Zdenek Merta
Ruleta
Scénický koncert opery o dvou dějstvích
libreto Stanislav Moša
Premiéra dne 9. září 2011 v Brně. Mahenovo divadlo
Dirigent: Jakub Klecker
Režie: Stanislav Moša
Výtvarná spolupráce: Daniel Dvořák
Sbormistr: Pavel Koňárek
Osoby a obsazení:
Vít Josef Moravec
Sharon Jana Wallingerová
Sára Katarína Jorda Kramolišová
Tlouštík/1. chirurg/dr. Bauer/policista Ladislav Mlejnek
Grass Petr Císař
Redaktor, 2. chirurg Zoltán Korda
Krupiér Martin Novotný
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NDB
Repríza: 11. 9.
Autorská dvojice, skladatel Zdenek Merta, režisér a libretista Stanislav Moša, patří již po dvě desetiletí neodmyslitelně k českému hudebně divadelnímu životu. Muzikály z jejich dílny, např. Sny svatojánských nocí, Bastard, Babylon, Svět plný andělů, Zahrada divů, patří mezi výrazná díla soudobého českého hudebního divadla, do kterého vnesla specifickou poetiku a vydobyla si zaslouženého uznání odborníků i široké veřejnosti.
Skladatel Zdenek Merta, který v letošním roce oslavil významné životní jubileum, je respektovaným a všestranným hudebníkem. Napsal několik desítek filmových a televizních partitur, mnoho písní, dva balety a několik komorních i symfonických skladeb. Za partitury muzikálů Babylon a Svět plný andělů byl nominován na Cenu Alfréda Radoka.
Ředitel a režisér Městského divadla Brno Stanislav Moša má jako režisér na svém kontě více než sto dvacet inscenací, a to nejen v českých divadlech, ale i v zahraničí. Vedle činoherních režie se věnuje také muzikálům. V NDB se v roce 2000 představil jako režisér úspěšnou inscenací opery Andrea Chénier od Umberta Giordana. Vedle režie se věnuje též autorské činnost jako libretista a textař především ve spolupráci právě se Zdenkem Mertou a Petrem Ulrychem.
Úspěšný autorský tandem poprvé vstoupí na půdu Janáčkovy opery svým zatím jediným operním opusem Ruleta, jehož světová premiéra ve Státní opeře Praha v roce 2005 zaznamenala značný ohlas. Prostřednictvím příběhu mladého manželského páru, Sáry a Víta, kteří se po návštěvě Casina ocitnou uprostřed kolotoče bizardních událostí a náhod, vznáší autoři zásadní existencionální otázky – jsme vládci svého vlastního osudu nebo pouze součástí hry, která nás ovládá a drtí? Nebo je všechno jen podivný sen...
Aktuální rozhovor se Zdenkem Mertou k připravovanému scénickému koncertu na www.operaplus.cz.
•••••
Autoři:
Zdenek Merta patří k respektovaným skladatelům a producentům hudebního divadla.
Vystudoval Státní konzervatoř v Praze (varhany a dirigování) - v té době v oblasti showbyznysu dlouhodobě spolupracoval s Petrou Černockou. Po absolvování katedry skladby na pražské HAMU se věnoval vlastním hudebním projektům s různými partnery. V pražské Redutě prezentoval dva autorské programy Trochu jinak (s Petrou Janů) a Premiéra (se Zorou Jandovou). V té době spolupracoval také s Hanou Hegerovou a uváděl publicistický program o hudbě v Československé televizi. Napsal několik desítek filmových a televizních partitur, mnoho písní, dva balety a několik komorních i symfonických skladeb. V posledních dvaceti letech napsal s libretistou S. Mošou šest původních muzikálů pro MDB - Sny svatojánských nocí (sedm let také uváděno u Křižíkovy fontány na pražském Výstavišti), Bastard (tři letní sezony uváděno v ND v Praze), Babylon, Svět plný andělů (tři letní sezony v Divadle na Vinohradech), Zahrada divů a Peklo. Za partitury muzikálů Babylon a Svět plný andělů byl nominován na Cenu Alfréda Radóka. Od února 2010 se v MDB hraje šansonový muzikál Nahá múza, který napsal se svou ženou Zorou Jandovou. Od roku 1996 je na repertoáru v Laterně magice představení Casanova (scénář a režie Juraj Jakubisko), ke kterému napsal hudbu. V prosinci 2004 uvedlo Divadlo J. K. Tyla v Plzni jeho a Šípovu operetu Ferdinand (od roku 2006 i
