Sezona 2016/2017

Toužím, tedy jsem

            Co pohání lidstvo na jeho pouti časem a vesmírem… co to je, co nás nutí dělat věci krásné i věci strašlivé… Opera je umění emocí a jako žádné jiné je dokáže zachytit a zprostředkovat dalším lidem. Snad proto se motiv touhy v dobrém i zlém proplétá operními díly celá staletí. Touha po lásce, po svobodě, po životě, po smrti…

            Soubor Janáčkovy opery připravil na sezonu 2016/17 šest premiér, které vypráví o touhách v nás a o tom, co se stane, když jim podlehneme.

7. října 2016: Káťa Kabanová
15. října 2016: Modrovousův hrad /Očekávání
10. prosince 2016: Čert a Káča
4. února 2017: La Gioconda
24. března 2017: Láska na dálku
26. května 2017: Hrabě Ory

 

Leoš Janáček: Káťa Kabanová
Proč lidé nelétají?
Drama křehké Káti strádající v pokrytecké společnosti ruského městečka patří mezi Janáčkovy nejlepší opery. Způsob, jakým zachytil její touhu po lásce i chvíli, kdy se rozhodne zemřít, jen aby všemu unikla, mrazí a dojímá zároveň. V nové inscenaci brněnské opery se s Janáčkovým mistrovstvím setká režijní umění stejného kalibru. Robert Carsen dnes patří k režisérské elitě ve světě opery a jeho produkce jsou již řadu let na repertoáru nejvýznamnějších operních domů. S Janáčkovým operním dílem se jako režisér sešel více než jednou a na svém kontě má ceněné inscenace Její pastorkyně, Z mrtvého domu, Věci Makropulos a Příhod lišky Bystroušky. Káťa Kabanová vznikla původně pro Vlámskou operu, ale rychle si našla cestu i na jeviště například madridského Teatro Real nebo milánské La Scaly. Není divu, úchvatná scéna, jejíž nejdůležitější částí je jeviště zcela pokryté vodou evokující hladinu řeky Volhy, ale i Kátiny emoce, ve spojení s Carsenovou režijní poetikou představuje jedno z nejlepších zpracování této opery. Janáčkova opera NdB bude prvním operním souborem v ČR, který zařadí na repertoár inscenaci Roberta Carsena.

Premiéra: 7. října 2016 v Janáčkově divadle
Detail inscenace

Dirigent: Ondrej Olos
Režie: Robert Carsen
Scéna a kostýmy: Patrick Kinmonth
Choreografie: Philippe Giraudeau

Vlastníkem licence je Opera Vlaanderen, Antverpy/Gent   

 

Béla Bartók: Modrovousův hrad
Arnold Schönberg: Očekávání
Touha v nás
Přestože Bartókova jediná opera Modrovousův hrad na motivy Perraultovy pohádky a Schönbergovo první jevištní dílo Očekávání vznikaly nezávisle na sobě, i když téměř ve stejnou dobu, pojí je stejné téma. Jejich ústředním motivem je lidská psychika a podvědomí, předmět velmi populární na počátku 20. století. Obě opery vypráví o touze poznat tajemství, která mají zůstat skryta, naději i strachu, co nakonec přerůstá v děsivé poznání. Toho ve své inscenaci využil režisér David Radok a propojil díla v uzavřený strhující dramatický celek. Inscenace navazuje na úspěšnou spolupráci s göteborskou operou při vzniku inscenace Janáčkovy Věci Makropulos.

Premiéra: 15. října 2016 v Janáčkově divadle
Detail inscenace

Dirigent: Marko Ivanović
Režie: David Radok
Scéna: Martin Chocholoušek
Kostýmy: Zuzana Ježková

V koprodukci s GöteborgsOperan 

 

Antonín Dvořák: Čert a Káča
Kdo přijde do pekla?
Soubor opery se po delší době vrací na prkna Mahenova divadla a s ním tam přijde i peklo v režii Jiřího Heřmana! Protože zámek v Mokré Lhotě ovládly pekelné síly a cosi bublá dole pod zámeckou kuchyní. Třetí premiéra sezony je určena pro celou rodinu, a jaký lepší titul vybrat než Dvořákova Čerta a Káču. Toto dílo vzniklo v posledních letech skladatelova života a je jediné z té doby na komický námět. Opera o nebojácném ovčákovi Jirkovi, upovídané, tance a vdavek chtivé Káče a oklamaném čertovi Marbuelovi vychází ze stejnojmenné lidové pohádky ze sbírky B. Němcové.  Adolf Wenig vytvořil vtipné libreto hodné Dvořákova talentu. Jeho čerti nejsou temní démoni a nelítostní vládci pekel, jsou praví čerti českých pohádek - vlastně trochu komičtí ve své nemotorné snaze budit hrůzu a snadno naletí hubaté Káče. Dvořák psal část opery na zámku v Lužanech a místní pověst o Káče, která se dala do tance s čertem a nakonec se propadla do pekla i s celou hospodou, byla určitě další inspirací.

