ve Velké Británii. Přestože opera byla při premiéře přijata velmi kladně, stala se pověstnou také díky svému jednoznačnému vyjadřování a detailům z vévodkynina sexuálního života. Britské rádio Classic FM dokonce zvažovalo vhodnost vysílání opery, protože je v ní hudebně znázorněn orální sex. Dnes je Powder Her Face s více než 200 reprízami považováno za moderní klasiku.

Premiéra 29. ledna 2016 v divadle Reduta

Georges Bizet 
Carmen

CARMEN_prem.jpg

Nastudováno ve francouzském originále s českými titulky
Libreto: Henri Meilhac a Ludovic Halévy podle novely P. Meriméa

Dirigent: Ondrej Olos
Režie: Tomáš Pilař
Scéna: Aleš Valášek
Kostýmy:  Aleš Valášek
Soubor Janáčkovy opery NdB

Svoboda v lásce nebo smrt.

Pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem, lupičem a nakonec několikanásobným vrahem… tak ve vězení líčí svůj příběh don José, hlavní postava novely francouzského spisovatele Prospera Merimée. A právě tato útlá kniha se stala základem jedné z nejslavnějších oper a její autor, francouzský skladatel Georges Bizet, díky ní dosáhl světové proslulosti, přestože drtivá většina jeho díla dávno upadla v zapomnění. Bizeta Meriméův námět okamžitě zaujal: milo­val exotické motivy, a i když sám ve Španělsku nikdy nebyl, atmosféra dramatu ho strhla.  Přes bohatou melodickou invenci a skvělou hudební charakteristiku postav i prostředí byla premiéra v pařížské Komické opeře přijata publikem krajně zdrženlivě a krátce nato šestatřicetiletý skladatel náhle zemřel. Skutečný triumf přineslo až pro­vedení ve vídeňské Dvorní opeře v říjnu 1875 a zařadilo Carmen na repertoár všech světových operních scén.

Premiéra 18. března 2016 v Janáčkově divadle.

NdB_GILGAMES_banner-prem.jpg

Bohuslav Martinů 
Epos o Gilgamešovi

Libreto: Bohuslav Martinů podle anglického překladu Reginalda Campbella Thompsona

Henry Purcell 
Dido a Aeneas

Libreto: Nahum Tate
Nastudováno v anglickém originále s českými titulky

Dirigent: Marko Ivanović, Václav Luks
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Dragan Stojčevski
Kostýmy: Alexandra Grusková
Soubor Janáčkovy opery NdB

Člověk miluje, protože miluje.

Jsou mýty, které prochází napříč kulturami a ani s přibývajícími staletími neztrácí nic ze své aktuálnosti. Mýty, které se zabývají základními otázkami lidské existence, a ty, jež vypráví velké milostné příběhy. Mezi ty první patří babylonský Epos o Gilgamešovi, považovaný za nejstarší slovesnou památku světové kultury. Právě tento příběh nelítostného vládce Uruku  Gilgameše, jeho přátelství k přírodnímu muži Enkiduovi a jejich filosofický dialog o pozemském a posmrtném životě se stal inspirací k jednomu z vrcholných děl B. Martinů.

Mezi velké milostné příběhy, které inspirovaly nespočet uměleckých děl, patří i tragická láska kartaginské královny Dido k trojskému hrdinovi Aeneovi.  Námět vycházející z Vergiliovy 4. knihy eposu Aeneis se stal předlohou k více než stovce operních zpracování, z nichž některá náleží k přelomovým dílům operní literatury. Takovým je i opera velkého skladatele anglického baroka Henryho Purcella, který díky svému umění zachytit v hudbě ty nejjemnější nuance lidských emocí, vdechl nešťastné Dido nesmrtelnost.

Premiéra 13. května 2016 v Janáčkově divadle.