Klára Složilová Roztočilová (Opera)
- Co máte ráda na Brně?
Procházky po mizejících stopách industriální historie města, funkcionalistickou architekturu, náhodné objevování streetového umění TIMA, kulturu pouliční i institucionální, systém nočních rozjezdů, drobná každodenní setkání se známými, které člověk potká díky rozlohou nevelkému středu města…je toho hodně. Pro člověka mého oboru je Brno zajímavé také svou koncentrací pěveckých sborů. Dvě profesionální tělesa, několik vrcholně kvalitních vysokoškolských či samostatných smíšených sborů, dětský sbor v opeře i při filharmonii, mužské sbory… a bezpočet dalších sborů při gymnáziích a základních uměleckých školách či příležitostných spolků a ansámblů prezentující ve značné míře svou osobitou dramaturgii. Tradice založená Křížkovským, rozvinuta a prohloubena Janáčkem a opečovávaná nejen díky samostatnému studijnímu oboru sbormistrovství na zdejší akademii je zvláštní esencí již tak dosti fenomenálního Brna.
- Co pro vás znamená divadlo?
Divadlo je pro mě hlavně práce. Opera je práce. Aby se divák mohl nechat unést a povznést tou její krásnější částí – emocemi, které se snažíme vybudit a myšlenkami, na které chceme společnost někdy upozornit, musí se do tohoto momentu vše připravit a tvrdě nazkoušet – v mém případě se sborem. Přitahuje mě ta neuvěřitelná energie, kterou jsou naši sboristé schopni na jevišti vytvořit a poslat do hlediště (a někdy si musím dávat pozor, aby ta vlna nesmetla i mě při nácviku za klavírem :-D), ovšem za tím vším bývá mnoho hodin zkoušek, ze kterých se postupně rodí výsledný tvar inscenace. Je to však krásná práce, jejíž výsledek – ta zvláštní alchymie mezi jevištěm a hledištěm, kdy divák může vnímat takřka všemi smysly – je více než fascinující.
- Jaká je vaše nejoblíbenější opera?
Uvést jen jednu asi nepůjde. Určitě Prodaná nevěsta – byla pro mě první operou, pro kterou jsem připravovala sbor a je tam pro mě tak nějak všechno. Romantické dílo s brilantní předehrou, legendárními sborovými čísly, milostným duetem, hudební komikou i krásnými áriemi. Nu a pak Hry o Marii Bohuslava Martinů, přímý protiklad romantickým operám vycházející z lidového divadla a humanistických inspirací; opera, která je rozsáhlostí sborové úlohy pro sbor a sbormistry výzvou a radostí zároveň.