Richard Strauss
Růžový kavalír
Hledání ztraceného mládí opletené rytmy vídeňského valčíku, v rokokových kostýmech, s úsměvem, trochou sentimentu a moudrostí, taková je inscenace slavného Růžového kavalíra.
Čas to je zvláštní věc, ten přece nemění věci. Stárnoucí maršálka má mladého milence Octaviána, ale ví, že takové lásky netrvají věčně. Netuší však, že když Octaviána pošle jako družbu se stříbrnou růží, sama přivodí konec jejich vztahu.
Řadit Straussova Růžového kavalíra mezi komické opery může být zavádějící, protože se v libretu jeho dvorního spolupracovníka Hugo von Hofmannsthala, skrývá mnohem víc než jen komická zápletka o křupanském baronovi Ochsovi, který si chce vzít mladou, bohatou dívku a plány mu překazí fakt, že se ona vyvolená Sophie zamiluje do Octaviána, jenž jí jen baronovým jménem předává ceremoniální stříbrnou růži. Propletenec sociálních vrstev vídeňské společnosti poloviny 18. století je sice zdrojem řady humorných situací, ale především skrze postavu stárnoucí maršálky vložili oba autoři do díla i témata již méně komická, ale o to více lidská – touha po mládí a strach ze stárnutí, nevěra, nezištnost v lásce.
Premiéra: 29. listopadu 2019 v Janáčkově divadle
Nastudováno v německém originále s českými, anglickými a německými titulky.
Délka představení: 3 hodiny a 50 minut, 2 přestávky.
Obsah opery
1. dějství
Svítá… Maršálka se probouzí po noci strávené s Octaviánem, hrabětem Rofrano. Mladičký milenec spí a maršálku přepadne smutek nad neúprosně plynoucím časem. Octavián se probouzí a s mladickou vervou se snaží přivolat zpět uplynulou noc – nechce ráno, kdy se bude muset o svou milovanou dělit s ostatními. Jejich vyznání přeruší hlasy z předpokoje. Počáteční paniku, že se vrátil maršál z lovu, vystřídá
úleva při zjištění, že hluk způsobila jen nezvaná návštěva maršálčina bratrance, barona Ochse von Lerchenau. Aby nekompromitoval maršálku, Octavián se převleče do šatů komorné a vydává se za služku
Mariandel. Ochs, který přišel maršálku požádat o zprostředkování družby k chystané svatbě se Sophií von Faninal, Mariandel neodbytně svádí. Začíná ranní rituál a do ložnice přicházejí kadeřník, modistka,
prosebníci o almužnu, italský zpěvák a dvojice italských podvodníků Valzacchi a Annina nabízejících své služby. Ochs si domlouvá s maršálčiným notářem podmínky svatební smlouvy a dohaduje se o věno
Sophie, kterou si bere jen pro peníze. Valzacchi s Anninou slíbí Ochsovi, že mu dohodnou schůzku s Mariandel. Maršálka svolí, že zařídí, aby Ochsův zásnubní dar – stříbrnou růži – předal Sophii hrabě Rofrano. Všichni odcházejí a maršálka vzpomíná, jak i ji provdali jako mladinkou dívku právě se navrátivší z kláštera. Octavián se vrací a nachází maršálku v zádumčivé náladě. Ta ví, že jejich láska brzy skončí a Octavián ji opustí pro mladší dívku.
2. dějství
Nastávající nevěsta Sophie netrpělivě očekává příchod kavalíra s růží a ženicha. Je odhodlána se vdát, protože jen tak bude mít jako žena ve společnosti své místo. Přichází Octavián s růží a oba k sobě pocítí okamžitě náklonnost. Vrací se Faninal s Ochsem, který se svým povýšeným a neurvalým chováním Sophii ihned znechutí. Ochs odejde podepsat svatební smlouvu a Sophie prosí Octaviána o pomoc. Jejich vyznání lásky je přerušeno Valzacchim a Anninou, kteří vzbouří celý dům. Hádka přeroste v souboj a Octavián Ochse lehce poraní. Ten ztropí scénu a nechává se obskakovat Faninalem a přivolaným lékařem. Octavián mezitím podplatí Anninu, aby předala Ochsovi dopis s pozváním na schůzku od Mariandel. Ochs odmítne Annině za doručení zaplatit a oba Italy si proti sobě popudí.
3. dějství
V hostinci se připravuje léčka na Ochse. Ten si přivádí Mariandel – převlečeného Octaviána – a snaží se ho dostat do postele. Vypité víno i nepřehlédnutelná podoba Mariandel s Octaviánem ale vyvádí Ochse z míry a neustále nakukující spiklenci jej ještě víc rozptylují. Vše vyvrcholí tím, že do pokoje vtrhne Annina předstírající, že je Ochsovou ženou, a s ní několik dětí, které se na Ochse věší s výkřiky „tati, tati“. Ochs volá policii a přichází komisař. Situace se pro Ochse nevyvíjí dobře a ve snaze vysvětlit, co dělá v pokoji s mladou dívkou, tvrdí, že Mariandel je jeho snoubenka Sophie. Do nastalého zmatku přichází Faninal, pro něhož poslal Octavián. S příchodem maršálky baronovi dochází, že byl podveden, a na její radu vyklidí pole „jako kavalír“. Maršálka ví, že Sophie a Octavián jsou do sebe zamilovaní a že je čas nechat Octaviána jít. Přece jen si slíbila, že bude milovat nejen jeho, ale i jeho lásku k jiné, až ten moment přijde. Odchází s Faninalem a nechává mladý pár jejich lásce.