TISKOVÁ ZPRÁVA K DIVADELNÍ SEZONĚ NdB 2021/2022

     

Vážení kolegové!

 

            V uplynulých měsících se mnohokrát změnila perspektiva, ze které jsme vnímali běh našich životů. Uvykli jsme dříve nepředstavitelným věcem, vzdali se mnohého, co máme rádi. Mnohokrát jsme během těch měsíců též děkovali lidem, kteří se v první linii starají o chod naší společnosti.

            Zatím však slova díků jen minimálně putovala k vám, lidem pracujícím v médiích. Chtěl bych vám tedy jménem všech lidí z NdB poděkovat za to, že i díky vám a vaší náročné a kreativní práci nezmizela kultura z mediálního prostoru. Vážíme si toho, že pro vás je – na rozdíl od většiny představitelů a úředníků naší vlády – kultura důležitá. Věřím, že se již brzy budeme moci setkávat jinde, než ve virtuálním prostředí. Představení našich plánů tak vnímáme především jako signál naděje, že se navzdory těžké situaci nevzdáváme a hledíme do budoucnosti s jistým optimismem.

                       

Martin Glaser

ředitel NdB

 

      

 1.    Předplatné na sezonu 2021/2022 v novém moderním pojetí

Martin Glaser, ředitel NdB

 

S nadcházející sezonou přichází NdB s inovovaným systémem předplatného, které je variabilní a přináší větší svobodu volby představení. Diváci si mohou volit svůj preferovaný žánr, zda chtějí chodit do divadla ve všední dny či o víkendech, a zvolit si pro sebe nejvhodnější začátek představení. Předplatitelské skupiny se také dají vzájemně kombinovat.

Zahájení prodeje předplatného je stanoveno na 3. května 2021 a diváci o něm budou informováni prostřednictvím webových stránek NdB či reklamních kampaní.  Vzhledem k aktuální situaci bude prodej probíhat online či na dobírku do té doby než bude moct být otevřeno Zákaznické centrum na Dvořákově 11, Brno.

Podrobnější informace o předplatném jsou také obsaženy v celodivadelním Katalogu NdB sezona 2021/2022 a ve speciálním vydání časopisu DIVA, věnovanému pouze předplatnému, který vyjde 7. května 2021.

Pro případné dotazy či pomoc s výběrem předplatného se diváci mohou obrátit na infolinku č.: 542 158 120 nebo přímo na paní Zuzanu Ivanovou na č.: 723 760 269.

       

2.    Představení nové sezony 2021/2022, festival DANCE BRNO 2021, festival DSB 2022 a preview koncerty festivalu Janáček Brno 2022. 

V samostatných přílohách, které jsou součástí této tiskové zprávy, najdete podrobné anotace jednotlivých souborů k připravovaným premiérám, off programům, zájezdům a ojedinělým projektům.

     

 3.    Úvodní slova uměleckých šéfů

      

2021/2022  BALET

Mário Radačovský, umělecký šéf Baletu NdB

       

Všichni netrpělivě vyhlížíme lepší časy a snažíme se plánovat blízkou budoucnost s nadějí a vírou. Společ­ně jsme prošli sezonou, správně řečeno spíše jejími střípky, která byla tou nejtěžší dosud. Pro náš soubor ne z důvodu tanečních, ale proto, že jsme nemohli všichni dělat to, co nejvíc milujeme, hrát taneční divadlo.

Kariéra tanečníků je velmi krátká a každý výpadek sezony nebo dokon­ce i měsíce zanechává na tanečních interpretech, ale i na nás všech, kterým je tento nádherný kulturní žánr povoláním, velké následky.

Kultura je naše DNA, pohyb je naše DNA! Proto doufám, že to špatné je již za námi a následující sezona, i když se v ní možná objeví problematické úseky, bude již zcela jiná než ta předešlá. Uvědomujeme si, že korona­virus zásadně ovlivnil životy mnohým z našich diváků. I na vzdor tomu všichni věříme, že se k nám do našich nádherných divadel znovu vrátí, a že při­jdou i noví diváci, kterým není kultura lhostejná. Ještě před časem bych nebyl ochoten připustit, na základě našich uměleckých výsledků, že se v našem oboru může stát něco zásadně negativního. Jako největší konkurenci a hrozbu pro divadlo jsem vnímal virtuální svět. Jaký omyl! Na základě osobních zkušeností teď všichni víme, že pandemie dokáže změnit naše životy. Věřím, že ale nezmění náš pohled na živou kulturu a potřebu být její součástí možná víc než kdykoliv předtím. Za soubor Baletu NdB vám mohu slíbit, že budeme jako do­sud odevzdávat svá maxima, s touhou dát ještě víc, motivovaní dlouhým interpretačním půstem.

Během uplynulé sezony jsme pro vás připravili dvě premiéry bez možnosti je uvést a hrát, a proto jsme se rozhodli je přesunout do sezony nadcházející. Sezonu 2021/2022 zahájíme premiérou večera k poctě českého choreografického velikána Pavla Šmoka. Připomene si tak výjimečná díla jako Zjasněná noc, Trio g-moll a Stabat Mater. Premiéra titulu Beethoven počká na své veřejné uvedení doslova rok a spolu s orchestrem, sborem a sólisty Janáčkovy opery vám představíme ambiciózní titul, který vznikl ke 250. výročí narození L. van Beethovena. První pocovidovou sezonu pak zakončíme novou inscenací Prokofjevova baletu Popelka v choreografii Markéty Pimek Habalové. Rozšíříme tak nabídku repertoáru o další atraktivní rodinný titul.

Samozřejmě chystáme i pokračování úspěšných projektů, které se již staly součástí našich doprovodných programů, jako Balet Gala, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance nebo Open Air představení na Biskupském dvoře

I nadále budeme nabízet baletní divadlo vysoké úrovně pro obohacení života našich diváků i kultury našeho města.

       

2021/2022  ČINOHRA

Milan Šotek, umělecký šéf činohry NdB

       

Vážení diváci,

divadlo je umění múzické – založené na pohybu, který přechází v tanec, založené na řeči, která přechází ve zpěv. Mlčí‑li múzy, pak nejčastěji v historických chvílích, kdy nám „není do tance“ a „není do zpěvu“. Múzy si totiž od svých básníků nemohou podržet dvoumetrový odstup a básníci – původně představitelé „mluvené“, nikoliv „psané“ kultury – se nemohou stranit svého publika. Múzické umění, ač v prchavých okamžicích svého provozování tolik tělesné, je umění nehmotné. Ani to „hmotné“ nemá vyhráno jednou provždy, jak nám před dvěma lety připomněl hrůzyplný pohled na hořící Notre‑Dame, žel předzvěst ještě rozsáhlejší evropské kulturní devastace. Pohled na budovy Národního divadla Brno nebyl totiž v posledním roce o nic méně skličující: nehořely, stačilo, že do nich nesměli diváci.

