Alois Jirásek pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, potom na reálce v Litomyšli a poté v Praze. Spřátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem, Z. Nejedlým. Pracoval jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů.

V roce 1879 se Jirásek oženil. Narodilo se mu postupně šest dcer a jeden syn.

Alois Jirásek byl vynikajícím spisovatelem, ale i dramatikem. Jeho dílo je neobyčejně rozsáhlé. Jedná se hlavně o prózu s historickou tematikou, odrážející významné epochy dějin naší země. Hlavním hrdinou je vždy člověk, který reprezentuje svou dobu. Ze začátku byly jeho práce vydávány v časopisech Osvěta, Květy, Lumír, Zlatá Praha a Zvon. Mnoho jeho děl bylo zpracováno filmově. Ve svých velkolepých dílech ztvárnil svou představu národních dějin a poukázal na to, že tvůrcem všeho historického dění je lid.

Z období husitství jsou nejznámější jeho romány Mezi proudy, Syn ohnivcův, Proti všem, Bratrstvo. Z doby pobělohorské si zaslouží jmenovat alespoň Skaláci, Psohlavci, Skály a Temno. Období národního obrození se věnují například romány Na dvoře vévodském, Filosofská historie, F. L. Věk. Psal rovněž literaturu pro mládež – např. Z Čech až na konec světa, Staré pověsti české. Z jeho dramatické tvorby je pak nejznámější Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč.

V roce 1920 byl zvolen do Senátu za Československou národně demokratickou stranu.

Alois Jirásek zemřel 12. března 1930 v Praze, pohřben byl pak v Hronově. Je právem považován za zakladatele české historické beletrie. Český národ v něm ztratil jednoho z největších synů. Bylo po něm pojmenováno Jiráskovo náměstí a Jiráskův most. Jeho jméno také nese náš největší festival amatérského divadla – Jiráskův Hronov.