A konečně jsme ve finále. Balet NdB již od února postupně připravoval profilovou premiéru jednoho z historicky největších choreografů baletního žánru, George Balanchina. Muže, který svou tvorbou nasměroval vývoj baletního umění k větší svobodě a pro něhož byl pohyb a čistý tanec ve spojení s hudbou tím pravým uměleckým sdělením, vám představíme prostřednictvím jeho čtyř legendárních choreografií. Křišťálová neoklasika opanuje jeviště Janáčkova divadla… Ale kdo byl vlastně George Balanchine?

George Balanchine je takovým Pablem Picassem ve světě tanečního umění. Obdobně jako Igor Stravinskij v hudbě, nebo Picasso ve výtvarném umění, nebál se Balanchine i přes prvotní nedůvěřivost publika i kolegů experimentovat a jít svou vlastní cestou. Sám měl velmi dobrý klasický základ – na začátku své kariéry byl tanečníkem v souboru prestižního Mariinského divadla, kde se blízce seznámil s tradicí ruské školy klasického tance. Už ve svých choreografických začátcích se z klasického stylu vymaňoval, z klasiky sice vycházel, ale inspiraci čerpal i z nejrůznějších tanečních a pohybových stylů od akrobacie, přes moderní taneční směry až po společenské kabaretní tance. Po zranění kolene se choreografii začal věnovat naplno.

Osudový přelom v jeho životě i kariéře nastal, když z Evropy přesídlil do Ameriky, kde se mu podařilo nadobro změnit dějiny tance 20. století. Balanchine je považován za otce neoklasicismu – stylu, který nekladl příliš důraz na děj, ale dával prostor tanci samotnému.

Pakliže se bavíme o baletu Balanchine, nelze nikdy opomenout hudbu. Ta byla důležitou součástí života George Balanchina už od dětství. Balanchine byl synem hudebního skladatele Melitona Balančivadzeho, věnoval se studiu hudby a rovněž hře na klavír a později si přivydělával jako korepetitor. Díky své mimořádné muzikalitě a citu pro hudební kompozici mohl při tvorbě nové choreografie velmi úzce spolupracovat se skladateli.

Celoživotní spolupráci navázal s Igorem Stravinským, který byl stejně jako Balanchine inovátorem. Oba muži se narodili v Rusku, ale setkali se až ve Francii, kde je seznámil impresário Sergej Ďagilev, zakladatel Ballets Russes. Toto seznámení podnítilo celoživotní pracovní vztah, který změnil budoucnost baletu.