v MDB pod názvem Ferdinand kd`e ste) a v březnu 2005 Státní opera v Praze jeho a Mošovu operu La Roulette. V roce 1997 byl spoluproducentem prvního českého uvedení Mše L. Bernsteina na Pražském hradě (dirigent C. Richter, režie S. Moša) - na scénickém uvedení tohoto díla se znovu podílel v roce 2001 v rámxi festivalu Moravský podzim. Zdenek Merta příležitostně publikuje v různých periodikách. Patří mezi výrazně všestranné hudebníky - mezi jeho posledními aktivitami je autorská i producentská spolupráce se Zorou Jandovou na projektu písniček pro děti Ryba z Havaje, stejně jako autorství symfonických skladeb Tance století pro trubku a orchestr a Koncert pro elektrickou kytaru a orchestr. Jeho symfonický obraz The Last Century (Ze starého světa) v lednu 2010 zahrála Filharmonie Brno s dirigentem Casparem Richterem, skladba Via Lucis pro sbor a orchestr byla premiérově provedena ve Smolném chrámu v Petrohradě. V Petrohradě byla též poprvé uvedena jeho symfonie Saint Petersburg. V posledních letech učí skladbu na Státní konzervatoři v Praze.
•••••
Ředitel a režisér Městského divadla Brno Stanislav Moša, textař a libretista, po absolvování gymnázia vystudoval hudebně-dramatický obor Státní konzervatoře v Ostravě a poté činoherní režii na brněnské JAMU. Po ukončení vysoké školy nastoupil v roce 1983 jako režisér do tehdejšího Divadla bratří Mrštíků. V letech 1984 - 1994 působil také jako pedagog na brněnské JAMU a tři roky vedl jako umělecký šéf Činoherní studio JAMU - Martu. V roce 1990 se stal uměleckých šéfem Divadla bratří Mrštíků a o dva roky později ředitelem Městského divadla Brno. Jako režisér má na svém kontě více než sto dvacet inscenací, a to nejen na domácích scénách, ale i v zahraničí (Německo, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Chorvatsko, Holandsko, Portugalsko, Španělsko). Vedle činoherních režií (např. A. Casona: Dům se sedmi balkóny a Jitřní paní, J. Schmidt: Třináct vůní, J. Bouček: Noc pastýřů, B. Hrabal: Něžný barbar, A. Jirásek: Lucerna, N. V. Gogol: Revizor, S. Shepard: Mámení mysli, V. Nezval: Manon Lescaut, E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, W. Shakespeare: Romeo a Julie, J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka, W. Shakespeare: Jindřich VIII., Richard Bean: Novomanželské apartmá, F. Mitterer: V Jámě lvové, A. P. Čechov: Tři sestry), se věnuje také režii muzikálů. V Městském divadle Brno inscenoval například West Side Story, Oliver!, Fame, My Fair Lady, Sny svatojánských nocí, Radúz a Mahulena, Babylon, Svět plný andělů, Koločava, Jesus Christ Superstar, Josef a jeho zázračný pestrobarevný plášť, Čarodějky z Eastwicku, Bídníci, Probuzení jara, Ptákoviny podle Aristofana. Stanislav Moša je také režisérem úspěšného koncertního představení Muzikály z Broadwaye (2002), s nimiž se brněnský soubor úspěšně představil jak brněnskému, tak zahraničnímu publiku po celé Evropě a muzikálů Cabaret, Evita a Kráska a zvíře, které se rovněž hrály v mnoha evropských městech. Pro Moravský podzim zinscenoval v roce 2010 