Ženitba Bohuslava Martinů byla s obrovským úspěchem představena mezinárodnímu publiku na prestižním festivalu Pražské Quadriennale

Instalace Pamely Howard v industriálním prostoru La Fabriky. V rámci řady EXPANDING SCENOGRAPHY! Praha, La Fabrika, 18. 6., v 15 a 18 hodin.

Janáčkova opera se představila s Ženitbou v rámci programu mezinárodní přehlídky scénografie a divadelního prostoru Pražské Quadriennale 2011, která je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější akcí svého druhu na světě.

1639.jpg

                                                                                                                                                           Ženitba, foto Jana Hallová 

Půvabnou operu Bohuslava Martinů, kde se nakonec nikdo neožení, přenesla významná britská režisérka Pamela Howard z Ruska 19. století do společnosti ruských emigrantů v New Yorku roku 1953. ,Opera-drama, kde se nikdo neožení, představená v novém světě, který většina lidí snadno pozná, je optimistická. Ukazuje se, že když lidé vezmou životy do svých rukou ať za jakkoliv hrozných okolností, mohou začít znovu s udivující statečností. A to se ukrývá i v Martinů úžasné partituře.

PamelaHoward1_fotoSheila_Burnett.jpg

                                                                                                                                            Pamela Howard, foto Sheila Burnett

ZAJÍMÁ MĚ FORMA OPERY, KDE JSOU ÚČINKUJÍCÍ  A DIVÁCI PROPOJENI V JEDNOM PROSTORU

Rozhovor s Pamelou Horward – režisérkou a výtvarnicí inscenace opery Ženitba, která vznikla pro Národní divadlo Brno a byla uvedena mimořádně v La Fabrice 18. 6. 2011 v rámci Pražského Quadriennale.

Režisérkou a výtvarnicí scény i kostýmů  je Pamela Howard, jež si vydobyla mezinárodní renomé za několik desítek let úspěšného působení na významných scénách v Evropě i USA.

Pamela Howard působí jako scénografka ve velké Británii, Evropě a USA od roku 1960 a za tu dobu realizovala více než 200 produkcí. Během své umělecké dráhy spolupracovala s většinou národních i regionálních divadel a podílela se na vzniku několika velkých site-specific projektů. V současné době se mimo scénografii věnuje rovněž režii. V roce 2005 Pamela Howard vytvořila scénu a kostýmy a režírovala inscenaci opery B. Martinů Řecké pašije pro Thessaloniki Opera, která byla hrána ve staré byzantské citadele Eptapyrgion. Pamela Howard pravidelně vede mezinárodní workshopy pro divadelníky. V roce 2008 byl Pamele Howard udělen Řád britského impéria za služby divadlu (OBE).

Opera Bohuslava Martinů Ženitba vznikla pro televizní studio, na objednávku televize NBC a vaše inscenace se hraje v Mozartově sále brněnského Divadla Reduta. Nyní  ji budeme uvádět v La Fabrice, což je industriální prostor. Jaký je váš názor na hraní oper v netradičních prostorách? Jaké jsou výhody a nevýhody?

Původní instalace Ženitby byla hrána v Galerii současného umění v americkém Pittsburghu. Redutní Mozartův sál je velký elegantní prostor, obvykle používaný ke koncertům a rozhodně to není divadelní prostor. Moje představa vždy byla uvést tuto ‚komorní‘ operu v komorním prostoru a zkoumat a uvažovat jak to udělat. Mozartova Kouzelná flétna byla původně napsána jako komorní opera, kde orchestr, diváci a účinkující jsou spojeni v jednom prostoru. Tato forma opery mě zajímá, obzvlášť pokud jsou zpěváci velmi blízko divákům a nejsou odděleni hlubokým orchestřištěm. Když jsem byla požádána festivalem Martinů Revisited, abych přivezla Ženitbu do České republiky jako součást oslav 50. výročí úmrtí Martinů, byla inscenace původně koncipována právě pro Studio 1 v La Fabrice. Šťastná a neočekávaná možnost využít elegantní Mozartův sál v Brně se ukázala jako fantastická. Nikdy jsem si nepředstavovala, že to budeme hrát v tak krásném prostředí, ale fungovalo to dokonale. Nicméně je to příběh emigrantů v New Yorku, kteří nic nejsou a nic nemají. Průmyslový prostor jako Studio 2 La Fabriky je ideální. Naše instalace je flexibilní a můžeme hrát na různých místech a různých prostorách.IMG_0989.JPG

                                                                                                 Pamela Howard při zkoušce Ženitby v Brně, foto Jana Hallová

Je to váš první projekt, který se hraje v La Fabrice? Co si o tomto prostoru myslíte?  

Ano, ale já La Fabriku miluji, je dokonalá. Už jsem inscenovala řadu oper v podobných prostorách a neznamená to pro mě žádný problém. Studio 2 je nový prostor, ještě nezměněný a plný atmosféry. Jako režisér / scénograf spíš vytvářím prostor než dekorace a v tomto místě se ukrývá řada možností k prozkoumání obzvláště ve spolupráci se světelným designérem Danielem Tesařem.

Představení Martinů Ženitby bude součástí známého mezinárodního festivalu Pražské Quadriennale 2011. Co to pro vás jako režiséra a výtvarníka této opery znamená?

V současnosti probíhá v celém světě velká diskuse o tom, jak dělat divadlo za ekonomické krize, v době škrtů v umění, udržitelnosti, změně ovzduší a všech sociálních problémů. Dojde k řadě setkání, diskuzí o stavu umění, a na některých vystoupím i já. Podle mého názoru Ženitba představuje způsob, jak dělat divadlo za použití každodenních předmětů a jak je proměnit v umění. To dává hudebníkům a zpěvákům příležitost najít opravdovost a realističnost, která je odlišná, než když se skrývají za proscéniem, se světly na jevišti a diváky ve tmě. Budu na Pražském Quadriennale (kde působím od roku 1980...) a mohu demonstrovat ‚novou‘ cestu vytváření divadla. Je lepší, než jen teoreticky mluvit, ukázat prakticky, jak vytvořit ‚bohaté divadlo ze skromných prostředků‘ – to je naše zodpovědnost...

Rozhovor vedla Patricie Částková, dramaturg opery Národního divadla Brno

Stránka inscenace / fotogalerie