Leoš Janáček
Glagolská mše / Z mrtvého domu
Jako červená nit se všemi skladbami Leoše Janáčka táhne jednotící linka – hluboké lidství a originální forma. Právě toto se dá vztáhnout snad nejvíce na jeho dvě poslední velká díla – operu Z mrtvého domu a Glagolskou mši. Zkratkovitou sondu do duší vězňů a osobité vyjádření víry ve mši na staroslověnský text. V rámci festivalu Janáček Brno 2022 vzniklo jedinečné spojení obou děl, kdy scénická podoba Glagolské mše jako pokračování opery Z mrtvého domu dává oběma dílům novou výpověď o síle víry v člověka.
Vězni žijící v krutých podmínkách sibiřské věznice a za každým jménem se skrývá strastiplný lidský osud, neštěstí, zlo i jiskra naděje. Kousek po kousku, v malých útržcích vypráví jejich příběhy Leoš Janáček ve svém posledním a jedinečném díle. Janáček je geniální tvůrce mistrně zacházející se zkratkou, jenž na malé ploše dokáže zachytit lidskou podstatu. I přes tíživý konec stojí na počátku partitury Z mrtvého domu vepsáno: V každém tvoru jiskra boží! A to je myšlenka spojující jeho poslední operu s dílem stejně unikátním Glagolskou mší. Jak sám Janáček řekl: Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním, silném, který si bere Boha za svědka.
Premiéra: 2. listopadu 2022 v Janáčkově divadle
Nastudováno v českém originále s českými, anglickými a německými titulky.
Délka představení: 2 hodiny a 55 minut, 1 přestávka
Mohlo by vás zajímat
Proč je výhodné kupovat vstupenky s předstihem?
Naše prodejní místa.
Máte nárok na zvýhodněné vstupné?
Přemýšlíte jak se obléknout do divadla?
Jak se k nám dostanete.
Jak si objednat občerstvení a vyhnout se čekání v bufetu.
Opery se nebojte, titulkovací zařízení vám pomůže!
Připravili jsme na vámi vybrané představení Dramaturgický úvod? Tak tam nesmíte chybět.
Info pro handicapované
Obsah díla
1. část
Místo na konci světa…
Začíná další den, další utrpení… trest pro ty, co se provinili, i pro ty, co zde skončili nevinně. Vrazi, političtí vězni, zloději i tuláci sehnáni dohromady. Raněný orel ve všech vzbudí touhu po ztracené svobodě. Přivádí mezi ně dalšího odsouzeného, Gorjančikova. Jeho prohlášení, že je politický vězeň, vyvolá u placmajora jen krutost. Do monotónní práce zaznívají útržky vyprávění. Skuratov vzpomíná na Moskvu, Luka se v myšlenkách vrací k vraždě majora. Další den kdesi na konci Sibiře se chýlí ke konci…
Je léto a vězni na břehu Irtyše rozebírají vrak lodi. Tatarský chlapec Aljeja vypráví Gorjančikovi o své matce. Svátek, je svátek! Jednotvárnost je narušena oslavami. Pop žehná jídlo a vězni si připravují improvizované divadlo. U jídla vykládá Skuratov o své lásce k Lujze, kvůli níž zabil druhého nápadníka, starého Němce. Vzpomínky a touha po ženách, které opustili nebo kterým ublížili, je v mužském světě věznice všudypřítomná.
Začíná hra o posledním dnu dona Juana. Vězni s vervou hrají ženy i čerty, kterým Juan nakonec propadne. Divadlo pokračuje komedií o krásné mlynářce podvádějící svého muže. Svátek ale skončí tragicky, když je Aljeja v hádce jedním z vězňů zraněn.
2. část
Je noc, spánek nemocných je plný neklidných snů. Jejich činy je nikdy nepřestanou pronásledovat. Stařeček bdí, modlí se a myslí na své děti… uvědomuje si, že je už nikdy neuvidí. Stejně jako většina vězňů nikdy toto místo živý neopustí. Skuratov ze spaní volá Lujzu. Tulák Šapkin vypráví ostatním, jak jej chytli při krádeži a policejní komisař ho vytahal za uši. Trhané vyprávění Šiškova se mění ve zpověď a postupně odkrývá příběh nešťastné lásky k nevinné dívce Akulině, jejíž čest pošpinil ze msty Filka Morozov. Šiškova s ní oženili. Po svatbě zjistil, že Filkovo obvinění bylo lživé, Akulka se ale přiznala, že přesto Filku miluje a vždycky bude. Opilý Šiškov ji zabije. Ve chvíli, kdy mluví o svém činu, umírá o kousek dál Luka. Šiškov v něm poznává Filku. Jeho spílání mrtvému přeruší Stařeček slovy „I jeho matka zrodila…“
Stráže volají Gorjančikova. Placmajor mu oznamuje, že je propuštěn, jeho matka pro něj vyprosila milost. Vyprovází jej volání vězňů po svobodě. „Marš!“ křičí stráže. Gorjančikov odchází vstříc novému životu. Ostatní zůstávají na místě, odkud pro ně není návratu…
Po smrti duše putují dál a nesou si s sebou své viny a výčitky. Akulina, Lujza, matka Aljeji a ostatní ženy přinášejí soucit a odpuštění. To skrze ně může přijít vykoupení.
kudyznudy.cz
Inscenační tým
Obsazení
Kdy hrajeme?
Fotogalerie
