Leoš Janáček
Věc Makropulos
Opera je uváděna v českém originále s českými a anglickými titulky. Délka představení 2h 10min včetně 1 přestávky.
Nesmrtelnost je prokletím.
Příběh o zpěvačce Emilii Marty, která díky elixíru života žije již víc než tři sta let…Pohled do excentrického světa operních div, zdegenerované šlechty a plytkých maloměšťáků. V únoru 2017 představila Janáčkova opera tento titul na Hong Kong Arts Festival. Inscenace vznikla v koprodukci s Operou Göteborg.
Svoji předposlední operu složil Janáček (1854–1928) na hru K. Čapka o touze po nesmrtelnosti, ale také o nekonečné únavě a hrůze toho, komu je smrt odepřena… Hlavní postavou je operní zpěvačka Emilie Marty – Elina Makropulos, dcera lékaře císaře Rudolfa II. –, která díky elixíru života žije víc než tři sta let. Život ji postupně přestává těšit, je vyčerpaná, osamocená a cynická. Záhadná femme fatale převrací naruby život každému, s kým se setká. Čapkova fantastická komedie – s mysteriózní, částečně až detektivní zápletkou – je pohledem do excentrického světa operních div, zdegenerované šlechty a plytkých maloměšťáků. Janáček předlohu zpracoval do silně působivého hudebního dramatu. Premiéra se uskutečnila za skladatelovy účasti roku 1926 v brněnském Divadle Na hradbách. Stala se jednou z trvale nejpopulárnějších Janáčkových oper a je často uváděna na nejprestižnějších scénách po celém světě. Národní divadlo Brno připravilo novou inscenaci v rámci Roku české hudby k 160. výročí skladatelova narození a jako slavnostní zahájení festivalu Janáčkovo Brno 2014. Ke spolupráci byl pozván jeden z nejvýznamnějších českých režisérů současnosti David Radok, který v NdB režíroval vůbec poprvé a bylo to i jeho první setkání s touto operou.
Televizní záznam představení získal cenu Český křišťál a cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 na mezinárodním festivalu Zlatá Praha.
Premiéra 21. listopadu 2014 v Janáčkově divadle.
OBSAH OPERY
1. dějství
V advokátní kanceláři. Již tomu bude sto let, co se bezvýsledně odehrává spor o dědictví mezi rodinami Gregorů a Prusů. Když už to téměř vypadá, že dědictví získá Prusův potomek, objeví se operní diva Emilia Marty s informací, že ví o existenci závěti ve prospěch potomka rodiny Gregorů. Závěť je opravdu nalezena a Emilia žádá po Albertu Gregorovi jako odměnu řecké listiny, které vlastnil jeho praděda. Ty má ale Jaroslav Prus a nechce je vydat.
2. dějství
V divadle. Po představení všichni obdivují Emilii Marty. Je mezi nimi i pomatený stařeček, kterému připomíná jeho bývalou lásku Eugenii Montez. Emilia stále touží po starých řeckých listinách. Jaroslav Prus nakonec svolí, že jí je v noci přinese.
3. dějství
V Emiliině ložnici. Prus Emilii platí za společně strávenou noc řeckými listinami. U Emilie se najdou věci, které souvisí s různými jmény, ale se stejnými iniciálami: Ellian Mac Gregor, Eugenia Montez, Elsa Müller, Ekatĕrina Myškina. Při výslechu nakonec Emilia přiznává, že je ve skutečnosti Elina Makropulos, narozená před 337 lety, a že ona sama byla všemi výše zmíněnými ženami. Ony řecké listiny obsahují „Věc Makropulos“ – recept na elixír věčného mládí, který kdysi vypila. Emilia chtěla recept zpět, protože začala stárnout. Nyní si ale uvědomuje nicotu svého života a přestává se smrti bát. Recept na dlouhověkost nabízí všem, ale nikdo o něj nemá zájem.