Žijeme v dramatické době. Paradoxně jsme se do ní jako společnost „propadli“ v okamžiku, kdy se „drama“ z českých jevišť spíše vytrácelo. Forzírování kvalit „post-“ či „nedramatických“ snažilo se navodit iluzi, že „dramatické“ prožívání světa patří minulosti. Že člověk již nemá důvod, proč by nahlížel sám sebe v mezních situacích. Samotné slovo drama má svůj původ v řečtině, kde se jeho obdobou označoval jistý specifický způsob lidského jednání, které přímo souviselo s rozhodováním. Pokud jste se v minulém roce nemuseli v souvislosti s virovou epidemií ani jedenkrát rozhodovat, jste smyšlenou postavou „nedramatického“ světa. Prožitek posledního roku nemohl neobnovit naši citlivost pro drama a náš nový dramaturgický plán z toho bezezbytku vychází (sami až zpětně zjišťujeme, v kolika námi chystaných titulech zuří nebo zuřila válka – válka jako obraz světa, jehož hodnoty byly třeseny).

Ze „slovního základu“ slova činohra prozvukuje na jedné straně hra a na straně druhé čin. Činohra NdB dbá na to, aby obě tyto její kvality byly v rovnováze. Jak vážná dramata, tak ale i komedie mají být hrami činů. Že právě na nich – na konkrétních činech a náležitých rozhodnutích – záleží, pocítili jsme v posledním roce s nebývalou intenzitou. Naši „současnou situaci“ zahlédli jsme v O’Neillovi, Brechtovi, Čapkovi, Havlovi… a skrze jejich hry i značný díl naděje!

Vážení diváci, jako „vážené“ oslovoval jsem vás přirozeně a s úctou již v předchozích dvou sezonách. Až loňský rok mě ale naučil, jak moc si vaší přítomnosti v divadle vážit.

 

      

2021/2022  OPERA

Jiří Heřman, umělecký šéf Janáčkovy opery NdB

      

Jít za hlasem srdce…

      

Hudba je nedílnou součástí našich životů. To, co nemůžeme vystih­nout slovy, můžeme sdělit hudbou. Hudba je naší společnou řečí, aniž musíme rozumět jazyku toho druhého. Hudba je hlasem našeho srdce a mým velkým přáním je, abychom se mu učili stále více skrze hudbu naslouchat.

Téma letošní sezony spojuje společné téma „Jít za hlasem srd­ce…“, jak jej trefně vystihla dramaturgyně Janáčkovy opery Patricie Částková v premiérách sezony 2021/2022.

Jak by vypadaly naše životy, kdybychom se všichni bez váhání a ohledů na následky vydali za tím, co naše srdce chce. Za láskou, štěs­tím, bohatstvím, mocí… protože ne každé srdce je čisté. Umělci mnoha staletí nám ale dali jedinečnou možnost vykročit na cestu za voláním srdce prostřednictvím jejich fantazie a jimi vyprávěných příběhů.

Vydejte se s námi napříč kontinenty a oceány za touhami srdcí v operách Benjamina Brittena, Händela, Mozarta a Verdiho. Do míst, kde na útesech u vesnice v suffolkského hrabství tříští vlny nemilo­srdného Severního moře, a kde rybář Peter Grimes bojuje o své místo ve společnosti, o trochu štěstí a lásky v životě. Na ostrov v Indickém moři, kterému vládne krásná kouzelnice Alcina. Budou ale na její stra­ně stát kouzla, když je ve hře skutečná láska? Do říše tmy a světla, jejichž hranice mohou překročit jen čistá srdce Tamina a Paminy. Na Kypr, v jehož přístavu najde útočiště Otellova loď, aby její velitel skončil zapleten v intrikách svého pobočníka Jaga, protože ne všech­na srdce vedou dobré úmysly… Provedeme vás třemi stoletími opery, od mistra anglického baroka Händela, který dokázal v hudbě Alciny zachytit každý záchvěv lidské duše, přes půvabné melodie Mozartovy pohádkové Kouzelné flétny. Skrze drama dvou velikánů Shakespeara a Verdiho, kteří rozehráli nadčasové drama okolo lásky Otella a Desde­mony, až do 20. století a Brittenova Petera Grimese, opery o moři a li­dech, jež v něm nalezli život i smrt.

Věřím, že hlas srdce k vám promluví i v přesunuté premiéře Řec­kých pašijí, kterou jsme pro vás společně s Janáčkovým Osudem nachystali na listopadové večery. Operní repertoár prošel výraznou obnovou, představení nových operních premiér, které jste nemohli vidět, čekají na vás. Přijďte si odpočinout a inspirovat se hudbou, je to nejenom ozdravné ale i povznášející. Těšíme se na vás! 

    

4.    Festivaly

        

DANCE BRNO 2021

Mário Radačovský, umělecký šéf Baletu NdB

         

Česká profesionální baletní scéna na jednom místě!

18. – 23. 10. 2021

         

18. 10. 2021 v 19 hodin, Mahenovo divadlo

Vyhoďme ho z kola ven

Dustin Klein

Balet Divadla J. K. Tyla v Plzni

      

19. 10. 2021 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

Forsythe / Clug / McGregor

Balet Národního divadla v Praze

     

20. 10. 2021 v 19 hodin, Mahenovo divadlo

Rádio svobodná Bystrouška

Petr Zuska

Balet Jihočeského divadla v Českých Budějovicích

      

21. 10. 2021 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

Rossiniho karty, Následky

Mauro Bigonzetti, Juanjo Arques

Balet Národního divadla Moravskoslezského

      

22. 10. 2021 v 19 hodin, Mahenovo divadlo

Giselle

Michal Štípa

Balet Moravského divadla Olomouc

      

23. 10. 2021 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

Dáma s kaméliemi

Valentina Turcu

Balet Národního divadla Brno

     

    

DSB 2022

Martin Glaser, ředitel NdB

    

13. ročník festivalu DSB se uskuteční v termínu 24. – 29. května 2022.

     

     

JANÁČEK BRNO

Jiří Heřman, umělecký šéf Janáčkovy opery NdB

     

Mezinárodní operní a hudební festival.

     

Vybrané koncerty a představení festivalu Janáček Brno 2020, které se nemohly v souvislosti s epidemií COVID-19 odehrát, se přesouvají na podzim roku 2021.

