Vnitřní oznamovací systém
Vnitřní oznamovací systém Národního divadla Brno v souladu se zákonem 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů
Pojem a význam vnitřního oznamovacího systému (dále jen „VOS)
VOS představuje souhrn postupů a nástrojů, které slouží k přijímání oznámení, nakládání s ním, ochraně totožnosti oznamovatele a dalších osob, ochraně informací uvedených v oznámení a komunikaci s oznamovatelem v souladu se zákonem 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů (dále jen zákon) a podpůrně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019.
Národní divadlo Brno, jako příspěvková organizace zřízená statutárním městem Brnem se stává v rámci aplikace zákona tzv. povinným subjektem (dále jen povinný subjekt).
Oznamovatel
Oznamovatelem ve smyslu zákona je fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděla o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených zákonem:
Oblasti, kterých se musí oznamované protiprávní jednání týkat:
a) Zadávání veřejných zakázek
b) Finanční služby, produkty a trhu a předcházení praní peněz a financování terorismu
c) Bezpečnost a soulad výrobků s předpisy
d) Bezpečnost dopravy
e) Ochrana životního prostředí
f) Radiační ochrana a jaderná bezpečnost
g) Bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat
h) Veřejné zdraví
i) Ochrana spotřebitele
j) Ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů
Ochrana oznamovatele
Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle zákona, a to tak, že s příslušným oznámením je oprávněna se seznamovat pouze příslušná osoba zaměstnavatele a aby byla zajištěna ochrana totožnosti oznamovatele a dalších osob a informací uvedených v oznámení (zachování důvěrnosti).
Hlavním ochranným opatřením je zákaz odvetného opatření vůči oznamovateli. Odvetným opatřením se rozumí jakékoli přímé či nepřímé jednání a opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo uveřejněním a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu.
Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle zákona pokud:
a) Měli oprávněné důvody se domnívat, že oznámení informace o porušení byly v době oznámení pravdivé (tzn. oznamovatel nesmí učinit oznámení vědomě nepravdivé), a že tyto informace spadaly do oblasti působnosti zákona; a
b) Podali v souladu se zákonem oznámení buď prostřednictvím VOS, EOS (externí oznamovací systém), nebo učinili uveřejnění, případně oznámení podali přímo jiným příslušným orgánům veřejné moci.
Ochrany před odvetným opatřením se nemůže domáhat osoba, která podala vědomě nepravdivé oznámení. Vědomě nepravdivé oznámení je přestupkem a podle § 23 zákona je možné za něj uložit pokutu.
Povinný subjekt je povinen zajistit utajení totožnosti oznamující osoby a třetích osob a ochranu informací uvedených v oznámení. Totožnost oznamovatele není možné sdělit bez jeho výslovného souhlasu třetí osobě ani orgánu, s výjimkou zákonem stanovených výjimek (např. případ dožádání ze strany orgánů činných v trestním řízení podle trestního řádu).
Hlavním cílem ochrany oznamovatelů je umožnit odhalovat protiprávní jednání odehrávající se na pracovišti nebo při výkonu pracovní (či jiné obdobné) činnosti, o kterých zaměstnanci a osoby v obdobném postavení za normálních okolností zaměstnavatele nebo příslušné státní orgány neinformují, a to zejména ze strachu ze ztráty zaměstnání či jiného postihu.
Z hlediska osobní působnosti není důležité, zda oznamovatel výše zmíněnou práci v okamžiku podání oznámení stále vykonává, či ji vykonával v minulosti, nebo se o danou práci pouze ucházel a v rámci tohoto procesu se o protiprávním jednání dozvěděl.
Osoba oprávněná přijímat oznámení
Příjmem oznámení je pověřena „příslušná osoba“. Povinný subjekt ani nikdo jiný nesmí zasahovat do řádného výkonu činnosti příslušné osoby a nesmí ohrožovat ani její nestrannost.
Příslušná osoba: JUDr. Eva Vyplašilová, právník. V době nepřítomnosti příslušnou osobu zastupuje JUDr. Radim Kuchta, právník.
Podání a příjem oznámení
Oznámení obsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele; má se za to, že údaje o totožnosti oznamovatele jsou pravdivé. Oznámení nemusí obsahovat údaje podle věty první, pokud bylo podáno osobou, jejíž totožnost je příslušné osobě podle § 10 nebo státnímu zaměstnanci podle § 13 známa.
Oznámení je možné podat příslušné osobě následovně:
- E-mail: vos@ndb.cz. Jedná speciálně zřízený e-mail, který je oddělen od ostatní pracovní komunikace v organizaci a je zabezpečen samostatnými přihlašovacími údaji, které jsou známé pouze příslušné osobě.
- Písemně: Dvořákova 589/11, 602 00 Brno k rukám příslušné osoby (obálku nutné označit slovem neotvírat).
- Osobně po dohodě: návštěvou příslušné osoby na adrese Dvořákova 589/11, 602 00 Brno.
- Prostřednictvím externího subjektu, kterým je Ministerstvo spravedlnosti ČR.
Zpracování oznámení
Oznamovatel je příslušnou osobou vyrozuměn do 7 dnů o přijetí oznámení.
Přístup k podaným oznámením má pouze osoba příslušná přijetím oznámení, která o nich zachovává mlčenlivost.
Příslušná osoba provede předběžné posouzení oznámení:
a) Zda se jedná o oznámení podle zákona (tzn. spadá oznamované jednání pod oblasti vymezené zákonem)
b) Je dodržen pracovní kontext.
c) O jaký druh protiprávního jednání se jedná (přestupek – trestný čin – jiné protiprávní jednání)
d) Zda postačuje oznamované jednání vyřešit interně.
Příslušná osoba je povinna oznamovatele vyrozumět o tom, že nejde o oznámení ve smyslu zákona, pokud dojde k takovému závěru, a to do 3 měsíců ode dne vyrozumění o přijetí oznámení, nebo do 3 měsíců od přijetí oznámení, pokud oznamovatel vyrozuměn nebyl.
Prošetření oznámení
Příslušná osoba uvedené oznámení prošetří v souladu se zákonem, především ve vztahu k jeho důvodnosti a pravdivosti.
Všichni zaměstnanci povinného orgánu jsou povinni poskytnout příslušné osobě součinnost, a to ve lhůtě stanovené příslušnou osobou.
Příslušná osoba je oprávněna požadovat písemnosti nebo jiné věci potřebné pro posouzení, požadovat vysvětlení a je oprávněna vstupovat do kanceláří a jiných prostor povinného subjektu.
Příslušná osoba povinnému subjektu doporučí, pokud je to možné, přijetí nápravných opatření. A to tak, aby z doporučení nebylo zřejmé, kdo je oznamovatelem a nedošlo k prozrazení ani jiných „důvěrných informací“ obsažených v oznámení.
Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím.
Informace před podáním oznámení
Jaké povinnosti má oznamovatel?
Oznamující osoba by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měla mít pádný důvod se domnívat, že jí oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno.
Při získávání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu.
Ochrana před odvetnými opatřeními se nevztahuje na osobu, která učinila vědomě nepravdivé oznámení.
Oznamovatel by měl jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti.
Oznamovatel by měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávního jednání týká a promyslet jaké ověřitelné informace o ohlašovaném protiprávním jednání může poskytnout. Rozsah a kvalita předkládaných informací mohou pozitivně ovlivnit způsob prošetření oznámení.
Oznámení musí být určité a srozumitelné. Z oznámení musí být zřejmé, proti které osobě směřuje a jakého jednání se týká tak, aby bylo možné jej řádně prošetřit.