Honeggerovo oratorium Johanka z Arku na hranici. Ve slovinské Lublani, německém Budyšíně a v Praze režíroval hudební komedii Sugar! (Někdo to rád horké), inscenaci, kterou uvedl také MdB. Stanislav Moša je také vynikajícím autorem, jako libretista a textař především ve spolupráci se Zdenkem Mertou a Petrem Ulrychem. V činohře dosáhla největšího ohlasu jeho vlastní dramatizace románu Ivana Kříže Pravda o zkáze Sodomy. V oblasti muzikálu vytvořil již mnoho zajímavých projektů - se Zdenkem Mertou Sny svatojánských nocí (1991), scénické oratorium Bastard (1993), muzikálovou operu Babylon (1998), muzikál Svět plný andělů (2000), pohádkový muzikál pro děti Zahrada divů (2004) a zatím první část hudební trilogie Peklo (2008). S Petrem Ulrychem napsal muzikálovou baladu Radúz a Mahulena a na motivy příběhů Nikoly Šuhaje muzikál Koločava (2001), Máj (2004) na motivy díla Karla Hynka Máchy a v roce 2007 uvedla tato dvojice hudební dílo Markéta Lazarová (2007). S Milošem Štědroněm napsal Hru o lásce, smrti a věčnosti… (1998). Společně se Zdenkem Mertou připravil megaprojekt Bernsteinovy Mše (1997 a 2001) s více jak 300 účinkujícími na Pražském hradě a v brněnské hale Rondo. Státní opera Praha uvedla v březnu 2005 v Mošově režii operu Zdenka Merty La Roulette, pro kterou sám napsal libreto. Stanislav Moša stál zároveň za nápadem i realizací provozu Soudobé hudební scény, která vznikla jako druhá divadelní budova Městského divadla Brno, a jejíž provoz byl slavnostně zahájen 2. 10. 2004.
•••••
Dirigent:
Jakub Klecker absolvoval HF AMU v Praze ve třídě prof. J. Bělohlávka a doc. T. Koutníka. S NDB spolupracuje již od roku 2004 a od roku 2007 zde působí jako dirigent (Marta, Její pastorkyňa, Rigoletto, Idomeneo, Nabucco, Juliette, Slzy nože, Příhody lišky Bystroušky, Kráska a zvíře, Turandot, balety Spartakus, Louskáček, Kuchyňská revue, Podivuhodný let nebo Coppélie z Montmartru ad.). Pro Moravský hudební festival Brno Moravský podzim 2009 připravil komorní operu Ženitba B. Martinů, která byla uvedena s velkým úspěchem i v rámci Pražského quadrienale 2011. Pravidelně také spolupracuje s předními evropskými orchestry a renomovanými umělci (Filharmonie Brno, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Moravská filharmonie Olomouc, Janáčkova filharmonie Ostrava, Štátna filharmónia Košice, Čeští komorní sólisté, Czech Virtuosi, Český filharmonický sbor Brno, Václav Hudeček, Ivo Kahánek, András Adorján, Sergej Babajan a další) a festivaly (Setkávání Václava Hudečka, MHF Petra Dvorského, MHF Špilberk, Dny lidí dobré vůle, Janáček Brno a další). V roce 2007 a v roce 2009 se zúčastnil koncertního turné s Filharmonií Brno po Japonsku. V roce 2009 s úspěchem debutoval na Pražském jaru. Od roku 2003 působil jako hlavní sbormistr Kantilény a v roce 2006 převzal po I. Sedláčkovi funkci uměleckého vedoucího sboru. V roce 2010 nastudoval opery Ariadna (Martinů) a Šárka (Janáček) v NDM v Ostravě, absolvoval koncertní turné po Itálii v rámci festivalu Carniarmonia, pro Moravský podzim nastudoval Honnegerovo oratorium Jana z Arku na hranici... V roce 2011 účinkoval v Itálii (Coro del Friuli Venezia Giulia), na renomovaných festivalech Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl, Thurn-Taxis Schlossfestspiele, Rheingau Musik Festival, nebo s Litevským komorním orchestrem a houslistkou Sophií Jaffé. V roce 2012 nastuduje v NDM Stravinského operu Život prostopášníka.