Koncerty tak zároveň budou pozvánkou na festival Janáček Brno 2022 (2. 11. – 19. 11. 2022), jehož předprodej zahájíme 30. 11. 2021 v rámci recitálu předního tenoristy Pavola Breslíka. Festivalový ročník 2022 chystá mimořádný program s předními zahraničními a tuzemskými operními domy.

     

Seznam preview akcí festivalu Janáček Brno v roce 2021:

     

5. 11. 2021 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

ŘECKÉ PAŠIJE premiéra Janáčkova opera NdB

reprízy 7. a 19. 11. 2021

     

13. 11. 2021 v 19 hodin, Vila Tugendhat

RECITÁL TOMÁŠE KRÁLE A MATANA PORATA

    

20. 11. 2021 v 19 hodin, Besední dům

KONCERT PRAŽSKÉHO FILHARMONICKÉHO SBORU

     

26. 11. 2021 v 17 hodin, Janáčkovo divadlo

OSUD (představení bude živě přenášeno v rámci platformy OperaVision) Janáčkova opera NdB

repríza 27. 11.

     

30. 11. 2021 v 19 hodin, divadlo Reduta (Mozartův sál)

RECITÁL PAVOLA BRESLIKA A RÓBERTA PECHANCE

     

Aktuální informace o festivalu Janáček Brno sledujte na webových stránkách www.janacek-brno.cz

      

5.    Kontaktní osoby pro novináře

      

NdB

Ředitel                                                 Martin Glaser, glaser@ndbrno_cz, 776 191 104

Marketing/PR                                       Zuzana Žáková Klimplová, klimplova@ndbrno_cz, 725 798 097

 

Činohra

Umělecký šéf                                        Milan Šotek, sotek@ndbrno_cz, 775 651 921

 

Mahenovo divadlo

Marketing/PR                                       Gabriela Kodysová, kodysova@ndbrno_cz, 601 151 692

 

divadlo Reduta                                     

Marketing/PR                                       Petr Novák, novak@ndbrno_cz, 604 919 879

 

Opera

Umělecký šéf                                        Jiří Heřman, herman@ndbrno_cz, 723 213 944

Marketing/PR                                        Adéla Biravská, biravska@ndbrno_cz; 702 267 991

                                              

Balet, festival DANCE BRNO

Umělecký šéf                                        Mário Radačovský, radacovsky@ndbrno_cz, 607 058 996

Marketing/PR                                       Barbora Hniličková, hnilickova@ndbrno_cz, 603 858 488 

                                  

 

Festival DSB                                        Vojtěch Pospíšil, pospisil@ndbrno_cz, 739 100 010

 

 

Festival Janáček Brno                          Pavel Lojda, lojda@ndbrno_cz, 724 754 538

        

        

       

BALET NdB 2021/2022

 

Balet NdB se v nadcházející sezoně vrátí zpět k nastudovaným, ale neodpremiérovaným titulům Stabat Mater k poctě Pavla Šmoka a Beethoven ke 250. výročí narození hudebního génia. Zároveň ale uvede i po více než třiceti letech nové nastudování baletu Sergeje Prokofjeva Popelka v choreografii Markéty Pimek Habalové. Nová sezona se tak nese v duchu „pocty velikánům“ a bude obohacena o nový rodinný titul.

            

Stabat Mater

(Zjasněná noc / Trio g moll / Stabat Mater)

Choreografie: Pavel Šmok

Hudba: Arnold Schönberg, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák

Kostýmy: Josef Jelínek, Jan Dušek

     

Pocta Pavlu Šmokovi.

      

Je to již pět let, co nás v osobě Pavla Šmoka opustila nezapomenutelná česká choreografická legenda. Proto se Balet NdB rozhodl věno­vat první premiérový večer sezony právě osobnosti Pavla Šmoka, zásadního tvůrce české nezávislé taneční scény 2. poloviny 20. století. Složený večer připomíná výjimečná díla z Mistrovy bohaté choreogra­fické tvorby. Zjasněná noc Arnolda Schönberga je programní skladba na motivy básně Richarda Dehmela. Šmok zasazuje toto mikrodrama těhotné ženy a jejího nového partnera do období 2. světové války a těsně po ní, kdy židovská dívka vracející se z koncentračního tábora nachází novou lásku, která se však musí smířit s dívčinou minulostí. Druhá část večera, Trio g moll, je dílem Bedřicha Smetany, ve kterém se skladatel vyrovnává se smrtí dcery Bedřišky. Pavel Šmok v něm mistrně se svou pověstnou muzikálností sleduje hudební tvar Tria, ale naléhavě vyjadřuje i myšlenkový a citový obsah skladby. Vrchol večera Stabat Mater, na hudbu 1. části stejnojmenného slavného oratoria Antonína Dvořáka, je zároveň jedním z vrcholů Mistrovy choreografic­ké tvorby.

Premiéra: 3. září 2021 v Mahenově divadle

        

Beethoven

Choreografie: Mário Radačovský

Hudba: Ludwig van Beethoven

Dirigent: Jakub Klecker

Scéna: Jaroslav Milfajt

Kostýmy: Ludmila Várossová

     

K 250. výročí narození hudebního génia Ludwiga van Beethovena připravil Balet NdB ve spolupráci se sborem, sólisty a orchestrem Janáčkovy opery NdB společný premiérový baletní projekt s názvem Beethoven. Důvodem uvedení původního díla nebyla pouze inspirace velkým výročím, ale především umělecká přitažlivost velké a mimo­řádné Beethovenovy osobnosti, jeho nelehkého života i geniálního díla. Beethoven prakticky již od mládí zažíval těžké zkoušky osudu. Byl drcen despotickým otcem a následnými zdravotními potížemi ústícími v naprostou hluchotu. Pro jiného skladatele hudby zdánlivý konec, ne tak pro Beethovena. Jeho tvorba, jejíž zrod si přes totální zdravotní handicap umíme jen stěží představit, má nesmírnou hloubku a ideovou hodnotu. Hudební materiál baletu vychází z jeho symfonií, kde osobité místo zaujímá 9. symfonie se Schillerovou Ódou na ra­dost. K ideálům této básně nejsme totiž o nic blíže než v době zrodu této „symfonie symfonií“. Beethoven byl génius volající po svobodě a lidskosti a i po 250 letech je jeho hlas, uzamknutý v nesmrtelném a nepřekonatelném díle, stále aktuální.

Původní premiéra: 13. listopadu 2021 v Janáčkově divadle

       

Sergej Prokofjev

Popelka

Choreografie a režie: Markéta Pimek Habalová

Dirigent: Ondrej Olos

Scéna: Marek Cpin

Kostýmy: Pavel Knolle

     

Komu padne ztracený střevíček?

