MFJB: Káťa Kabanová (Orchestre de la Suisse Romande)

Janáčkovo divadlo / Opera Termíny a vstupenky

Soubor:

Grand Théâtre de Genève
Orchestre de la Suisse Romande

Autor: Leoš Janáček
Dirigent: Tomáš Netopil
Režie: Tatjana Gürbaca

 

Vůbec poprvé na festival Janáček Brno přijíždí soubor švýcarského Grand Théâtre de Genève, divadla s dlouhou a bohatou tradicí. Spolu s ním se ve zbrusu nové inscenaci představí německá režisérka Tatjana Gürbaca, která patří v posledních deseti letech k nepřehlédnutelným osobnostem operního světa. Mezi největší úspěchy její kariéry se řadí např. Wagnerův Prsten Nibelungův pro Theater an der Wien (2017) či Parsifal pro Opera Vlaanderen. S českou operou se tato režisérka s vytříbeným rukopisem nesetkává poprvé, v roce 2020 nastudovala v English National Opera Dvořákovu Rusalku a s ženevským souborem připravuje na jaro 2022 i Janáčkovu Její pastorkyňu vznikající v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein. Hudebního nastudování se ujme jeden z nejlepších současných českých dirigentů Tomáš Netopil, jenž se na festivalu představil již v roce 2018 s Janáčkovou Věcí MakropulosKáťa Kabanová zazní v podání vynikajícího švýcarského symfonického orchestru Orchestre de la Suisse Romande, který s ženevskou operou pravidelně spolupracuje. Spolu s pražskou inscenací Bieitovy Káti Kabanové tak na festivalové diváky čeká další mimořádný zážitek s touto krásnou operou.

V Janáčkově tvůrčím životě nebylo nic tradičního, proto nepřekvapí, že myšlenkami na první ze svých čtyř vrcholných operních děl se začal zabývat až ve zralém věku blížících se pětašedesátin. Okolnosti tomu byly více než příznivé. Díky pražskému a vídeňskému provedení Její pastorkyně se mu konečně dostalo zaslouženého uznání nejen doma, ale i na mezinárodní scéně. A do jeho života vstoupila nová žena – při letním pobytu v Luhačovicích roku 1917 potkal Kamilu Stösslovou, sličnou dámu, která se stala až do jeho smrti zdrojem neutuchající inspirace. Hledání námětu na novou operu jej tentokrát zavedlo k ruské literatuře a není překvapivé, že jej zaujal právě příběh Káti Kabanové, hrdinky hry Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Vrátil se tak k velkým ženským postavám a jejich tragickým osudům, které tak mistrně ztvárnil již v Její pastorkyni a Osudu. Po neblahých zkušenostech s libretisty při vzniku Výletů páně Broučkových se rozhodl si libreto připravit z českého překladu hry sám, což se mu osvědčilo u Její pastorkyně. Rozsáhlou hru z velké části se zabývající politikou a morálním úpadkem ruské společnosti poloviny 19. století výrazně pokrátil a zredukoval počet postav. Ústředním bodem se stala nešťastně provdaná Káťa utíkající do světa fantazie, kterou pokrytectví a tlak společnosti dožene až k tragickému konci. Díky tomu Janáček vytvořil velmi intimní drama stavějící do drsného protikladu dva světy – snový svět Káti a obhroublý a tvrdý svět Kabanichy a slabošského Tichona, do nějž jen místy probleskne nezadržitelný optimismus a veselí mladičké Varvary.

Po pražských peripetiích s provedením Výletů páně Broučkových se Janáček rozhodl zadat premiéru brněnskému Národnímu divadlu. Káťa Kabanová zde poprvé zazněla 23. listopadu 1921 v divadle Na hradbách (dnešní Mahenovo divadlo) a sklidila mimořádný úspěch, aby o rok později následovalo uvedení v Praze a v zahraničí. Ke své opeře se ještě o několik let později vrátil ze zcela praktických důvodů – aby mohly jednotlivé obrazy v 1. a 2. jednání na sebe plynule navázat, bylo třeba hudby na přestavbu. Ta zazněla poprvé při provedení v roce 1928. Shodou okolností bylo představení Káti Kabanové posledním dílem, které skladatel viděl na jevišti před svou nečekanou smrtí v srpnu 1928.

Zobrazit více

Inscenační tým

Obsazení

Kdy hrajeme?

Janáčkovo divadlo / Opera

MFJB: Káťa Kabanová (Orchestre de la Suisse Romande)

  • 13/11/2022
  • 19:00 - 20:45

Fotogalerie