•••••
Sólisté:
Katarína Jorda Kramolišová vystudovala konzervatoř v Bratislavě a VŠMU, obor operní a koncertní zpěv u profesorky Evy Blahové. Sólovou dráhu zahájila v divadle v Banské Bystrici operou Rigoletto, následně hostovala ve Státní opeře v Košicích, SND Bratislava, ND Brno, NDM Ostrava, ND Praha, od roku 2002 je v angažmá opavského Slezského divadla. Pěvkyně patří k vyhledávaným interpretkám koncertního repertoáru, měla příležitost představit se na koncertních pódiích v Německu, Belgii, Švýcarsku, Nizozemí, Rakousku, Japonsku, Itálii, Španělsku a Slovensku. Na svém repertoáru má řadu operních, operetních i muzikálových rolí. V roce 1993 byla v semifinále soutěže Belweder Vídeň, v mezinárodní soutěži A. Dvořáka obdržela 3. cenu a Cenu publika, v roce 1993 byla finalistkou Corale di Verdi Parma, na festivalu Opera 2003 jí byla udělena cena Libuška za ztvárnění hlavní role Amálie ve Verdiho Loupežnících. Za roli Normy ve stejnojmenné opeře získala cenu Thálie za rok 2004 a v roce 2006 byla na cenu Thálie nominovaná za roli Donny Anny v Mozartově opeře Don Giovanni. Za roli Tsú v japonské opeře Yuzuru byla v roce 2008 oceněna Opavskou Thálií.
Mezzosopranistka Jana Wallingerová absolvovala Pražskou konzervatoř. V roce 1998 získala druhou cenu na soutěžní přehlídce konzervatoří České republiky. Od roku 2001 se formou soukromého studia vzdělávala u Natálie Romanové. V letech 1997 až 2000 zpívala v Opeře Mozart v Praze. Od roku 2000 je sólistkou Janáčkovy opery NDB, kde ztvárnila role Rosiny (Lazebník sevillský), Lišáka (Příhody lišky Bystroušky), Varvary (Káťa Kabanová), Maddaleny (Rigoletto), Feneny (Nabucco), Nancy (Marta), Hansela (Perníková chaloupka), Krásky (Kráska a zvíře), Olgy (Eugen Onegin), Hadače z ruky (Juliette), prince Orlovského (Netopýr), Tisbe (Popelka), Cherubína (Figarova svatba) a další. Hostovala také v Městském divadle v Ústí nad Labem, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v NDM v Ostravě, v Divadle J. K. Tyla v Plzni, ve Státní opeře Praha a je stálým hostem v Národním divadle v Praze. Za rok 2005, 2008 a 2010 jí byla Národním divadlem Brno udělena cena diváka DIVA.
Tenorista Josef Moravec vystudoval Pražskou konzervatoř a pokračoval ve studiu na AMU a na Sibeliově akademii v Helsinkách. Na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech získal III. cenu v kategorii Junior a Cenu Viléma Zítka. Je častým hostem Divadla J. K. Tyla v Plzni (Salome, Adriana Lecouvreur, Veselé paničky windsorské, Kouzelná flétna, Turandot) a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (Ptáčník, Otello). Vystupuje také ve Státní opeře a v ND v Praze, kde hostoval např. v roli hokejisty Petra Svobody (Nagano), jako Avenant (Kráska a zvíře) a Joe (Děvče ze Západu). Ve Státní opeře ztvárnil následující role: Obhájce (Faidra), Pong (Turandot), Junkman a Herman Augustus (Candide), Gastone (La Traviata) a 1. kněz a Ozbrojenec (Kouzelná flétna), Remendado (Carmen), Lodivod (Bludný Holanďan), Hoch, 1. Američan, Potulný komediant (Smrt v Benátkách), Rodriguez (Don Quichotte), Mladý námořník, Pastýř (Tristan a Isolda).
Basista Ladislav Mlejnek v průběhu studia na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem soukromě studoval zpěv u profesorky Jitky Švábové. V roce 1987 byl angažován jako sólista opery Městského divadla v Ústí nad Labem. Od roku 1993 spolupracuje se Státní operou Praha, kde nastudoval např. role Ferranda (Trubadúr), Ramfise (Aida), Biterolfa (Tannhäuser), Mustafy (Italka v Alžíru), Dulcamary (Nápoj lásky). Od roku 1994 působí v NDB, kde vytvořil například role Padre Guardiana (Síla osudu), titulní roli v Donizettiho opeře Don Pasquale, Leporella (Don Giovanni), Marbuela (Čert a Káča), Timura (Turandot), dona Basilia (Lazebník sevillský) a další. Věnuje se také koncertní činnosti (Mozartovo, Verdiho a Dvořákovo Requiem, Haydnovo Stvořeni, atd.). V roce 1991 se zúčastnil ve Vídni multimediálního projektu současného rakouského skladatele Lorenze von den Driesch s názvem Arie.
cz