      

Sergej Prokofjev patří k největším hudebním osobnostem 20. století a zvláště v baletním žánru jsou jeho díla pokladem doslova hýčkaným v repertoárech velkých baletních souborů. Z šesti baletních opusů Sergeje Prokofjeva se dodnes hřejí na diváckém výsluní legendární Romeo a Julie a Popelka. Rozhodli jsme se k titulu Romeo a Julie, jehož světovou premiéru v NdB v roce 1938 jsme oslavili novým nastu­dováním, zařadit do repertoáru i Prokofjevovu baletní pohádku Popel­ka. Tento druhý nejhranější skladatelův balet patří k nejoblíbenějším a zároveň nejhranějším dětským baletům vůbec. Choreografka nového nastudování Markéta Pimek Habalová prokázala ve svých předchozích choreografiích pro náš soubor – Rhapsody in Blue a Silvestrovské jezero labutí velký cit pro jevištní akci a humor v tanci. Věříme, že naše nová výpravná inscenace Popelky bude skvělým rodinným představením, které pobaví jak nejmenší diváky, tak i jejich dospělý doprovod.

Premiéra: 13. května 2022 v Mahenově divadle

       

OPEN AIR PROJEKT

    

Červenec 2021 Romeo a Julie – Biskupský dvůr MZM

Již čtvrtý ročník uvedení baletního Open Air projektu na Biskupském dvoře v Brně, tentokrát s legendárním celovečerním titulem. Pět představení inscenace baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie pod širým nebem a v nádherném prostředí pod brněnským Petrovem. Navazujeme na předchozí úspěšné projekty na Biskupském dvoře (2017, 2019) a nádvoří hradu Špilberk (2018).

    

FESTIVAL

     

18. – 23. 10. 2021 – DANCE BRNO 2021 – Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo

DANCE BRNO 21 je taneční festival zaměřený na prezentaci a tvorbu profesionálních baletních souborů českých divadelních domů. Jedinečný projekt představí formou přehlídky na jednom místě během jednoho týdne uměleckou a interpretační úroveň české profesionální baletní scény. Festival Dance Brno počítá s rozsahem programu v počtu 5 představení hostů v budovách Národního divadla Brno - Mahenově a Janáčkově divadle. To znamená představení téměř celé české profesionální baletní scény, projekt v České republice dosud neuskutečněný. Můžeme tak počítat s hostujícími baletními soubory z Národního divadla v Praze, Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, Moravského divadla v Olomouci, Divadla J. K. Tyla v Plzni a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.

     

OFF PROGRAMY

      

Mezinárodní den tance 2022

Stejně jako v minulých letech, nemůže brněnský balet samozřejmě chybět u oslav Mezinárodního dne tance 29. dubna. Z Open Air oslav se již stala pěkná tradice, slučující při společném baletním tréninku pod názvem Open class – tanečníky, profesionály i amatéry na piazzettě před Janáčkovým divadlem. Nebude chybět ani následný krátký program s ukázkami repertoáru, kde vystoupí i posluchači Taneční konzervatoře Brno, Baletní školy I. V. Psoty a další taneční hosté.

      

Balet Gala 

Tradiční hostování ruských baletních hvězd, tentokrát z Mariinského divadla v Sankt Petěrburgu plánujeme uskutečnit vzhledem k možnostem v rámci vybraného představení klasického baletu v jarních měsících 2022 v Janáčkově divadle.

       

Dance Life 2021

Tradiční účast Baletu NdB na již V. ročníku tanečního veletrhu na brněnském výstavišti. Vystoupení sólistů na galakoncertu na hlavní scéně s ukázkami repertoáru souboru. Po dobu konání veletrhu se konají marketingové akce na stánku Baletu NdB.

       

Doprovodné programy k představením Louskáček 2021 - S dětmi na Louskáčka!

Doprovodný program zahrnuje k vybraným prosincovým představením jak lektorské úvody pro dospělé, tak i bohatý program pro děti, který Balet NdB každoročně pořádá ve spolupráci s DIFA JAMU, Ateliérem Divadlo a výchova. Tradiční je již Soutěž malování Louskáčka, kterou pořádáme každoročně při celém bloku představení nebo Divadelní dílny pro školy a Lektorský úvod pro děti k vybraným představením.

      

     

ČINOHRA NdB 2021/2022

       

Jan Procházka, Jan Novák

Kočár do Vídně

Dirigent: Gabriela Tardonová

Režie: Štěpán Pácl

   

Scénický koncert.

   

Film Kočár do Vídně režiséra Karla Kachyni je dodnes považován za jeden z přelomů kinematografie šedesátých let, a to zejména díky originálnímu převedení stejnojmenné novely Jana Procházky a ojedinělé hudbě Jana Nováka. Komorní psychologické drama o strachu, nenávisti a lásce na konci druhé světové války zůstává i dnes univerzálním poselstvím o relativizaci základních lidských hodnot. Hlavní hrdinové jsou postaveni do mezních situací a rozhodnutí, v nichž neexistují žádní vítězové, hrdinové ani oběti, jen společná touha po spravedlnosti a odpuštění. Válka, ale i láska má vlastní zákony navzdory všemu. U příležitosti 100. výročí narození hudebního skladatele Jana Nováka (1921–1984) uvedeme společně s Filharmonií Brno koncert, kde znovu ožije hudba k filmu – v podání Ensemble Opera Diversa, doplněná o jevištní zpracování literární předlohy Jana Procházky. Scénickým koncertem nás bude provázet hlas Ivy Janžurové, která v legendárním filmu ztvárnila hlavní roli válečné vdovy Kristy a získala za ni v roce 1968 cenu Trilobit.

Premiéra v rámci festivalu Moravský podzim: 15. října 2021 v Mahenově divadle

Projekt vzniká v koprodukci NdB a Filharmonie Brno.

     

Tomáš Vůjtek, Václav Štech

Ohnivá země Václava Štecha

Režie: Ivan Krejčí

  

Pozor, dramatik na zkoušce!

