Zkoušíme Růžového kavalíra!

  • _OLB8996
  • _OLB9030
  • _OLB9070
  • _OLB9077
  • _OLB9096-Edit
  • _OLB9116-Edit
  • _OLB9153

Přípravy na premiéru 29. listopadu jsou v plném proudu.

Jedna z nejlepších Straussových oper se na jeviště brněnské opery vrací po dlouhých třiceti pěti letech. Hledání věčného mládí a strach ze stárnutí, nevěra, nezištnost i velkorysost v lásce – to hlavní budou témata nové inscenace v režii Jiřího Heřmana a hudebním nastudování Roberta Kružíka.

Nikdo asi nečekal, že po tak dramatických a ve své době kontroverzních námětech jako byly Elektra a Salome, se Richard Strauss pustí do komické opery opletené rytmy vídeňského valčíku. Přesto ještě v době, kdy probíhaly poslední přípravy na uvedení Salome, se Straussův dvorní libretista Hugo von Hoffmannsthal obrátil na skladatele s nabídkou libreta ke komické opeře. Co začalo jako nápad inspirovaný eskapádami největšího milovníka Casanovy, skončilo u původního příběhu volně inspirovaného díly pánů  Louvet de Couvrai a Molièra o vdavek chtivém baronovi Ochsovi.

Řadit však Růžového kavalíra jednoznačně mezi komické opery může být zavádějící, protože v libretu se skrývá mnohem víc než jen komická zápletka o křupanském Ochsovi, který si chce vzít mladou, bohatou dívku a plány mu překazí fakt, že se ona vyvolená Sophie zamiluje do Octaviána, jenž jí jen baronovým jménem předává ceremoniální stříbrnou růži na znamení žádosti o ruku. Složitý spletenec sociálních vrstev vídeňské společnosti poloviny 18. století Hofmannsthal vystihnul dokonale a je zdrojem řady humorných situací, ale oba autoři vložili především skrze postavu stárnoucí maršálky do díla i témata méně komická, ale o to více lidská.

V hlavních rolích Alžběta Poláčková (Maršálka), Václava Krejčí Housková (Octavián), Jana Šrejma Kačírková (Sophie) a Jan Šťáva (Ochs).