Premiéra: 10. prosince 2016 v Mahenově divadle
Detail inscenace

Vstupenky on-line na 1 klik! 
út    4. 4. 2017 od 18.00 
čt    4. 5. 2017 od 19.00
st  14. 6. 2017 od 11.00

Dirigent: Jakub Klecker
Režie: Jiří Heřman
Scéna:  Pavel Svoboda
Kostýmy: Alexandra Grusková

 

Amilcare Ponchielli: La Gioconda
Smrt v Benátkách
Temné uličky zimních Benátek na počátku 17. století se všudypřítomnými špehy inkvizice se stanou pozadím pro první operní premiéru roku 2017 a její tragický příběh vášnivé a nenaplněné lásky, nenávisti, zrady a pomsty. Když se nevyslyšená touha po někom změní v posedlost s fatálními následky, ocitneme se pravděpodobně ve velké italské opeře 19. století. Jméno Amilcare Ponchielli není v Čechách sice příliš známé, ale ve své době oslavovaný skladatel, současník Verdiho a učitel Pucciniho, by určitě neměl upadnout v zapomnění. Ponchielli je autorem 10 oper, z nichž dnes jediná La Gioconda je uváděna. Opera měla při premiéře v La Scale roku 1876 velký úspěch a Ponchielli byl kritikou označen za jediného skladatele schopného následovat Verdiho v žánru „grand opera“.  A čtyřaktová La Gioconda skutečně je „velkou operou“ v tom nejlepším slova smyslu. Námět skladatele přímo vybízel k rozmáchlému hudebnímu zpracování - velké sbory, Enzova árie Cielo e mar či modlitba Laury, to všechno jsou hudební momenty prezentující to nejlepší z tradice italské opery.

Premiéra: 4. února 2017 v Janáčkově divadle
Detail inscenace

Vstupenky on-line na 1 klik!
so   8. 4. 2017 od 17.00

Dirigent: Jaroslav Kyzlink
Režie: Tomáš Pilař
Scéna: Tomáš Pilař
Kostýmy:  Sylva Zimula Hanáková

 

Kaija Saariaho: Láska na dálku
Mezi pobřežími plují naše něžná slova…
Kdysi dávno žil na jihu Francie trubadúr a opěvoval lásku k vysněné dámě. Pak odešel na křížovou výpravu a nikdy se nevrátil. Jeho jméno ani poezie ale nebyly zapomenuty a kolem trubadúra se časem vytvořila pověst o tom, jak odjel do Tripolisu za paní svého srdce a tam zemřel v jejím náručí. Tím trubadúrem byl Jaufré Rudel, pán z Blaye, který trubadúrský koncept „lásky na dálku“ dovedl ve své tvorbě k dokonalosti. Jeho příběh a legenda kolem něj se staly inspirací umělcům i v dalších staletích, včetně toho našeho. Finská skladatelka Kaija Saariaho se s legendou o Jaufrém setkala poprvé v roce 1993 a postupně zhudebnila některé jeho básně. Od písní byl již jen krůček k opeře a tak se Jaufrého příběh stal námětem pro její první operní opus. Láska na dálku měla premiéru roku 2000 na Salcburském festivalu a v roce 2003 získala cenu Grawemeyer za hudební kompozici. Právem patří k nejčastěji uváděným soudobým operám, neboť hudba K. Saariaho v sobě jedinečným způsobem snoubí středověké písně trubadúrů, orientální inspirace a styly 21. století. Stejně jako písně trubadúrů je Láska na dálku dílem mnoha vrstev a symboliky – blízko i daleko je v lidských vztazích relativní, protože někdy je nejkrásnější jen toužit a žít v představách… a někdy toužíme tak moc, že když dosáhneme na objekt své touhy, zemřeme.

Česká premiéra: 23. března 2017 v Janáčkově divadle 
Detail inscenace

Vstupenky on-line na 1 klik!
st     5. 4. 2017 od 19.00

Dirigent: Marko Ivanović
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy:  Zuzana Rusínová-Štefunková

 

Gioachino Rossini: Hrabě Ory
Když si chlípný hrabě umane…
V poslední premiéře sezony se vydáme pod vedením choreografky a režisérky Lenky Flory do slunné Francie, neboť marné lásky touhy mají v operách i humornou podobu a Rossini patří mezi skladatele, kteří jim dokázali dát nesmrtelnost. Rozmarné dílo o sukničkářském Orym rozhodnutém získat ctnostnou komtesu, je založeno na středověké baladě o hraběti, nechvalně proslulém donchuánovi, jež řádil v kraji okolo řeky Loiry. Chlípný hrabě si umanul potěšit jeptišky v klášteře Formoutiers a dostal se tam i se svými společníky v převleku za potulné řeholnice. Rossini ovšem nemohl v 19. století předvést něco takového na pařížském jevišti a tak se abatyše a sestry změnily v komtesu Adéle a dvorní dámy, které na zámku čekají na návrat manželů z bojové výpravy. Lest s převlekem za jeptišky zůstala a Ory musí navíc čelit nejen nezájmu své krásky, ale i sokovi v lásce. Mezi Rossiniho čtyřiceti operami je Hrabě Ory jednou z nejlepších. Hudební nápady zde srší z jeviště i orchestřiště v neustávajícím ohňostroji a pěvecké party hlavních postav jsou dovedeny do extrémní virtuozity.

Česká premiéra: 26. května 2017 v Mahenově divadle
Detail inscenace

Vstupenky on-line na 1 klik!
pá  26. 5. 2017 od 19.00
ne  28. 5. 2017 od 19.00
čt     1. 6. 2017 od 19.00
pá    2. 6. 2017 od 19.00
ne  11. 6. 2017 od 19.00

Dirigent: Robert Kružík
Režie: Lenka Flory
Scéna: Lenka Flory
Kostýmy: Lenka Flory