  

Inspektor pojišťovací společnosti Pazdera se rodinnému kruhu svěří s nápadem kolonizovat Bosnu. Díky tomu se prý do Čech „pohrne zlato“. Svůj návrh poslal vládě do Vídně, ale stále nedostal odpověď. Proto hodlá celou věc popohnat tím, že bude kandidovat jako poslanec za Ohnivou zemi, což je problematický volební okrsek v sousedství, jehož hlavou je vzdálený příbuzný. Aby dosáhl svého, musí Pazdera dokázat, že je horlivý vlastenec a zapálený odpůrce rozmáhající se činnosti klubu velocipedistů, což není až tak snadné. Veselohra Ohnivá země, kterou Václav Štech (1859–1947) napsal v roce 1895, se přesně trefuje do české politiky a společnosti, která se po více než stu letech nezměnila. Ve svébytném textu několikanásobného držitele Ceny divadelní kritiky za Hru roku – Tomáše Vůjtka (*1967) se dramatik Štech, skutečný ředitel NdB v letech 1920 – 1925, ocitne na zkoušce vlastní komedie. Bude se mu líbit jevištní koncepce? Dokáže herecký soubor splnit náročné požadavky svého chlebodárce? Neměl by svou hru raději režírovat sám? Nejen o tom, jaké byly poměry u divadla kdysi, ale také o tom, jaké jsou nyní, bude inscenace režiséra Ivana Krejčího. 

Světová premiéra: 22. října 2021 v divadle Reduta

    

Lucy Kirkwoodová

Nebesa

Překlad: Pavel Dominik

Režie: Michal Lang

  

12 rozhněvaných žen.

  

Anglický venkov uprostřed osmnáctého století, v malém městě se staví šibenice pro vražedkyni malé dívky. Ona vražedkyně tvrdí, že čeká dítě, což by znemožňovalo její popravu. Proto soud povolá dvanáct žen, dvanáct matek, aby rozhodly, zda je obviněná Sally skutečně v požehnaném stavu. Třináct žen a jeden muž, pověřený jejich hlídáním, je zavřeno ve strohé cele městské pevnosti – a my sledujeme, že není tak jednoduché určit, zda je Sally těhotná, a že mnohé ženy nejsou tak nestranné, jak se zpočátku zdálo. Spolu s porodní bábou Elizabeth, která přivedla na svět děti všech přítomných, se divíme, k jaké brutalitě jsou ženy bité životem a nezřídka manželi schopné zajít – ze závisti, kvůli pomstě za dávnou a třeba už zapomenutou křivdu. Drama britské autorky Lucy Kirkwoodové (*1983), které v lednu 2020 uvedlo londýnské National Theatre, v Mahenově divadle nazkouší Michal Lang, ředitel Divadla pod Palmovkou, které se pod jeho vedením stalo Divadlem roku 2018.

Česká premiéra: 26. listopadu 2021 v Mahenově divadle

     

Molière

Amfitryon

Překlad: Vladimír Mikeš

Režie: Aminata Keita

   

Boží hra na lidi.

     

V dobách, kdy se bohové potulovali po zemi, a nebeský vládce Jupiter pěstoval záletnictví na nejvyšší úrovni, si člověk sotva mohl být jist tím, co se stane, když vykročí ze dveří vlastního domu, byť jen na okamžik. Amfitryon si tento nebožský aspekt božského Jupitera užije dosyta – bůh mu svede ženu proměněn v jejího manžela. Merkur, Jupiterův sluha, na sebe vezme podobu Sosieho, sluhy Amfitryona – a otázky se začínají kupit: Kdo je kdo? Kdo s kým? Kdo s kým ne? A kdo jsem vůbec já, když vidím, že já stojím támhle? Komedie patří k vrcholným dílům francouzského dramatika Molièra (1622–1673), vedle Misantropa či Dona Juana se řadí k hrám, které vzrušují divadelníky i diváky už několik století. Svěžího a letního Amfitryona v NdB naposledy uvedl Emil František Burian, nová inscenace veršované komedie se bude hrát v divadle Reduta a to v geniálním, velevtipném přebásnění Vladimíra Mikeše a v režii Aminaty Keita.

Premiéra: 10. prosince 2021 v divadle Reduta

       

William Shakespeare

Večer tříkrálový

Překlad: Jiří Josek

Režie: Štěpán Pácl

   

Lyrika nejhrubšího zrna.

   

Na troskách zničené lodi dopluje Viola do Ilýrie, kraje, který má blíže k pohádce, než ke skutečnosti. A žijí tam tedy pohádkový princ, který svádí pohádkovou princeznu, a pohádkový opilec, který terorizuje pohádkového suchoprda. Viola se rozhodne pro vlastní bezpečnost vystupovat v mužském přestrojení – což se ale začne jevit značně nebezpečným, když se šíleně zamiluje do místního knížete. Komedie, v níž si nikdo nemůže být jistý tím, co vlastně ke komu cítí, komedie, jejíž nejhlubší smysl je odhalen v podtitulu: Cokoli chcete. William Shakespeare (1564–1616) je autor, jehož básnický a dramatický talent se protnul s tehdejší dobou takovým způsobem, že už jej nikdy nebude možné nehrát. Úchvatné hry napsané v prvním období modernity na sklonku anglické renesance se totiž v tragické i v komediální poloze věnují od té doby navždy aktuálnímu tématu: krizi individua a krizi identity. A komedii z nejkrásnějších, kde se snoubí lyrická poezie s poezií pudovou, uvidíte v režii Štěpána Pácla.

Premiéra: 28. ledna 2022 v Mahenově divadle

     

Václav Havel

Ztížená možnost soustředění

Režie: Martin Glaser

  

Štěstí jako vědecký problém.

  

Eduard Huml je vědec. Jako sociolog se snaží definovat myšlenky, týkající se postojů člověka ke štěstí a životním hodnotám. Své teze, podložené teoretickými úvahami, pravidelně diktuje mladé stenografce Blance, která ho fyzicky přitahuje. Doktor Huml je však ženatý, dokonce má milenku, což je momentálně jeden z problémů, který ho pronásleduje. Atraktivní Renata i manželka Vlasta o sobě navzájem ví, a nutí vědce k tomu, aby ukončil nefungující vztah. Který z nich to ale je? Doktor Huml je shodou náhod jedním z účastníků výzkumu doktorky Balcárkové, která má prostřednictvím počítače zvaného Puzuk zjistit vše, co se týká lidské individuality, aby poté mohla dojít k obecnějším závěrům. Za tím účelem se tým odborníků pravidelně setkává v domácnosti Humlových, kde pokaždé dochází ke zhroucení velmi citlivého přístroje. Výzkumníci nechápou proč. Reaguje snad na osobní problémy pokryteckého sociologa? Komedie Václava Havla (1936–2011) vznikla v roce 1968 pro Divadlo Na zábradlí. Přestože pracuje se soudobou novinkou – inteligentním počítačem a i proto ironizuje pseudovědeckost, ústředním tématem je stav člověka, který mechanickým opakováním téhož a soustavným odmítáním dořešit problém, ztrácí přehled nejen o místě a čase, ba hůř, přivádí své bytí do veskrze zbabělé podoby. V režii Martina Glasera se s dramatikou Václava Havla setkáme v NdB popáté.

Premiéra: 11. února 2022 v divadle Reduta

   

Bertolt Brecht

Kavkazský křídový kruh

Překlad: Rudolf Vápeník a Ludvík Kundera

Režie: Aminata Keita

Hudba: Paul Dessau

   

Právo, spravedlnost… a láska.

   

Kdo má právo na půdu? Ti, kdo ji milují jako svůj domov, nebo ti, kdo ji umějí zušlechtit moderními technologiemi k většímu zisku? A kdo má právo říkat si matka – ta, která dítě porodila, nebo ta, která se ho ujala a přijala za své? Gruša Vachnadze riskuje vlastní život, když vynese nemluvně z revolucí vypalovaného paláce gruzínského guvernéra a putuje válečnou krajinou do bezpečí. Obětuje vše, co má, včetně lásky ke svému snoubenci, přesto je snadné na tento nárok nebrat ohled a dítě jí – po právu – vzít. V příběhu o přirozené lásce, jakou dokáže probudit bezbranné nemluvně, a překážkách, jaké dokáže takovému citu klást lidský svět, obnažuje dramatik Bertolt Brecht (1898–1956) jednoduchost a závažnost lidského počínání. Inscenace Kavkazského křídového kruhu v Mahenově divadle v režii Evžena Sokolovského z roku 1961 patří mezi legendární počiny českého divadla – na totéž jeviště se hra vrátí po šedesáti letech v režii Aminaty Keita a s původní hudbou Brechtova stálého spolupracovníka, významného německého skladatele Paula Dessaua (1894–1979). Po třech generacích přišel opět čas na příběh o tom, že láska je víc, než právo.

Premiéra: 25. března 2022 v Mahenově divadle

    

Karel Čapek

Matka

Režie: Štěpán Pácl

   

Proč obětovat to nejcennější?

   

Matka pěti synů se bouří. Přestože je vdovou po důstojníkovi, který před lety hrdinsky zahynul v boji, nemá zájem na tom, aby tímto způsobem skončili i její potomci. Bohužel ten nejstarší – lékař, se také domů nevrátil. Padl na poli vědy, když v exotických zemích vyvíjel lék na žlutou zimnici. Z chlapců rostou muži, kteří touží po dobrodružství a ona netuší, že druhý z nich právě havaroval při řízení letadla. Už má jen tři děti! Nesmí je ztratit! V hádkách, které vede se svými zesnulými – manželem, otcem a dvěma syny, hájí právo ženy na zasahování do osudů svých dětí. Bohužel do temné místnosti rodinné vily přichází další mrtví – dvojčata, která zastávala protichůdné politické názory a s hrdostí stála na opačných stranách krvavé revoluce. Jediný Tony, ten nejmladší, nejcitlivější a nejméně ambiciózní jí teď zbývá… Protiválečné drama Karla Čapka (1890–1938) reagovalo nejen na občanský konflikt ve Španělsku, ale také na vzrůstající fašistické tendence v Evropě. Síla tohoto fenomenálního divadelního textu spočívá v burcujících konfrontacích ženy-matky a mužů, kteří touží ve světě konat velké činy. Na jevišti NdB se velkolepé Čapkovo drama bude inscenovat teprve potřetí, tentokrát v režii Štěpána Pácla.

Premiéra: 8. dubna 2022 v divadle Reduta

     

Lenka Lagronová

Chytání Vídně

Režie: Radovan Lipus

   

Byl jednou jeden Jaruškův dům.

    

Hrdinka příběhu, malířka Alma, se ne příliš ráda vrací do míst svého dětství a dospívání. Se svými rodiči bydlela v domě s pohnutou historií, o čemž jako malá neměla tušení. Příchod do prostředí, v němž se odehrával zdánlivě obyčejný život rodiny, provází vzpomínky na časy, kdy na střeše domu „chytala Vídeň“. Pokud byl člověk trpělivý a umně pohyboval anténou, dokázal v Brně za časů socialismu naladit na televizoru rakouské stanice, plné zakázaných požitků. Všednost dní byla rázem narušena a snění o svobodném světě probouzelo touhy na pestrý a šťastný život. Návrat do reality byl o to pochmurnější, což si uvědomuje i Alma, která se dávno necítí být s tímto místem spjata. Hra renomované české dramatičky Lenky Lagronové (*1963) vznikla na objednávku Činohry NdB. Autorka, pro kterou je charakteristický lyrický jazykový výraz a schopnost vcítit se do psychologických hlubin ženy, situovala děj hry do modernistického Jaruškova domu, který vznikl podle projektu architekta Josefa Gočára v roce 1910 v Králově Poli. Osobní minulost své stárnoucí hrdinky Almy záměrně propojila s touhami i traumaty lidí, kteří dům rovněž obývali. Režie se zhostí Radovan Lipus, neodmyslitelně spjatý nejen s proslulým dokumentárním cyklem o české architektuře nazvaným Šumná města, ale také s pravidelným inscenováním děl Lenky Lagronové.

Světová premiéra: 3. června 2022 v divadle Reduta

  

Eugene O'Neill

Smutek sluší Elektře

Překlad: Jan Grossman

Režie: Michal Dočekal

   

Je možné vykročit ze stínů minulosti? 

   

Honosné sídlo rodu Mannonů. Svět na konci války Severu proti Jihu. Dcera a matka netrpělivě očekávají návrat otce a syna. První s nadějí, druhá se strachem. Jaká budoucnost čeká rodinu po několikaletém odloučení? Ani muži se nevracejí s lehkou myslí. Mezi přepychovými stěnami rodinného sídla doutná odcizení a zvláštní pachuť dlouho utajovaných vášní, která narušuje blížící se okamžik shledání. Každý z nich chce konečně vzít osud do vlastních rukou, jde jen o to, kdo bude rychlejší a čí stín bude nutné překročit a za jakou cenu. Jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu – Eugene O´Neill (1888–1953), nechal ve hře Smutek sluší Elektře znovu ožít postavy antických tragédií, aby nám až na dřeň odhalil nezkrotnost lidské touhy po lásce, která se snadno může změnit v nenávist a nepřekonatelnou touhu po pomstě. Současně je tato rodinná tragédie univerzální výpovědí o složitosti vztahů mezi rodiči a dětmi, v nichž se člověk neustále pohybuje na tenké hranici pocitů špatného svědomí, viny, nebo strachu z opakovaných chyb. O´Neill ve své nejslavnější hře dokazuje, že antický svět je nám vzdálený jen zdánlivě, neboť způsob prožívání základních lidských emocí zůstává stále naléhavý. Proslulého kusu se ujme významný český režisér, nositel mnoha ocenění, nyní umělecký šéf Městských divadel pražských – Michal Dočekal.

Premiéra: 24. června 2022 v Mahenově divadle

    

Off‑programové akce

   

Mahen ve Vile Löw-Beer

Činohra NdB se v letošním roce vydává na svůj letní open air – na zahradě Vily Löw-Beer představí hudební pořad Mahenova Reduta upravený pro toto magické místo. Pod noční oblohou se setkáme nejen s postavou dramatika a knihovníka Jiřího Mahena, který ve dvacátých letech 20. století působil jako dramaturg NdB, ale také s členy činoherního souboru. Herci a herečky se představí v rolích sólových i sborových zpěváků, interpretujících romantické, dojemné, ale i rozpustilé songy z tvorby legendární brněnské osobnosti.

   

Improvozovna pokračuje!

I v sezoně 2021/2022 pokračuje improvizační seriál, ve kterém hrají herci NdB a jejich kolegové ze širokého divadelního okolí. Improvozovna je show rozdělená na přibližně dvacetiminutové třetiny, ve kterých herci živelně rozvíjí nejrůznější témata, vyrovnávají se s omezeními, překonávají překážky, a to vše v komunikaci s publikem, které má možnost dění na jevišti ovlivňovat přímo v reálném čase.

   

Kubula a Kuba Kubikula na Malé scéně

Půvabné příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy od spisovatele Vladislava Vančury znovu ožijí na Malé scéně Mahenova divadla! Režisér Jiří Jelínek nás pozve do časů ušatých čepic, kdy ještě mrzlo, až praštělo, a lidé věřili na pohádky i strašidla. Na rozvernou inscenaci s loutkami a písničkami se může těšit celá rodina!

   

  

OPERA NdB 2021/2022

   

Benjamin Britten

Peter Grimes

Dirigent: Marko Ivanović

Režie: David Radok

Scéna: David Radok

Kostýmy: Zuzana Ježková

   

Jsme jako ostrovy v rozbouřeném moři.

   

Moře krásné i děsivé, tak pravdivě zrcadlící bouře v lidské duši a vlád­noucí životům lidí, jež jsou s ním spojeni. Lidí, jako je rybář Peter Grimes, který se marně snaží změnit svůj život, ale neustále naráží díky své povaze na odmítání ostatních obyvatel rybářské vesničky. Situaci ještě zhorší smrt jeho učedníka, nad níž se vznáší řada otázek. Byla to skutečně nehoda nebo má na ní Grimes přímý podíl? Většina lidí z městečka Borough v Grimesovu nevinu nevěří a nešťastná smrt dalšího učedníka tak vede k nevyhnutelné tragédii. Anglický básník George Crabbe i skladatel Benjamin Britten milovali moře. Oba vyrůstali na pobřeží Suffolku a osudy lidí z rybářských osad se staly inspirací pro Crabbeho sbírku básní. V ní Britten našel příběh pro svou první operu Peter Grimes. Zachytil v ní nejen život městečka a jeho různo­rodé společenstvo, ale především své milované moře, s nímž je hlavní postava Petera Grimese spjata na život a na smrt. Vyobrazil ho ve čty­řech nádherných orchestrálních mezihrách zachycujících svítání či odraz měsíčního svitu na vodní hladině. Brittenův Peter Grimes měl svou československou premiéru právě v Brně v červnu 1947, teď se vrací po téměř 75 letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stal dalším projektem skvělého týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédské­ho tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli.

Premiéra: 9. října 2021 v Janáčkově divadle

    

Bohuslav Martinů

Řecké pašije

Dirigent: Robert Kružík

Režie: Jiří Heřman

Scéna: Dragan Stojčevski

Kostýmy: Alexandra Grusková

   

Jméno toho chlapce bylo napsáno do sněhu, vyšlo slunce, sníh roztál, odnesl jeho jméno ve vodách.

   

Kněz Grigoris svolává shromáždění stařešinů vsi Lycovrissi a vybírá z řad vesničanů Krista a apoštoly pro pašijové hry. Hluboký mír, ve kterém ves dosud žila, je narušen náhlým otřesem. Tak jako prst Boží

požaduje důkaz víry, přicházejí na náves běženci z vydrancované a opuštěné vesnice a žádají o azyl. Jsou hněvivě odmítnuti a donuceni hledat si útočiště ve skalnatých horách. Avšak nově jmenovaní svatí

jdou za strachujícími se uprchlíky. Běžné denní starosti těchto lidí se postupně vytrácejí; síla jejich víry a jejich role v blížících se pašijích začínají měnit jejich duchovní vědomí do nové zralosti. Každý muž i žena

se postupně vrací k jedinému smyslu svého konání: dobru, nebo zlu… Tak charakterizoval Bohuslav Martinů svou poslední operu Řecké pašije inspirovanou románem Kristus znovu ukřižovaný řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise. Skladatel, který sám zažil osud uprchlíka, vytvořil dílo velkého humanistického poselství o síle víry. Poselství v dnešním světě stále více aktuální. Po opeře Hry o Marii a oratoriu Epos o Gilgamešovi se s Řeckými pašijemi na jeviště Janáčkova divadla vrací další z Martinů děl s krásným a rozsáhlým sborovým partem.

Premiéra: 5. listopadu 2021 v Janáčkově divadle

     

Georg Friedrich Händel

Alcina

Dirigent: Václav Luks

Režie: Jiří Heřman

Scéna: Dragan Stojčevski

Kostýmy: Alexandra Grusková

   

Přetvořit své sny ve skutečnost.

   

Mocná kouzelnice Alcina vytvořila na ostrově velkolepý palác v pře­krásné krajině, kam láká milence do sítí své moci. Jedním z nich je i křesťanský rytíř Ruggiero, který podlehne jejím kouzlům a zapomene na svou snoubenku Bradamante. Ta se ho však nehodlá vzdát a v pře­vleku se vydává Ruggiera zachránit. Největším kouzlem Händelovy opery je však jeho hudba a Alcina v sobě skrývá jedny z nejkrásnější hudebních čísel napsaných pro lidský hlas, protože málokterý autor dokázal projevit ve svých dílech tak výjimečnou melodickou invenci, schopnost dramatického cítění a především hluboké porozumění pro to, co se skrývá v hlubinách lidských duší. Po úspěšném nastudování Purcellova Dido a Aeneas se vrací do brněnské opery dirigent Václav Luks tentokrát s celým orchestrem Collegium 1704, který dnes patří k nejlepších ansámblů na poli historicky poučené interpretace. Diváci se tak mohou těšit nejen na skvělé pěvecké výkony, ale i na hudbu v provedení na barokní nástroje. Partnerem inscenace je nejen Colle­gium 1704, ale i francouzská divadla v Caen a Versailles. Händel svou 34. operu napsal na jaře 1735 pro Royal Theatre Covent Garden, které se pyšnilo nákladnou jevištní technikou umožňující spektakulární scé­nické efekty. Tomu odpovídal i kouzelnický námět, jehož původní před­lohou je část z Ariostovy básně Orlando furioso. Na brněnském jevišti zazní Händelova Alcina vůbec poprvé.

Premiéra: 5. února 2022 v Janáčkově divadle

     

Wolfgang Amadeus Mozart

Kouzelná flétna

Dirigent: Pavel Šnajdr

Režie: Miroslav Krobot

Scéna: Andrej Ďurík

Kostýmy: Jana Preková

   

Náš osud není vepsán ve hvězdách, ale v nás samých.

   

Nová Kouzelná flétna bude první operní inscenací vynikajícího herce a režiséra Miroslava Krobota, jehož působení v Dejvickém divadle se stalo skutečnou érou. Zde se také poprvé setkal s Mozartovou nej­oblíbenější operou a se svým dejvickým souborem ji uvedl ve vlastní úpravě s velkým úspěchem v roce 2003. Jaká bude jeho brněnská inscenace? Kouzelná flétna je příběh o naději v době dramatického rozdělení. Je to příběh se šťastným koncem. Chceme se inspirovat rozmanitostí Mozartovy hudby a komediálním potenciálem libreta a nastudovat vizuálně, hudebně a herecky přitažlivou inscenaci. Spíš než v rovině pohádky nebo mysteria se chceme pohybovat ve svébyt­ném světě žánru fantazy. Příběh o Taminovi, který hledá za pomoci kouzelné flétny a upovídaného ptáčníka Papagena princeznu Paminu vychází z tradice singspielu, kde se střídá zpěv s mluveným slovem, je plný filozofie a odkazů na zednářskou symboliku, ale také humoru a především půvabné Mozartovy hudby. I když byla Kouzelná flétna svými tvůrci určena pro lidové publikum v předměstském Schikanede­rově divadle, skladatel pro své postavy napsal jedinečná hudební čísla, ať to je virtuózní part Královny noci, vrchol umění každé koloraturní sopranistky, či lyrické árie zamilovaného páru Taminy a Paminy, stejně jako roztomilý Pa-pa-pa duet Papagena a Papageny.

Premiéra: 13. dubna 2022 v Janáčkově divadle

     

Giuseppe Verdi

Otello

Dirigent: Robert Kružík

Režie: Martin Glaser

Scéna: Pavel Borák

Kostýmy: Markéta Sládečková

   

Ó, mocná lásko, která dokážeš změnit člověka ve zvíře.

   

U břehů Kypru zuří bouře a lid shromážděný v přístavu s hrůzou sle­duje, jak se loď vracející se z válečného tažení proti Turkům, pokouší přistát. K úlevě všech loď bezpečně zakotví a dav vítá vítězného Ote­lla. Strhujícím sborovým výstupem Verdi dramaticky zahajuje jednu ze svých nejslavnějších oper, aby vzápětí rozehrál prostřednictvím zrádného Jaga nebezpečnou hru intrik a žárlivosti kolem Otella a jeho ženy Desdemony. Slavná Shakespearova tragédie je na divadelních jevištích víc než čtyři sta let a stále neztratila nic na své aktuálnosti. Giuseppe Verdi patřil k velkým ctitelům Shakespearova díla a mnoho­krát se zabýval možností zhudebnit některou z jeho her. Nakonec mimo Macbetha padla na konci Verdiho života volba na Otella. Tentokrát měl štěstí nejen na vynikající námět, ale i na libretistu, neboť v osobě ital­ského básníka a skladatele Arriga Boita se mu dostalo spolupracovní­ka, který mu pomohl ztvárnit jeho představy do ideální podoby. Verdiho předposlední opera je dílem vskutku mistrovským s plasticky vykres­lenými charaktery, kde velkolepé sborové scény střídají intimní lyrická místa. Otello je prubířským kamenem hrdinných tenorů, role, do které Verdi vložil všechny odstíny lidské duše – od válečníka, přes něžného a milujícího muže po raněné zvíře sžírané žárlivostí. Na brněnské jeviš­tě se toto jedinečné Verdiho dílo vrací po více než třiceti letech.

Premiéra: 17. června 2022 v Janáčkově divadle

     

Slavnostní koncerty k životnímu jubileu Richarda Nováka

Dirigent: Jan Štych

Písňový recitál: 24. září 2021 v divadle Reduta

Slavnostní koncert: 11. prosince 2021 v Janáčkově divadle

   

Jméno basisty Richarda Nováka bylo a stále je již několik desetiletí nerozlučně spjato s brněnskou kulturní scénou a za léta působení v Janáčkově opeře NdB se tento vynikající pěvec nesmazatelným způ­sobem zapsal do podvědomí několika generací milovníků vážné hudby. Letos na podzim oslaví krásné životní jubileum a je skutečně mimo­řádné, že jeho devadesátiny s ním může oslavit i brněnské publikum prostřednictvím dvou koncertů, na nichž bude Richard Novák i hlavním účinkujícím. První zářijový koncert bude věnován jeho milované písňo­vé tvorbě a zazní zde v podání Richarda Nováka a s klavírním doprovo­dem Ivana Klánského písně Roberta Schumanna a Johannese Brahm­se. V prosinci se uskuteční Slavnostní koncert, kde spolu s Richardem Novákem a jeho hosty Pavlou Vykopalovou, Peterem Bergerem a Jiřím Brücklerem připomeneme slavné italské a české opery, v nichž Richard Novák jedinečným způsobem ztvárnil basové role. Doprovázet je bude orchestr a sbor Janáčkovy opery NdB.

Richard Novák se stal sólistou brněnské opery v roce 1962 a byl jejím členem až do roku 2000. Od počátku svého vstupu na brněnskou scé­nu zaujal svým hereckým výkonem, nádherně znělým hlasem širokého rozsahu, dokonalou pěveckou technikou a muzikálností. Jeho repertoár zahrnoval významná díla operní literatury přes opery Händelovy, Mo­zartovy, Verdiho, Wagnerovy, Smetanovy, Dvořákovy, Martinů, Janáčko­vy ad. Byl obsazován také do postav českého repertoáru, kde vytvořil krásnou postavu žalářníka Beneše ze Smetanova Dalibora, Bonifáce ve Smetanově Tajemství, Mumlala ve Dvou vdovách. Dále to byl Vodník z Rusalky a zejména Revírník z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystrouš­ky a nezapomenutelný Kecal z Prodané nevěsty.